Prosazování novely zákona PODTITULEK: Poplatky v Mělníku Dne 29. 2. 2000 vyšla ve sbírce zákonů novela zákona č. 37/2000 Sb, o odpadech. Jejím záměrem je usnadnit obcím vybírání finančních prostředků od fyzických osob (občanů), spojených s nakládáním s jejich komunálním odpadem. V souladu s...
Prosazování novely zákona
PODTITULEK: Poplatky v Mělníku
Dne 29. 2. 2000 vyšla ve sbírce zákonů novela zákona č. 37/2000 Sb, o odpadech. Jejím záměrem je usnadnit obcím vybírání finančních prostředků od fyzických osob (občanů), spojených s nakládáním s jejich komunálním odpadem.
V souladu s ustanovením § 10 zákona umožňuje novela městům zavést na svém území prostřednictvím obecně závazné vyhlášky poplatek za nakládání s komunálním odpadem.
Město Mělník, které už od roku 1998 přistoupilo k takzvané kapitační platbě, využilo plně tohoto ustanovení. Od pololetí roku 2000 zavedlo poplatek za nakládání s komunálním odpadem pro všechny fyzické osoby, při jejichž činnosti vzniká komunální odpad. V § 10 odst. 3 zákona je stanoveno, že správu poplatku vykonává obec, která ho zavedla na svém územním obvodu.
Vzhledem k tomu, že novelizovaný zákon o odpadech se o zákonu č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků zmiňuje pouze pod čarou, muselo se při zavedení poplatku postupovat podle společného ustanovení v § 42 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění. Podle tohoto ustanovení se na řízení podle zákona o odpadech vztahují obecné předpisy o správním řízení. Mělník tedy všechny právní kroky spojené s poplatkem prováděl v souladu se zákonem č. 71/1967 Sb., o správním řízení. Pouze při vybírání tohoto poplatku, včetně jeho vymáhání, se s ohledem na ustanovení §1 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb. postupovalo podle části šesté tohoto zákona.
Jak stanovit poplatek
Před zavedením poplatku muselo město:
[*] novelizovat vyhlášku o nakládání s komunálním odpadem, která zrušila ustanovení vycházející z původních ustanovení § 9 a §10 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech před účinností novely č. 37/2000 Sb.,
[*] zavést poplatek pro plátce,
[*] aktualizovat evidenci občanů hlášených v obci a fyzických osob, při jejichž činnosti vzniká komunální odpad,
[*] sladit evidenci vlastníků nemovitosti (plátců) s poplatníky v příslušné nemovitosti,
[*] vypracovat systém vymáhání při prosazování vyhlášky města.
Novelizace vyhlášky byla nejméně náročným krokem, naopak nejsložitější částí při novelizaci vyhlášky se ukázalo definování poplatku tak, aby byl zachován způsob stanovení poplatku v souladu s již zavedenou kapitační úplatou. Vycházelo se z § 10 odst. 5 zákona č. 125/1997 Sb., a poplatek byl stanoven jako podíl nákladů města vynaložených na nakládání s komunálním odpadem připadající na jednoho poplatníka. Tedy bez jakékoli vazby na počet nádob, které pro shromažďování svého komunálního odpadu fyzická osoba využívá.
Povinnosti
Vyhláškou byly stanoveny závazky plátce, a to v oblasti ohlašovací a registrační. Plátce poplatku je tedy povinen:
[*] Oznámit písemně správci poplatku podle § 10 odst. 2 zákona č. 125/1997 Sb. a podle § 33 odst. 12 zákona č. 337/1992 Sb. počty poplatníků obývajících (užívajících) nemovitost, či budovy (byty) včetně těch, které jsou užívány k rekreaci, a to ve lhůtě do 30 dnů od nabytí účinnosti této vyhlášky, tzn., že správci poplatku doručí prohlášení plátce poplatku, které je uvedeno v příloze č. 1 této vyhlášky, a to za každou jím spravovanou nemovitost.
[*] Ohlásit správci poplatku jméno, příjmení, adresu a rodné číslo poplatníka podle přílohy č. 2 (prohlášení plátce poplatku). Dále ohlašuje správci poplatku změny mající vliv na výši poplatku, a to do 15 dnů ode dne změny.
Na základě vyplněného prohlášení plátce je stanoven poplatek na skutečný počet poplatníků v dané nemovitosti. Výše diferencovaného poplatku na poplatníka je určen v příloze vyhlášky.
Město Mělník již od roku 1999 prosazuje platbu, kde je zohledněn věk nebo zdraví poplatníka. Pro fyzické osoby, které v kalendářním roce dosáhnou 70 a více let a pro děti do 6 let věku včetně, je přiznávána sleva 50 Kč, která se také týká držitelů průkazu ZTP.
Podle § 10 odst. 2 zákona o odpadech se taxativně stanoví, že poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Z toho je patrné, že tvorba odpadu nemá spojitost s evidencí fyzické osoby, tedy že nelze poplatek požadovat od poplatníka, který je sice v obci hlášen, ale byt k bydlení fakticky neužívá. Při evidenci skutečně bydlících osob bylo zjištěno, že jejich počet je o 7 % (1300) nižší než evidovaných. Převážná část poplatníků odešla z Mělníka za prací, a to zejména do Prahy (7 %). Tato skutečnost se promítla při stanovení výše poplatku na fyzickou osobu.
Velkým problémem, který se podařilo vyřešit jen částečně, bylo zjišťování všech vlastníků nemovitostí - plátců, na které byla stanovena výše poplatku. Jednalo se zejména o osoby, které žijí trvale mimo město Mělník. Zdrojem byly informace o vlastnících, pořízené z výpisů katastru nemovitostí.
Jak na neplatiče
Z hlediska procesně právních kroků bylo hlavním úkolem zajištění vymáhání pohledávek. Město si uvědomovalo, že podle sociologických průzkumů pouze 25 % občanů je fyzickými osobami, které platí vzorně všechny závazky. Asi 7-10 % občanů platit pohledávky nechce (z toho 2 % jsou asociálové). Zbývajících 65 % občanů čeká, nakolik správce poplatku bude důsledný ve vymáhání u skupiny chronických neplatičů.
Pokud správce rezignuje, dojde k výraznému nárůstu neplatičů u této nejpočetnější skupiny. Proto se město, a to bez přihlédnutí k nákladům, snaží dohnat každého asociála až k exekučnímu příkazu. Z této skupiny je vymahatelnost velmi nízká, ale důslednost města odrazuje ostatní občany od nezaplacení. Okresním úřadem v Mělníku - právním a kontrolním oddělením - byly vypracovány kroky k vymáhání platby, včetně vzorů podání.
Při vymáhání zaplacení předepsané částky je třeba zajistit výzvu k uhrazení finančního předpisu (poplatku). Uvedená výzva má neformální charakter (nepodléhá postupu podle zákona o správě daní a poplatků), je pouze na vůli obce, zda k ní přistoupí, nebo bude poplatek rovnou vyměřovat platebním výměrem. Nejsou proti ní přípustné opravné prostředky, nemůže nabýt právní moci, není podkladem pro výkon rozhodnutí.
Po této výzvě bylo v Mělníku dosaženo platební kázně u 98 % plátců, respektive u všech poplatníků. K vymáhaní je postoupena částka o objemu 2 % z celkových plánovaných příjmů.
Platební výměr
Platebním výměrem vyměřuje správce poplatku poplatek za komunální odpad v případě, že poplatek nebude uhrazen ve lhůtě jeho splatnosti, stanovené obecně závaznou vyhláškou města.
V odůvodnění platebního výměru je nutno podle konkrétního případu uvést a popsat postup správce poplatku před vyměřením poplatku - například splnění oznamovací povinnosti plátcem poplatku, na základě které je poplatek vyměřen, neformální výzvy k zaplacení ze strany správce poplatku, osobní jednání s plátcem poplatku, atd., popřípadě i vypořádání s námitkami plátce poplatku, které jsou správci poplatku z dosavadního jednání známy.
Soulad platebního výměru, popřípadě jiného rozhodnutí v poplatkovém řízení, s ustanovením § 32 odst. 2) písm. g) zákona o správě daní a poplatků lze zajistit následujícím způsobem: nemůže-li platební výměr podepsat starosta obce z důvodu své nepřítomnosti, podepisuje ho zástupce starosty (zákon o obcích) s uvedením svého jména a příjmení.
V případě, že nemovitost je v podílovém spoluvlastnictví více osob, nebo ve společném jmění manželů, je nutno vést poplatkové řízení se všemi spoluvlastníky (plátci poplatku), kteří jsou povinni uhradit poplatek společně. Platební výměr doporučujeme adresovat na všechny spoluvlastníky, a to jednotlivě, a poplatek vyměřit každému spoluvlastníkovi v plné výši (nikoliv pouze jeho část).
Možno připojit poučení, že se jedná o tento případ a že zaplacením poplatku jedním ze spoluvlastníků zaniká solidární povinnost ostatních spoluvlastníků poplatek uhradit. Pokud by správce poplatku preferoval platební výměry adresované jednotlivým spoluvlastníkům, je nutno každému spoluvlastníku vyměřit poměrnou část poplatku vzhledem k jeho spoluvlastnickému podílu k nemovitosti.
Tento postup však nepovažujeme za úsporný a správný, rovněž v souvislosti s ustanovením § 136 a občanského zákoníku.
V případě, kdy dojde k odvolání, které ve smyslu ust. § 48 odst. 12) zákona o správě daní a poplatků nemá odkladný účinek, je postoupeno místně příslušnému okresnímu úřadu.
Výzva k uhrazení pohledávky
Tato výzva je prvním (nezbytným) krokem v procesu vymáhání poplatku výkonem rozhodnutí (exekucí). Výjimka je připuštěna (výzva se nepodává) podle ust. § 73 odst. 2) zákona o správě daní a poplatků v případě, že hrozí nebezpečí spočívající v tom, že účel vymáhání bude zmařen, nepřistoupí-li se k vymáhání neprodleně.
Při uplatnění výzvy se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků, tj. včetně připuštění možnosti odvolání a ostatních opravných prostředků.
Výzvu uplatňujeme pouze vůči splatnému "nedoplatku" poplatku, tzn. před jejím vydáním musí být plátci poplatku doručen platební výměr a musí uplynout lhůta k zaplacení poplatku, stanovená v platebním výměru. V tomto případě není rozhodující, zda platební výměr nabyl právní moci, tzn. zda bylo proti němu podáno odvolání, neboť podkladem pro výkon rozhodnutí, jehož prvním krokem je tato výzva, je vykonatelné rozhodnutí ve smyslu ust. §32 odst. 13) zákona o správě daní a poplatků.
Nezbytnou náležitostí výzvy je (vedle obecných požadavků na rozhodnutí v poplatkovém řízení) stanovení náhradní lhůty k úhradě poplatku, která nesmí být kratší než 8 dnů, a upozornění, že v případě, kdy poplatek nebude uhrazen ani v této náhradní lhůtě, přistoupí správce poplatku bez dalšího k vymáhání poplatku.
Výzva k součinnosti
V zájmu úplného a správného zjištění všech skutečností rozhodujících pro úspěšný výkon rozhodnutí - platebního výměru - jsou povinny třetí osoby, tzn. osoby jinak nezúčastněné na poplatkovém řízení, poskytnout správci poplatku potřebnou součinnost (např. banky, orgány sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, pojišťovny), a to v rozsahu vymezeném jednotlivými ustanoveními § 34 zákona o správě daní a poplatků.
Nejčastějším případem žádostí o součinnost bude pravděpodobně spolupráce s bankami, či zaměstnavateli plátce poplatku.
Banky jsou povinny ve smyslu § 34 odst. 11) zákona o správě daní a poplatků sdělit správci poplatku čísla bankovních účtů, jejich vlastníky, stavy účtů a jejich pohyb a údaje o úvěrech a vkladech. Povinnost banky poskytnout součinnost správci poplatku je dána i § 38 odst. 6) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
Podobně je možno obrátit se na zaměstnavatele plátce poplatku se žádostí o sdělení výše vyplácené mzdy.
Nesplní-li třetí osoba ve stanovené lhůtě svou povinnost nepeněžité povahy (sdělení údajů o plátci poplatku), může správce poplatku postupovat ve smyslu ust. § 37 či 37a zákona o správě daní a poplatků a třetí (povinné) osobě uložit pokutu.
Exekuční příkaz
Příkaz na přikázání pohledávky na peněžní prostředky nebo exekuční příkaz na srážku ze mzdy se stanovuje tehdy, neuhradí-li plátce poplatku poplatek (jeho část) za komunální odpad ani v náhradní lhůtě stanovené výzvou ve smyslu ust. § 73 odst. 1) zákona o správě daní a poplatků. Správce poplatku přistoupí k vlastní exekuci (výkonu rozhodnutí - vykonatelného platebního výměru). V souladu s § 73 odst. 3) zákona o správě daní a poplatků, může správce poplatku požádat o provedení exekuce rovněž soud. Pro urychlení doporučujeme, aby obce svá vlastní rozhodnutí vykonávala sama.
Při vydávání exekučního příkazu nutno postupovat podle § 73 odst. 3), 4), 6), 7) a 8) zákona o správě daní a poplatků, a rovněž přiměřeně podle občanského soudního řádu, a to zejména § 276-320 (výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí nebo prodejem movitých věcí nebude v těchto případech reálný, ani prakticky realizovatelný). Podpůrná aplikace OSŘ se týká především praktických postupů při výkonu rozhodnutí (formulace výroku, komu a jaké povinnosti uložit atd.).
Nejčastěji bude možno vést výkon rozhodnutí:
[*] přikázáním pohledávky z účtu plátce poplatku vedeného tuzemskou bankou,
[*] přikázáním jiné pohledávky,
[*] srážkou ze mzdy plátce poplatku,
[*] srážkou z důchodu,
[*] srážkou ze sociálních a nemocenských dávek, popř. stipendia.
Exekuční příkaz je nutno doručit povinné osobě, tj. tomu, komu se ukládají povinnosti (bance, zaměstnavateli, ČSSZ...). Tyto (povinné) osoby, včetně plátce poplatku, jsou oprávněny podat proti exekučnímu příkazu námitky, které však nemají odkladný účinek. O námitkách rozhoduje správce poplatku.
Ve smyslu § 73 odst. 9) zákona o správě daní a poplatků, a za podmínek v něm uvedených může správce poplatku výkon rozhodnutí odložit.
Výhody poplatku
[*] Mělník má přesnou evidenci fyzických osob, při jejichž činnosti vzniká komunální odpad, tedy skutečně bydlících občanů.
[*] Na katastrálním území obce se přestanou tvořit nepovolené skládky a výrazně se zmenší množství komunálního odpadu spalovaného v lokálních topeništích.
[*] Podle § 10 odst. 4 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění, získalo město od občanů příspěvek na třídění komunálního odpadu, včetně krytí části nákladů na provozování sběrových dvorů.
[*] Zapojením všech bydlících občanů do jednotného plně kontrolovatelného systému sběru komunálního odpadu došlo k efektivnějšímu využívání relativně drahé, výkonné techniky, a tak ke snížení fixních nákladů.
[*] Důsledné vymáhání pohledávek vedlo ke zlepšení platební kázně nejen v oblasti finančních předpisů týkajících se odpadů, ale i ostatních předpisů vystavených městem.
Ctirad Mikeš, Jaroslava Šimerdová,
městský úřad Mělník
FOTO ARCHÍV
