Integrovaná prevence je na celoevropské úrovni deklarována jako klíčová pro regulaci průmyslových činností. Účelem je snižování emisí do životního prostředí. Nyní se maximálně otevřeným procesem připravuje zásadní novela směrnice.
Směrnice zavádějící IPPC platí od roku 1996 (směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění). O nutnosti revize, která by sladila směrnici s ostatní legislativou, se hovoří již od roku 2003 a proběhlo také několik dílčích novelizací. Současná revize byla nastartována v roce 2005 a podle legislativních plánů sekretariátu Rady EU bude jedním z důležitých úkolů i během českého předsednictví EU v roce 2009. Možné změny, přijaté v rámci revizního procesu, nebudou pravděpodobně platit dříve než v roce 2012, do té doby bude platit směrnice ve stávajícím znění.
Práce na revizi směrnice byla pojata komplexně. V současnosti lze říci, že v rámci revize budou zcela jistě zachovány základní současné principy IPPC, jako integrovaný přístup k ochraně ŽP, aplikace nejlepších dostupných technik (BAT) a základní požadavky na povolovací proces. Očekávají se však také určité změny (viz rámeček).
Nově definovaným úkolem revize směrnice je snížení administrativní zátěže v souladu s principy "better regulation". Nová směrnice IPPC by měla minimálně lépe korespondovat s dalšími evropskými předpisy. V současné době se hovoří zejména o směrnici o spalování odpadu (2000/76/EC), omezení emisí z velkých spalovacích zařízení (2001/80/ES) nebo omezování emisí těkavých organických sloučenin při některých činnostech (1999/13/ES). V některých úvahách se objevuje i snaha vytvořit jednu souhrnnou směrnici pro regulaci vybraných průmyslových a zemědělských činností, která by se tak posunula do pozice směrnice rámcové. Snížením administrativní zátěže by mělo dojít k úsporám až 70 milionů eur ročně.
DÍLČÍ STUDIE
Jako výchozí materiál pro změnu směrnice bylo zpracováno několik dílčích studií. Pro každou z oblastí je zpracováno několik variant řešení. U průmyslových činností, které by měly být potenciálně nově zahrnuty pod směrnici IPPC, je hodnocen např. jejich ekonomický význam a distribuce zařízení v rámci států společenství.
Zvažují se zejména změny a zpřesnění u postupu při stanovování kapacit sléváren železných kovů, zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním. U chemického průmyslu je řešen problém biologických procesů ve vztahu ke stávajícím definicím a u potravinářských kategorií sčítání kapacit u výrob. Navržené změny ve značné míře odstraňují nejednoznačnosti v textu směrnice.
Předběžně lze říci, že zahrnutí samostatně provozovaných průmyslových ČOV a velkých zplyňovacích a zkapalňovacích zařízení v samostatných kategoriích není příliš pravděpodobné.
Legislativním rámcem povolování se zabývá studie "Hodnocení možností zjednodušení legislativy v oblasti průmyslových emisí" (Steamlining Study). Náplní je analýza pěti scénářů změn a také zahrnutí zjednodušení a usnadnění obchodování s emisemi SO2 a NOx. Nejzásadnějšími analyzovanými změnami jsou zejména zrušení emisních limitů v legislativě a přímé uplatňování emisních parametrů z BREF (alternativně ponechání emisních požadavků v legislativě jako minimálních požadavků). Studie je hlavním podkladem pro snahu Evropské komise zvětšit důraz na aplikaci BAT (nejlepší dostupné technologie) a užívání BAT v povolovacím procesu.
Problematice odpadu je věnována další studie (Data Gathering in Relation to Waste Treatment Activities). Studie je v počáteční fázi, kdy proběhla literární rešerše, workshop a členským státům byl rozeslán dotazník. Uvažuje se o změnách v definicích odpadových kategorií v návaznosti na směrnice zabývající se odpady (rámcová směrnice o odpadech) a rozšíření o řadu dalších činností v této oblasti. Jmenovitě je uváděno kompostování (vzhledem k pachům a emisím do vod a ovzduší). Zařízení jsou již pokryta rámcovou směrnicí o vodách, nakládání s kaly či zpracování odpadu (např. mechanické zpracování komunálního odpadu, odpadu z demolic, zpracování strusky a škváry a aktivity související se zpracováním kovového odpadu).
MAXIMÁLNĚ OTEVŘENÝ PROCES
K vyčíslení skutečných přínosů aplikace IPPC v oblasti průmyslových emisí byla zadána studie "Statistical analyses on EPER data to identify potential theoretical IPPC benefits". Zpráva se soustředí na snížení emisí, které lze dosáhnout u jednotlivých členských států i v rámci celého společenství aplikací BAT u spalovacích zařízení. Pro porovnání sloužily údaje z EPER za rok 2001. Z předběžných závěrů lze vyvodit, že i nepříliš striktní aplikací BAT dojde ke snížení emisí NOx na polovinu a striktní aplikací až na jednu čtvrtinu. U emisí SO2 dojde k ještě markantnějšímu zlepšení. Česká republika nebyla do studie zahrnuta vzhledem k absenci vstupních údajů (první ohlašování v ČR proběhlo až za rok 2004).
Práce na studii o aplikaci obecných závazných podmínek začaly teprve nedávno. Obecné závazné podmínky (General Binding Rules) provozu jsou seznamem požadavků, které se automaticky zahrnují do závazných podmínek provozu pro zařízení spadající do specifické kategorie. Tento princip je aplikován asi v polovině členských států EU, v ČR však není využíván. V rámci studie bude mapována situace v EU a bude zpracována i studie o dodržování vyššího než požadovaného standardu, zaměřená na aplikaci dle EMAS a ISO 14001 v IPPC zařízeních. Dopady aplikace směrnice IPPC a BAT na některé sektory evropského průmyslu (i ve vztahu ke konkurenci z nečlenských zemí) hodnotí Studie o konkurenceschopnosti (Competitiveness Study). Zabývá se dvěmi specifickými oblastmi: sklářstvím a ocelářstvím. Studii lze vytknout poměrně úzké zaměření, které neumožňuje přijmout obecnější závěry ke zkoumanému problému.
Revize směrnice je Evropskou komisí vedena jako maximálně otevřený proces, kdy má k výsledkům zpracovaných studií přístup nejširší laická a odborná veřejnost a na speciálních stránkách může pomocí formuláře zasílat svoje podněty přímo odpovědným pracovníkům evropských institucí:
http://ec.europa.eu/yourvoice/ipm/forms/dispatch?form=ippc.
Ing. Bc. Jan Maršák, PhD
Ing. Jan Slavík
Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC, Ministerstvo životního prostředí
Očekávané změny ve směrnici o IPPC
Zpřesnění pozice Referenčních dokumentů o BAT (BREF) v povolovacím procesu
Rozšíření a změny v prahových hodnotách přílohy I směrnice IPPC, kde jsou definovány průmyslové činnosti, které spadají pod její působnost
Jednoznačné stanovení postupů při kontrole vydaných povolení a jejich revizi
Zpřesnění způsobů, jak využívat "flexibilitu" při stanovování závazných podmínek provozu
Zpřesnění podmínek, kdy je možné se odchylovat od BAT
