Dnem 1. ledna 2002 nabyla účinnosti vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Tato prováděcí právní norma je zcela nová, neboť za účinnosti předchozího zákona se nepodařilo vydat vyhlášku o podmínkách pro použití odpadů jako...
| Dnem 1. ledna 2002 nabyla účinnosti vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě.
Tato prováděcí právní norma je zcela nová, neboť za účinnosti předchozího zákona se nepodařilo vydat vyhlášku o podmínkách pro použití odpadů jako hnojiva. Důvodem byly příliš rozdílné názory ze strany Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství na řešenou problematiku. Uvedený předpis (dále vyhláška) rozvádí otázky podmínek použití upravených kalů na zemědělské půdě v členění: *technika použití kalů na půdě, *limity pro použití kalů z hlediska jejich kvality a zatížení půdy, *monitoring půdy a analýza kalů včetně programu použití kalů na půdě. Součástí vyhlášky je šest příloh. Použití kalů na půdě Upravený kal je definován ustanovením § 32 zákona o odpadech jako kal ze všech druhů čistíren odpadních vod, který byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě, dlouhodobému skladování nebo jinému vhodnému procesu s cílem významně snížit obsah patogenních organismů v kalech, a tím i zdravotní rizika s jeho aplikací. Závěr této definice, který je poněkud ošidný, je třeba ovšem chápat ve smyslu limitů kvality použitého kalu, jak bude dále uvedeno. Tato kvalita také rozhodne (po ověření orgánem veřejného zdraví), že je naplněna podmínka dalšího zacházení s produkovaným kalem s dosaženým cílem jeho úpravy. Použití takto upravených kalů je vázáno splněním jasných podmínek: Zapravením kalů do zemědělské půdy nejpozději do 2 dnů ode dne jejich navezení na půdu. Vhodností takto zapravovaného kalu odvozenou přídělem živin z kalu do půdy, která se doloží rozbory agrochemických vlastností daných půd, tyto rozbory se uvedou v evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1 k vyhlášce. Maximálním použitím 5 tun sušiny kalů na hektar v průběhu tří let po sobě s tím, že za určité podmínky lze toto množství zvýšit na 10 tun sušiny kalů v průběhu 5 let po sobě. Dávka kalů (množství a doba užití) se dále řídí kvalitou půdy a potřebou živin s ohledem na charakter využití pozemku (stanovisko orgánu státní rostlinolékařské péče). Aplikace na pozemek se musí řídit zásadou souvislého časového období a příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek. Minimálním obsahem sušiny kalu pro tlakové zapravení do půdy (5 %) a pro aplikaci mechanickými rozmetadly (18 %). Limity pro použití Půda vhodná pro aplikaci upravených kalů musí plnit kvalitativní ukazatele na obsah rizikových látek uvedené v příloze č. 2 vyhlášky. Při aplikaci těchto kalů 10 let po sobě se do půdy může maximálně dostat objem rizikových látek a prvků uvedený v příloze č. 3 vyhlášky při dodržování povolení dávky kalů uvedené výše. Kaly schválené pro použití na půdě musí také obsahem rizikových látek a prvků plnit mezní koncentrace uvedené v příloze č. 3 vyhlášky a současně garantovat mikrobiologická kriteria uvedená v příloze č. 4 vyhlášky. Dodržení těchto hodnot je třeba ověřovat analýzou vzorků půdy a kalů. Monitoring půdy a analýza kalů Sledování kvality vhodných (možných) zemědělských půd, včetně kvality produkovaných (vybraných) čistírenských kalů, vychází z návrhu monitoringu půdy a kalů, který je součástí programu použití kalů na zemědělskou půdu. Příslušné sledování kvality zabezpečují původci kalů. Také program použití kalů zpracovávají původci kalů (jde o zásadní materiál aplikace této vyhlášky). Tento výchozí podklad pro uskutečnění daného použití kalů obsahuje: vyhodnocení kalů (zda mohou být použity na zemědělské půdě), seznam příslušných pozemků pro aplikace a ukazatele pro jejich hodnocení, hydrogeologické poměry v území použití kalů, zařazení aplikace kalů do osevního postupu, návrh monitoringu kalů a půdy, plány odběru vzorků půdy a kalů, opatření na ochranu zdraví při manipulaci s kaly. Součástí programu jsou zmíněné evidenční listy použití kalů. Monitoring půdy se realizuje vždy před prvním použitím kalů a dále v desetiletých intervalech v rozsahu přílohy č. 2 vyhlášky. Monitoring kalů se realizuje v rozsahu příloh 3-5 vyhlášky při plnění taxativních podmínek odběru vzorků a provedení konkrétních analýz. Referenční metody pro analýzy vzorků kalů a půd jsou uvedeny v příloze č. 6 vyhlášky. Monitoring půd se realizuje v režimu zvláštního předpisu (vyhláška číslo 275/1998 Sb., v platném znění). Provedený monitoring půdy a kalů je nutné archivovat původcem kalů po dobu třiceti let. Tento prováděcí předpis s přihlédnutím k omezením pozemků pro případnou aplikaci kalů i svým obsahem rozhodně neusnadňuje původcům čistírenských kalů možnost využít kal (po úpravě) na zemědělské půdě. Pokud zhodnotíme realisticky rizika zanesení nežádoucích látek do potravinového řetězce a z toho plynoucí riziko vývoje zdraví lidské populace, nelze než akceptovat tato pravidla, která budou zřejmě orientovat provozovatele velkých ČOV spíše na metody odstranění kalů. Jiná situace bude u producentů kalů na menších zařízeních, zafixovaných na letité zkušenosti s "vyvážením kalů na pole". Emil Rudolf, ředitel odboru výkonu státní správy Ministerstva životního prostředí, pracoviště Hradec Králové |
