Drtiče kuchyňských odpadů nám umožňují se jednoduše zbavovat kuchyňských odpadů, jako jsou zbytky zeleniny nebo jídel. Mohlo by se zdá, že je to výborná věc, která prospívá životnímu prostředí. To však není jednoznačné.
Drtiče kuchyňských odpadů (DKO) jsou umístěny v odtokovém hrdle kuchyňských dřezů. Tam probíhá drcení odpadů na velmi jemné částečky, které jsou potom odnášeny odpadní vodou kanalizačním systémem až do čistírny odpadních vod. Zde částečky sedimentují v sedimentační nádrži nebo jsou zachyceny v biologickém stupni čistícího procesu, v obou případech dochází ke zvýšení množství kalů. V zásadě se jedná o zajímavou myšlenku, bioodpad z kuchyní neskončí v popelnici a později na skládce, ale stane se z něj kal, který může být použit jako hnojivo.
Ekologická zátěž
Relativně čisté odpadní vody z domácností se však často míchají z odpadními vodami z drobných provozoven, případně i velkých průmyslových podniků, čímž dochází ke znečišťování kalů. Ty jsou pak velmi těžko použitelné na zemědělskou půdu a je nutné je zneškodnit, což přináší ekologickou zátěž. Kontaminace kalů zvýšeným množstvím cizorodých látek může být také způsobena běžným spojením odpadních vod z domácností a vod svedených z veřejných prostranství do kanalizace (především ze silnic s hustou automobilovou dopravou).
Používáním DKO dochází v ČOV ke zvýšení množství kalů, což přináší zvýšení nákladů na jejich využít (v případě, že nejsou nadlimitně znečištěny) nebo likvidaci. To výrazně zvyšuje náklady na provoz ČOV.
V literatuře se uvádí zvýšení produkce odvodněných a zahuštěných kalů o 0,13 l na osobu a den při používání DKO, tedy 47,5 l odvodněných a zahuštěných kalů ročně, které musí být v horším případě zneškodněny nebo v lepším případě recyklovány. V dalším studiích jsou uváděny hodnoty zvýšení množství primárních kalů o 30-60 % a zvýšení množství sekundárních kalů o 24 %.
Stejně tak bylo dokumentováno zvýšení znečištění odpadních vod o 16-58 % BSK a 1,6-6,6 % tuhých rozpuštěných látek. Vyšší obsah organických látek v odpadních vodách vyžaduje vyšší výkon ČOV a někdy může vést ke snížení efektivnosti čištění.
Vyšší spotřeba vody
Při drcení kuchyňských odpadů v drtičích je vyžadován proud vody, aby odnášel jemně rozmělněné částečky, které by se jinak mohly usazovat v sifónu dřezu nebo v potrubí kanalizace. To sebou přináší vyšší spotřebu vody, a tedy jisté finanční vícenáklady na spotřebitele.
Při používání DKO hrozí také jisté riziko ucpání kanalizačních potrubí, zejména ve starší zástavbě. Zvýšená koncentrace tuhých látek v odpadní vodě zvyšuje také riziko jejich sedimentace v kanalizaci po dobu nižšího nebo i průměrného stavu a při zvýšení průtoku vody v kanalizaci (přívalové deště) jsou tyto sedimenty zpětně strhávány proudem. Za zvýšeného stavu tedy může docházet na ČOV nejen k výrazně vyššímu hydraulickému zatížení, ale také ke zvýšení zatížení znečišťujícími látkami, což může provozu ČOV způsobovat jisté potíže.
Je samozřejmé, že každý kilogram bioodpadů, který není uložen na skládky, je jisté plus. Mimo jiné proto, že je to jedním z požadavků Evropské směrnice o skládkování 99/31 EC. Používáním DKO však lze snížit množství bioodpadů končících na skládce pouze nepatrně. Efektivněji toho lze docílit zavedením separovaného sběru bioodpadů nebo kompostování bioodpadů v domácím kompostéru.
Řešitelský tým, který zpracovával Realizační program ČR pro kaly z ČOV, vedený prof. Dohányosem, proto doporučil omezovat používání DKO jako jednu z možností minimalizace kalů.
CZ Biom, České sdružení pro biomasu
