Každoroční inventura produkce skleníkových plynů, kterou zveřejňuje Evropská unie, ukazuje trendy na území členských států.
Roční inventarizace produkce evropských skleníkových plynů reprezentuje emise skleníkových plynů mezi lety 1990 a 2006 pro EU-27, EU-15, samostatně pro členské státy a různé ekonomické sektory. Mezi lety 2005 a 2006 emise EU-27 spadly o 0,3 % a nyní jsou o 7,7 % pod úrovní roku 1990.
Snížení skleníkových plynů v EU-27 o 7,7 procent představuje 430 mil. tun CO2ekv. Mezi lety 2005 až 2006 se snížily emise o 0,3 %, což je 14 mil. tun CO2.
Ke snížení přispěly například nižší emise CO2 z domácností a služeb (o 16,6 mil. tun, což odpovídá 2,2 %). Snížení v EU-27 bylo nižší než v EU-15. Výrazně se ve státech EU-15 omezily emise N2O z výroby kyseliny dusičné (- 6,3 mil. tun, - 13,1 %) , omezily se emise CO2 z průmyslu kromě výroby oceli a železa (- 5,4 mil. tun, - 4,0 %). Nejvíce ke snížení přispěl chemický průmysl ve Francii a Maďarsku. Emise CO2 z jiných oblastí průmyslu se snížily v Polsku, Rumunsku a Velké Británii. Naopak významné zvýšení emisí se objevilo v chemickém průmyslu v České republice.
V několika oblastech se projevilo i podstatné zvýšení emisí. Například u produkce CO2 z výroby elektřiny a tepla pro veřejnost stouply emise o + 15,4 mil. tun, což odpovídá + 1,1 %. V Polsku se emise zvýšily o 7,6 mil. tun kvůli větší výrobě elektřiny v uhelných elektrárnách.
Vzrůstá produkce skleníkových plynů, zejména CO2 z transportu po silnicích (+ 6,5 mil. tun, + 0,7 %). Tyto emise se zvýšily ve Španělsku a Polsku, snížily se v Německu. Ve Španělsku se spotřeba benzínu snížila o 4,6 %, a zároveň se zvýšila spotřeba dieselu o 5,1 %. V Polsku se zvýšila spotřeba benzínu i dieselu o 6,1 % respektive 7,2 %,. V Německu omezení emisí zejména díky snížení spotřeby benzínu (- 5,6 %).
Stoupají také emise CO2 z výroby oceli a železa (+ 5.0 mil. tun, + 4,6 %).
UDRŽET TEPLOTU
Sledování produkce a trendu skleníkových plynů má význam pro vyhodnocování, jak jsou státy úspěšné v dosahování požadavků Kjótského protokolu a zabránění klimatickým změnám.
Mezinárodní energetická agentura IEA OECD ve své nedávno vydané studii Perspektiva energetických technologií (Energy Technology Perspective) uvádí, že pokud chceme udržet zvyšování globální teploty do úrovně + 2,4 °C, je nezbytné snížit do roku 2050 dnešní výpustě CO2 na polovinu. To bude prakticky vyžadovat masivní dekarbonizaci energetiky (vyřazení uhlíkatých paliv) a výhradní investice do nových technologií ve výši 45 trilionů USD do roku 2050 plus další náklady za vypouštěný CO2 ve výši 200-500 USD/t CO2. Kromě toho bude podle agentury nezbytné postavit do roku 2050 zhruba 1400 nových jaderných elektráren.
VÝZVA MANAŽERŮ
Nedávno adresovala stovka šéfů nejvýznamnějších světových firem výzvu představitelům zemí G8. Vyzvali politiky k jasnému závazku minimálně padesátiprocentní redukce skleníkových plynů oproti současnosti do roku 2050 a k tomu, aby začali ihned podnikat konkrétní kroky. Stovka firem, které výzvu podepsaly, představuje více než desetinu objemu všech na světě obchodovatelných akcií. Připojily se například British Airways, Deutsche Bank, Electricité de France, Royal Dutch nebo Tokyo Electric Power.Výzva obsahuje řadu konkrétních doporučení, například uzavření celosvětové dohody, která po roce 2012 nahradí Kjótský protokol.
Požadavky manažerů znamenají snížit produkci CO2ekv ze současných zhruba 45 mld. tun na přibližně 22 miliard tun CO2/rok. Týkalo by se to zejména zemí G8, své závazky ale musí přijmout i další země - například Čína, Indie či Brazílie. K dosažení cíle je třeba využít dostupné ekonomické nástroje, včetně podpory výzkumu, daňového zvýhodnění nízkouhlíkových technologií a zavedení celosvětového systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Podle manažerů je však snižování skleníkových plynů také příležitostí pro ekonomický rozvoj.
- kva -
