Jedním z úkolů Státního fondu životního prostředí (dále jen Fond) je poskytovat svěřené finanční prostředky obcím, organizacím a dalším subjektům na zlepšení kvality životního prostředí. Konkrétní podpora se soustřeďuje i na výstavbu čistíren odpadních vod (ČOV) a budování nových kanalizačních...
Jedním z úkolů Státního fondu životního prostředí (dále jen Fond) je poskytovat svěřené finanční prostředky obcím, organizacím a dalším subjektům na zlepšení kvality životního prostředí. Konkrétní podpora se soustřeďuje i na výstavbu čistíren odpadních vod (ČOV) a budování nových kanalizačních sítí. Této oblasti byl věnován náš rozhovor s Ing. Hanou Vydrovou, vedoucí odboru ochrany vod na zmíněném Fondu.
[*] Na které programy je možné podat žádost o podporu?
Je jich celkem pět. První program nazvaný Střední zdroje se zaměřuje na odstranění zdrojů znečištění míst, která zahrnují 2000 - 10 000 tzv. ekvivalentních obyvatel (EO). K nim se mimo trvale žijící obyvatele počítají třeba i různá zařízení produkující odpadní vody. Jedná se o obce, kde ještě není postavena ČOV, nebo stávající čistírna bude rozšířena na kapacitu uvedeného počtu obyvatel. Druhým programem je realizace nápravných opatření u komunálních zdrojů znečištění do 2000 EO, které se nacházejí v ochranných pásmech zdrojů pitné vody. Třetí pogram má přispět ke snížení množství organických látek, těžkých kovů, dusíkatých látek a fosforu ve vypouštěných průmyslových odpadních vodách. Rozšíření nebo intenzifikace stávajících obecních ČOV je název čtvrtého programu. Zde podporujeme takové investiční akce, které povedou především ke zvýšení kapacity představující 10 000-50 000 EO.
Cílem pátého programu je rozšíření kanalizačních systémů v případech, kdy se na již vybudovanou kanalizaci, jejíž součástí je provozně ne zcela vytížená ČOV, připojuje další zdroj znečištění v rozsahu od 300-10 000 ekvivalentních obyvatel. Někde je totiž výhodné, aby se sousední obec, která nemá čistírnu, připojila ke stávajícímu systému novým kanalizačním sběračem. Neplatí to v každém případě. Takový projekt, pokud k nám přijde žádost o jeho finanční podporu, pečlivě zkoumáme, protože kanalizace je poměrně drahá záležitost. Podílí se cca 75-80 % na celkových rozpočtových nákladech (náklady na pořízení ČOV jsou cca 25 %). Jestliže se předpokládá napojení na vzdálenější čistírnu a propočty ukáží, že je to ekonomicky značně náročné, s projektem se nemůžeme ztotožnit.
[*] Na který z uvedených programů byste především upozornila?
V současné době preferujeme zejména první program. Jeho plnění je součástí příprav vstupu ČR do Evropské unie. Ta požaduje, aby všechny obce od velikosti 2000 obyvatel, kde dosud chybí čistírny odpadních vod, je vybudovaly. Jejich realizaci bychom v následujících letech mohli přednostně financovat ze zdrojů, které Fond obhospodařuje. Je však otázkou, zda obce budou mít dostatek vlastních peněz na náročnou investici a na splácení potřebné půjčky, kterou bychom jim poskytli. Proto se připravují podmínky, které by i těmto obcím vyšly vstříc. Například se uvažuje o delší době splatnosti půjčky a některých dalších opatřeních.
[*] Kdo může žádat o finanční příspěvek z Fondu?
Při výběru žadatelů zkoumáme mimo ekologického přínosu zejména jejich ekonomickou sílu. Starostům, kteří přicházejí na konzultace, doporučuji, aby předem vše dobře zvážili. Zda zamýšlený projekt je pro ně opravdu prioritou, zda je investice reálná a vychází z možnosti obecního rozpočtu, tedy kolik peněz mohou na akci skutečně vydat. Podmínkou je, že obec vynaloží např. na stavbu ČOV nejméně 20 % vlastních finančních prostředků. Fond si musí ověřit, zda půjčku žadatel, podle uzavřené smlouvy, je s to splatit. Rovněž naši technici prověřují projekt po odborné stránce, zejména jaké ekologické efekty přinese.
Kdo přijde s náročným projektem, ale bude chtít na jeho realizaci od Fondu menší podporu, bude u nás přijat příznivěji, než kdo má neúměrné požadavky. Určité priority sleduje také regionální politika. Zájemce o finanční podporu proto posuzují i územní odbory Ministerstva životního prostředí a referáty životního prostředí na okresních úřadech, které místní podmínky lépe znají. Až poté zvážíme, které žádosti doporučíme Radě Fondu a ta pak ministrovi ke kladnému vyřízení.
[*] Jaké jsou formy podpory výstavby ČOV a kanalizačních sítí?
Fond poskytuje finanční dotace a půjčky, což plně platí pro komunální sféru. Z této oblasti máme víc než 90 % žadatelů. Podnikatelské subjekty mohou usilovat jen o půjčky, dotace jim neposkytujeme. Obce, jejich sdružení, nadace, obecně prospěšné organizace, rozpočtové organizace apod. obdrží u prvního programu až 30 % dotace ze základu pro výpočet podpory, což platí i u druhého a pátého programu, zatímco u čtvrtého může dotace dosáhnout nejvýše 10 %.
Větší díl pomoci žadatelům z komunální sféry představuje půjčka, která činí zpravidla 50 % ze základu podpory (program 1.1 a 1.2). Úrok je jednotný, jen tři procenta a půjčku lze kromě čtvrtého programu, u kterého je určeno období pěti let, splácet až sedm let. U půjček vyžaduje Fond odpovídající záruku. Obvyklou formou je zástava nemovitostí a ručení třetím subjektem. Obce zpravidla majetkem příliš neoplývají, takže přijímáme záruku i na jejich rozpočet, což zatím mnoho obcí nevyužívá.
[*] Kolik žadatelů jste loni uspokojili?
Přijali jsme celkem 123 žádostí, požadovaná podpora činila 2 309 mil. Kč. Kladných rozhodnutí bylo ministrem životního prostředí vydáno 88, celkově poskytnuté podpory z Fondu budou činit 1 344 mil. Kč. Na základě poskytnutých finančních prostředků bude dána možnost, po realizaci akcí, likvidovat znečištění ve výši kolem 2 920 tun/rok BSK5 a 2 951 tun/rok nerozpuštěných látek.
[*] Jaká je praxe při jejich čerpání?
Platí, že Fond má podle uzavřené smlouvy s příjemcem podpory určitou spoluúčast při jejím čerpání. Nelze počítat s tím, že by obec investovala do stavby nejprve peníze z přidělené dotace a půjčky, které obdrží z Fondu, a teprve později až z vlastní pokladny. Náklady musí být hrazeny souběžně, ze všech tří zdrojů. Požadujeme, aby si obec k tomuto účelu otevřela v bance účet s názvem stavební akce. Tím je financování stavby pod lepší kontrolou Fondu i obce. Chceme také znát smlouvu, která byla uzavřena se stavební firmou. Finance obce a Fondu se spolupodílejí na krytí každé faktury.
[*] Podporujete výstavbu kořenových, vegetačních čistíren odpadních vod, které jsou vlastně uměle vytvořenou mokřinou, mokřadem?
Považuji je jako jedno z několika řešení, ale jenom tam, kde si to lokalita, krajina vyžádá. Někteří starostové, ovlivněni projektanty, se domnívají, že jejich založení je nejlacinější a nejefektivnější, ale není tomu tak. Viděla jsem je v Rakousku i Německu, kde se uplatnily jen u zemědělských farem a na jiných menších místech. Využití jedné kořenové čistírny jsem mohla též posoudit u nás, byla v dobrém provozním stavu, ale pouze pro 100 obyvatel nebo o něco málo více.
[*] V rámci Národního programu přístupu ČR k Evropské unii má být zpracována komplexní právní úprava ochrany vod včetně nového vodního zákona. Vyjadřoval se Fond k jeho přípravě?
Náš odbor ochrany vod například podal závažnou připomínku, jenže nebyla akceptována. A sice, že znečišťovatel, pokud je v místě čistírna odpadních vod, je povinen se k ní připojit. Domníváme se, že v opačném případě, kdy se tak nestane, se plně nevyužije kapacita této nezbytné nákladné ekologické stavby, což není ekonomické. V rámci připomínkového řízení nám bylo sděleno, že tento doplněk bude pravděpodobně obsahovat zákon o vodovodech a kanalizacích. Z našeho hlediska je to natolik závažná připomínka, že by měla, a to v co nejkratší době, mít oporu a zakotvení v legislativě.
JAN BEDNAŘÍK
Nejvýznamnější a finančně nejnáročnější akce, na které bylo v roce 1999 vydáno kladné rozhodnutí
Město Akce Investiční náklady
(mil. Kč)
Bechyně kanalizace a ČOV 74,1
Rudolfov kanalizační sběrač 49,8
Sázava kanalizace a ČOV 48,8
