Od počátku tohoto roku nabyl účinnosti zákon č. 76/2002 o integrované prevenci a omezování znečištění. Provozovatelům zařízení definovaných v příloze č. 1 tohoto zákona se tímto dnem přiblížila povinnost podat žádost o integrované povolení a provozovat zařízení v souladu s ním.
Nejčastějším problémem je nadefinování zařízení: co všechno patří do žádosti o integrované povolení, jak se vypořádat s etapami skládky apod.
Nejlépe a nejelegantněji je možno tento problém vyřešit podáním žádosti o integrované povolení pro celý prostor, jak je určen v územním rozhodnutí. V žádosti o integrované povolení se pak uvedou data pro již provozované etapy skládky a předpokládaný výhled pro další etapy. Každou změnu, která v zařízení proběhne po vydání integrovaného povolení, je provozovatel povinen hlásit příslušnému správnímu úřadu, který posoudí, zda je plánovaná změna v souladu s vydaným povolením nebo zda je třeba podat žádost o změnu integrovaného povolení.
Druhou možnost, kterou provozovatel má, je podat žádost o vydání integrovaného povolení jen pro etapy v současnosti provozované, u kterých předpokládá delší životnost, a výhled do nejbližších let nenaznačuje výstavbu další etapy, případně není vydáno územní rozhodnutí pro další etapy. Provozovatel pak v případě výstavby v budoucnu podá novou žádost o integrované povolení na nově budovanou část, respektive bude provedena změna vydaného povolení.
Obecně platí: podává-li provozovatel žádost o vydání integrovaného povolení pro některou ze stávajících etap, musí být v žádosti uvedeny informace o celé provozované skládce (o zařízení).
Samostatnou technickou nebo technologickou jednotkou (kapitola 5.1.1 žádosti) je v tomto případě i etapa skládky, splňuje-li limity dané přílohou č. 1 zákona č. 76/2002 (přijímá více než 10 t denně nebo celková kapacita je více než 25 000t).
Zařízení může být tvořeno i jednou nebo více samostatnými jednotkami neuvedenými v kategoriích v příloze č. 1 zákona (mimo částí identifikovaných v podkapitole 5.1.1). Jde o případ, že jednotka souvisí a je v jednom provozu s jednotkou uvedenou v podkapitole 5.1.1 nebo pokud provozovatel zařízení žádá o integrované povolení pro zařízení mimo rozsah kategorií uvedených v příloze č. 1 zákona. Takovou jednotkou může být skládka s menší kapacitou, než je dáno přílohou č. 1 zákona, kompostovací, biodegradační, stabilizační zařízení a jednotky, které provozovatel neuvedl v kapitole 5.1.1.
Související právní předpisy
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů
Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů
Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., katalog odpadů
Vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování
Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší
ČSN 83 8030 - Skládkování odpadů - Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek
ČSN 83 8032 - Skládkování odpadů - Těsnění skládek
ČSN 83 8033 - Skládkování odpadů - Nakládání s průsakovými vodami ze skládek
ČSN 83 8034 - Skládkování odpadů - Uzavírání a rekultivace skládek
ČSN 84 8036 - Skládkování odpadů - Odplynění skládek
Směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů
Seznam zařízení
Informační centrum Agentury integrované prevence (IC AIP) vede seznam zařízení spadajících pod působnost zákona č. 76/2002 o integrované prevenci. Ke dni 31. 5. 2003 je v registru vedeno 135 zařízení kategorie 5.4., z toho 27 jako tzv. staronová zařízení (povinnost podat žádost o integrované povolení do 31. 3. 2003). V současné chvíli probíhá povolovací proces asi poloviny staronových zařízení, u části zařízení došlo k přerušení řízení o vydání integrovaného povolení z důvodu nedostatečně vyplněné žádosti.
K pomoci při vyplňování žádosti o vydání integrovaného povolení (vyhláška číslo 554/2002 Sb.) může posloužit příručka zpracovaná AIP, v níž jsou uvedeny příklady vyplnění kapitol, které se v rámci pilotních projektů z roku 2002 jevily jako nejproblematičtější, dostupná na www.ceu.cz/ippc. V průběhu srpna letošního roku bude tato příručka změněna do podoby vzorově vyplněné žádosti.
Stanovení nejlepších dostupných technik
Problematika skládek je definována směrnicí Rady 1999/31/ES, o skládkování odpadů. Článek 1 odst. 2) této směrnice říká: "Pro skládky, na které se vztahuje směrnice 1996/61/EC (o IPPC), obsahuje tato směrnice relevantní technické požadavky. Relevantní požadavky směrnice 1996/61/EC mohou být považovány za splněné, pokud jsou splněny požadavky směrnice o skládkách odpadu."
Technické požadavky na skládky odpadů stanovené směrnicí 1999/31/ES, o skládkách odpadů jsou zohledněny technickými normami, na něž se odkazuje vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, a které se tím stávají normami závaznými pro skládkování odpadů.
Zařízení (skládku) je tedy nutno provozovat minimálně v souladu s těmito předpisy: zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, vyhláška MŽP č. 383/2001, o podrobnostech nakládání s odpady, ČSN 83 8030, ČSN 83 8032, ČSN 83 8033, ČSN 83 8034, ČSN 83 8035, ČSN 83 8036.
Vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku má být dosaženo použitím tzv. nejlepší dostupné techniky (BAT - best available technique). Standard nejlepší dostupné techniky, použitelné pro oblast skládkování odpadů, je stanoven pro oblasti:
- umístění skládky,
- opatření na kontrolu vody a řízení průsakového režimu,
- ochrana půdy a vody (jímání výluhu a izolace podloží),
- kontrola skládkového plynu,
- obtížné účinky a rizika (zápach, prach, pevné úlety, hluk, přítomnost živočichů, tvorba aerosolů, požáry),
Některé definice
Zařízení
technická a technologická jednotka uvedená v příloze č. 1 nebo soubor souvisejících technických a technologických jednotek nacházejících se v jednom provozu, jestliže alespoň jedna tato jednotka je uvedena v příloze č. 1 a nejde-li o jednotky určené k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a procesů. Za zařízení se považují i jiné technické a technologické jednotky nebo jejich soubor neuvedené v příloze č. 1, jestliže provozovatel zařízení pro ně žádá o vydání integrovaného povolení.
Provozovatel zařízení
právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje zařízení, nebo osoba, která žádá o vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení, popřípadě jiného obdobného povolení podle zvláštních právních předpisů(§ 2 zákona č. 76/2002 Sb.)
- stabilita tělesa skládky,
- oplocení (opatření pro nezákonné ukládání),
- kritéria a postupy pro přijetí odpadu na skládku,
- postupy dozoru a monitorování ve stádiích provozu a následné péče.
V žádosti je třeba uvést porovnání používané nebo navrhované technologie nebo techniky s BAT pro všechny části zařízení popsané v jednotlivých kapitolách žádosti. V případě zjištění rozdílů mezi používanou nebo navrhovanou technikou nebo technologií s definovanou BAT je třeba zdůvodnit zjištěné rozdíly řešení, případně navrhnout takové změny v zařízení, které jej uvedou do souladu s BAT.
Závazné podmínky
Jednou z posledních, ale i nejdůležitějších kapitol žádosti je kapitola č. 13 -Stanovení závazných podmínek provozu zařízení a jejich časové plnění. V této kapitole je nezbytné navrhnout podmínky provozu zařízení, které budou vycházet především ze zjištěných nedostatků zařízení v porovnání s BAT. Musí se stanovit emisní limity (s ohledem na platnou legislativu a připravované změny v technologii), opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka, pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti a podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady.
Důležité jsou také podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a životního prostředí, podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie a opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků. Pozornost se věnuje také opatřením k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění a způsobům monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření, včetně specifické metodiky měření, včetně jeho frekvence, vedení záznamů o monitorování.
Pro všechny výše uvedené předpisy (popisy BAT) platí, že je nutné sledovat nejnovější techniky a technologie, vyráběné v průmyslovém měřítku, přizpůsobovat se jim, a tím zajišťovat účinnou ochranu životního prostředí, zdraví člověka a zvířat.
Nový pohled
Zákon o integrované prevenci přináší nový pohled na ochranu životního prostředí. Tento přístup celkového posuzování zařízení se všemi jeho možnými vlivy na okolí je jistě nutný. Zjednoduší se proces povolení provozu zařízení, místo mnoha různých povolení bude vydáno jedno integrované s dobou platnosti neomezenou podléhající kontrole nejméně jedenkrát za 8 let.
Provozovatelé zařízení s nevyhovujícími emisemi budou mít se splněním požadavků zákona o integrované prevenci potíže a zřejmě větší náklady na uvedení zařízení do souladu. Získáním integrovaného povolení provozovatel osvědčí své dobré environmentální chování a zvýší se tím jeho kredit ať už na českém nebo evropském trhu.
Bc. Jana Kašková
Agentura integrované prevence,
odd. integrovaného posuzování 502
