Novela zákona o integrované prevenci přichází v období, ve kterém provozovatelům zařízení spadajícím pod přílohu 1 zákona zbývá na předložení žádosti o integrované povolení zhruba jeden rok. Po 31. říjnu 2007 by totiž žádné z těchto zařízení nemělo být provozováno bez platného integrovaného povolení.
Dne 1. června 2006 vstoupil v platnost zákon č. 222/2006 Sb., který je již pátou novelou zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci č. 76/2002 Sb.).
Novelu zákona lze brát i jako první konkrétní výstup z auditu environmentální legislativy, která uchopila v roce 2004 podněty Fóra pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách, které byly výsledkem více než dvouletého procesu projednávání a vyhodnocování námětů a připomínek. Na jejich formulaci se podíleli nejen členové technických pracovních skupin, představitelé provozovatelů, odborně způsobilých osob, profesních svazů a odborné veřejnosti vůbec, ale i zástupci krajských úřadů, dotčených ministerstev a agentury integrované prevence.
Příprava této novely, která pro provozovatele i státní úřady přináší poprvé nové dynamizující prvky do povolovacího procesu, přichází právě včas. K 30. březnu 2006 vstoupilo totiž do procesu okolo 60 % zařízení (Jan Maršák, Environmentální aspekty podnikání 2/2006) a bylo vydáno 480 integrovaných povolení na 745 žádostí, když 125 z nich bylo žádostmi o změnu integrovaného povolení.
VSTŘÍCNOST PODNIKATELSKÉ SFÉRY
Proces, na který mají provozovatelé ve starých zemích Evropské unie více než osm let, musí provozovatelé i úřady v České republice zvládnout za poloviční období. Připomínám, že k této skutečnosti dochází vědomě a se souhlasem podniků, které se měly možnost k otázkám individuálního přechodného období vyjádřit již v roce 2001, tedy více než rok před přijetím zákona č. 76/2002 Sb., který transformoval do českého práva směrnici 96/61/ES, o IPPC.
O vstřícnosti podnikatelské sféry svědčí nejen skutečnost, že žádný podnik před lety o individuální přechodné období nepožádal, ale i již zmíněné úsilí o úpravu zákona, která by odrážela skutečnost, že se jedná o posuzování vzájemných velice dynamicky se rozvíjejících vztahů mezi přírodou a celou společností, která ke svému životu potřebuje provoz zařízení, která v minulosti patřila k největším znečišťovatelům životního prostředí.
Integrovaný přístup umožňuje, aby pozornost byla věnována nejen dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí, ale klade velký důraz na využívání nejlepších dostupných technik a zejména na lepší využívání surovin a energií. Nevyužitá část materiálů a nedostatečné využití energie jsou hlavní příčinou negativních vlivů průmyslu na životní prostředí. To vše platí za předpokladu, že homo sapiens se chová jako rozumná bytost a uvědomuje si, že právě jeho chování nejen jako výrobce, ale i jako spotřebitele má na stav životního prostředí vliv nejzásadnější.
UVOLNĚNÍ PROCESU
Mezi přínosy novely patří zejména jisté rozvolnění celého procesu, který probíhá pod veřejnou kontrolou a za účasti veřejnosti. Dosud obligatorně konané ústní jednání se nebude muset konat, pokud dojde k sjednocení názorů na vydávané povolení a nikdo z účastníků o konání ústního jednání nepožádá. Rovněž další přijatá opatření přispívají k vytváření podmínek umožňující zkrácení celého procesu. Ten měl dosud trvat 160 dnů a v průměru trval přes 300 dnů. Zkráceny byly termíny pro některé procesní kroky a zejména ponechání dosud povinně vyžadovaného vyjádření odborně způsobilé osoby na rozhodnutí krajského úřadu.
PODSTATNÁ ZMĚNA V PROVOZU
Zásadní změnou je vymezení podstatné změny v provozu zařízení, jako změny, která může mít podle uvážení správního úřadu (místně příslušného k vydání integrovaného povolení) významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí. Upřesnění podmínek pro změnové řízení pak umožňuje těmto úřadům, aby zavádění opatření vstřícných ke zdraví občanů a životnímu prostředí i změn, které nemají vliv na provoz zařízení, probíhalo bez zbytečných byrokratických průtahů (nově je doplněn § 19a).
Přínosem jsou bezesporu i provedené úpravy základních pojmů, vyjasnění kompetenčních ustanovení, postavení odborně způsobilých osob a agentury integrované prevence. Celkově by tedy mohla být vydávání integrovaných povolení flexibilnější a prostá zbytečné byrokracie.
Provozovatele zařízení však je nutné upozornit na změny v příloze 1 (článek 1, bod 67). I když se jedná vesměs o upřesnění pojmů, je možné, že obdobně jako je tomu v kategorii 4 se záměnou slov "reakce" na "procesů", může dále rozšířit okruh podniků pod tento zákon spadajících.
Široké zapojení odborné veřejnosti do přípravy novely přispělo k tomu, že zákon je životaschopnější a víc odpovídá dynamice současných procesů. Vytváří lepší podmínky pro hledání společných cest provozovatelů, úřadů i široké veřejnosti k udržitelnému rozvoji České republiky.
ZÁKON PŘÍSNĚJŠÍ NEŽ SMĚRNICE
Vše výše uvedené platí pro první kolo získávání integrovaného povolení, které skončí pro všechny účastníky 30. října 2007. Vzhledem k tomu, že zákon se vztahuje na vybrané činnosti podniků po celou dobu jejich provozování až po ukončení jejich činnosti, zůstává na stole ještě řešení dvou problémů souvisejících s vyšší konkurenceschopností, a tím i vyšší péčí o zdraví člověka a životní prostředí.
Pro výstavbu nových zařízení je třeba opakovaně zvážit změnu dikce § 45 zákona, tedy potřebu získání integrovaného povolení před vydáním stavebního povolení. Stále platí, že český zákon je v této oblasti přísnější než směrnice. Mnohem horší však je, že vedle integrovaného povolení musí předcházet stavebnímu povolení ještě územní rozhodnutí a EIA, tedy posouzení vlivu na životní prostředí. Právě zjednodušení postupů a snížení byrokracie pro přípravu nových investic by mohlo být dalším krokem ke zvýšení péče o životní prostředí při zlepšení konkurenceschopnosti českých výrobků.
Za čtyři roky realizace procesu integrované prevence byla předložena řada návrhů na úpravu vyhlášky ministra životního prostředí č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění. Přepracování tohoto právního předpisu považuji pro využití potenciálu integrované prevence v dalším období za prioritní.
Přijetí zákona č. 222/2006 Sb. je dobrým vkladem pro zkvalitnění procesu IPPC. Vzhledem k tomu, že se však jedná již o pátou úpravu, rozhodně by mělo dojít k urychlenému naplnění zmocnění předsedy vlády (článek III) k vyhlášení úplného znění zákona. Realizací tohoto opatření by stát mohl výrazně přispět k vytvoření přehlednějších podmínek k naplnění úkolu provozovatelů a úřadů, aby po 30. 10. 2007 nebylo v České republice provozováno žádné zařízení bez integrovaného povolení.
Čas pracuje zejména proti těm, kteří ještě svoji žádost o integrované povolení nepodali. Chci závěrem jen připomenout, že ředitel Svazu chemického průmyslu se již v červnu 2005 obrátil na všechny své členské organizace, aby žádosti předložily do konce roku 2006. Výzva našla mezi členskými organizacemi odezvu a k 27. červnu 2006 zbývají pouze čtyři organizace, které nemají vlastní zkušenosti s podáním žádosti. U všech organizací je však reálné, aby žádosti o integrované povolení podaly na všechna svá zařízení, která hodlají po 30. říjnu 2007 provozovat, do konce tohoto roku. Zkuste to také tak. Vytvoříme krajským úřadům společně prostor pro klidnější práci v roce 2007.
Ing. Ladislav Špaček, CSc.
Svaz chemického průmyslu
