Menu
e-shop
Mezi takzvané kritické nebo strategické minerály patří desítky materiálů, včetně kobaltu, niklu, manganu, grafitu a lithia. Mezi nimi jsou také vzácné zeminy, což je jasně definovaná kategorie 17 chemických prvků - lanthan, cer, praseodym, neodym, promethium, samarium, europium, gadolinium, terbium, dysprosium, holmium, erbium, thulium, yterterium, lutetium, skandium a ytrium. Jsou to převážně prvky ze spodní části Mendělejevovy tabulky. Většina těchto prvků navzdory svému jménu není vzácná, problém však je, že jsou rozptýleny v malém množství v různých minerálech, takže jejich izolace je náročná a vyžaduje náročné zpracování velkých objemů horniny.
Používají se při výrobě široké škály produktů od spotřební elektroniky, přes sportovní vybavení, jako jsou golfové hole, jízdní kola nebo baseballové pálky, po vojenská zařízení. Některé z nich jsou důležité například při výrobě obrazovek, kde fungují jako luminofor, což je látka schopná pohlcovat energii a následně ji vyzařovat ve formě světla. Jiné hrají nezastupitelnou roli při výrobě laserů, bateriových článků pro hybridní a elektrické vozy, při výrobě systémů na výrobu energií z obnovitelných zdrojů, například větrných turbín, při výrobě zařízení pro noční vidění či pro naváděcí systémy raket a systémy protiraketové obrany.
Podle zprávy výzkumného oddělení amerického Kongresu vyžaduje například každý letoun F-35 více než 400 kilogramů vzácných zemin. Každý chytrý telefon obsahuje podle agentury AFP v průměru tři gramy těchto kovů. Vynásobí-li se tento údaj 1,24 miliardou telefonů prodaných ve světě v roce 2024, činí spotřeba v tomto sektoru více než 3700 tun.
Francouzský úřad pro geologický a těžební výzkum (BRGM) odhaduje, že každé elektrické nebo hybridní auto obsahuje mezi 1,2 a 3,5 kilogramu vzácných zemin, hlavně v permanentních magnetech. Látka cer se zase používá v chemickém průmyslu k rafinování ropy nebo leštění skla. Erbium se používá v mnoha lékařských oborech, například v zubním lékařství, dermatologii nebo oftalmologii.
Čtyři prvky, které představují podstatnou část ekonomické hodnoty tohoto odvětví, jsou neodym, praseodym, dysprosium a terbium. Tyto čtyři vzácné kovy, označované jako "magnetické", se používají hlavně k výrobě "permanentních" magnetů, zejména neodym-železo-borových magnetů, které jsou asi desetkrát výkonnější než klasické magnety.
Čína dnes ovládá podle amerického serveru CNBC přibližně 70 procent světové těžby a až 90 % kapacit na zpracování těchto prvků. Čína má nejen bohatá domácí naleziště, ale i přístup k dodávkám ze zahraničí díky významným investicím do zahraničních těžebních operací, zejména v Africe.*
-red-
