Menu
e-shop
"Bufetový výdej je určen především pro pacienty, kteří jsou soběstační a nemají infekční onemocnění. Pro ostatní zůstává zachována standardní forma podávání stravy," uvedlo MZd. Za nevhodný ho považuje například pro dětská, geriatrická nebo infekční oddělení.
Zkušenosti ze zahraničí i z Česka, kde například bufetové snídaně servírují, podle ministerstva ukazují, že takové stravování zvyšuje chuť k jídlu, podporuje vyšší příjem energie a živin a snižuje množství potravinového odpadu.
"Zvýšené náklady na bufetový výdej stravy hradí buď pacient v rámci nadstandardních služeb, nebo zařízení z jiných prostředků tak, aby neovlivnily výši stravovací jednotky u ostatních hospitalizovaných pacientů, kteří se bufetového výdeje stravy nemohou účastnit," doplnilo MZd v doporučení.
Dokument popisuje tři formy bufetového výdeje stravy. První z možností je jedno jídlo dne, například snídaně, formou volně ložených potravin, druhou výběr z nabídky jednotlivě balených potravin a třetí bufetová výdejní jednotka, například lednice nebo skříň s celodenním přístupem k vybraným potravinám, například proteinovým nápojům nebo jogurtům.
"Zavedení bufetu nebude povinné, každá nemocnice si podle svých možností a charakteru oddělení zvolí vhodnou formu nebo jejich kombinaci," píše se v materiálu. Vstupní investici v něm MZd odhaduje zhruba na 30 000 až 50 000 korun. Náklady na bufetové snídaně odhaduje průměrně na 60 až 70 korun a časovou náročnost na 1,5 až dvě hodiny na jedno jídlo dne.
Na příklady nekvalitní stravy v nemocnicích upozorňují opakovaně média i sami pacienti na sociálních sítích. Často si stěžují například ženy v porodnicích nebo lidé na plánovaných operacích, kteří nemají žádná stravovací omezení. "Hlavním cílem této iniciativy je zlepšení kvality nemocničního stravování, snížení dopadů malnutrice při nemoci a tím zvýšení efektivity zdravotní péče a spokojenosti pacientů," uvedlo MZd. Malnutricí odborníci označují podvýživu, týká se především seniorů.*
-čtk-
