Část komunálních odpadů, které svými vlastnostmi vyhovují, je možno využít pro výrobu náhradních paliv místo jejich uložení na skládku. Chystaná právní norma však toto využití ohrožuje.
Výroba alternativních paliv z odpadů průmyslových a komunálních v České republice se datuje od konce 90. let. Jedná se převážně o materiály, které nejsou dále materiálově využitelné. Palivem je tedy směs plastů, papíru, dřeva, textilu a v některých případech i pryže. Od pokusů na jednotlivých technologiích se přešlo ke standardní výrobě produktů. Výroba paliv z odpadů byla a je orientována na cementárny, což souvisí s celoroční produkcí těchto odpadů a nutností pravidelného odběru vyrobených paliv včetně logistiky dopravy.
Roční objem takto vyrobených paliv (mimo pneumatiky, masokostní moučku) se pohybuje v úrovni kolem 30 tisíc tun. Jednotliví výrobci produkují paliva na schválených zařízeních a podle podnikových norem tak, aby uváděli na trh výrobky-paliva podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. To mimo jiné znamená, že s výrobkem je dodáván certifikát o jeho kvalitě.
Zajištění požadované kvality paliva je dáno pečlivým výběrem odpadů a ručním dotříděním především složek pocházejících z komunálních odpadů. Na druhé straně emise z cementárny jsou průběžně monitorovány. Před zahájením využívání paliva byla provedena řada měření, která prokázala vhodnost užívaného paliva s danými parametry, a orgány ochrany ovzduší svým rozhodnutím povolily záměnu paliva.
VÝHLED VÝROBY PALIV NA TECHNOLOGIÍCH MBT
V závazné části POH je přímo stanoveno podpořit vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s komunálními odpady tak, aby bylo dosaženo postupného omezení biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky. Při vytváření regionální sítě požaduje POH zaměřovat se zejména na výstavbu kompostáren, zařízení pro anaerobní rozklad a mechanicko-biologickou úpravu těchto odpadů.
Technologie MBT v zásadě rozdělí odpad na dvě složky. Spalitelnou a kompostovatelnou v poměru 1:1. Pokud se bude jednat o regionální zařízení, pak jeho kapacita bude okolo 100 kt/r a produkce "paliva" v řádu desítek tisíc tun na kraj (mimo kraje, kde již dnes existují spalovny). Lze odhadnout, že v ČR by v budoucnu mohlo za rok vznikat až 500 tis. tun "paliva", které by mělo být využíváno v cementárnách a teplárnách. Kvalita tohoto paliva vyráběného mechanickou cestou bez ručního dotřídění je proměnlivá.
NÁVRH VYHLÁŠKY
Navrhovaná vyhláška definuje alternativní palivo jako směs tuhých, kapalných nebo plynných látek o definovaném složení s rovnoměrným rozložením složek a vlastností, určenou k energetickému využití ve stacionárním zdroji, jejímž samostatným spálením nedojde ke zvýšení emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek do ovzduší oproti spalování referenčního paliva, nebo k uvolnění znečišťujících látek nad emisní limity stanovené zákonem o ochraně ovzduší (emisní limity).
Stanovováním kvalitativních požadavků na paliva jsou suplovány omezené technické a technologické možnosti snižování emisí na výstupu. Nepostradatelnou je tato právní úprava zvláště u těch zdrojů znečišťování ovzduší, pro něž nejsou stanoveny emisní limity (malé zdroje).
Alternativní paliva budou muset být podle navrhované úpravy skutečnou alternativou k tzv. referenčním palivům, tedy budou muset mít lepší vlastnosti a nižší emise znečišťujících látek než při spalování referenčního paliva. Požadavky na alternativní paliva jsou uvedeny v tabulce.
Vyhláška si klade za cíl postihnout plošně veškerá paliva. To vede ke zjednodušování a uplatnění principu předběžné opatrnosti. Na druhou stranu ověřené cesty výroby paliv pro konkrétní zdroje se díky tomuto principu dostávají pod limity běžných paliv.
Několik příkladů
Obsah halogenidů v návrhu je nesmyslně nízký, alternativní paliva jej v podstatě nemohou nikdy splnit. V současné době se limitní hodnota pro Cl (Br a I nejsou sledovány) u tuhých alternativních paliv pohybuje na úrovni do 1 % hm., tj. 10 000 mg/kg. V reálné praxi je pak dosahováno hodnot kolem 5000 mg/kg, dlouhodobější hodnoty pod 2000 mg/kg jsou spíše výjimkou. Navrhovaná limitní hodnota pro Cl + Br + I na úrovni 800 mg/kg je tedy více než 12 krát přísnější oproti stávajícímu stavu a z pohledu praxe naprosto nedosažitelná.
Drtě z pneumatik, které jsou běžným palivem např. v cementárnách, nemohou podle návrhu normy nikdy splnit obsah síry. Na druhou stranu je třeba upozornit, že uhlí tyto limity běžně přesahuje!
Limit obsahu dusíku by znemožnil použití řady odpadů (např. polyamidy), které jsou častou součástí alternativních paliv a nelze je jinak recyklovat, protože tvoří např. kompozitní materiály.
Obsah arzenu, olova, ale i dalších těžkých kovů je stanoven na úrovních, které často překračuje již samotné uhlí.
Vyhláška se vůbec nezabývá výslednými emisemi, ale jen obsahy škodlivin v palivu. Většina moderních tepelných zařízení je však schopna odstraňovat např. síru z emisí, takže mohou zpracovávat například i uhlí s vyšším obsahem síry.
Výsledkem zavedení takto přísných limitů by byla absurdní situace, kdy ani tak "čisté" palivo, jako je odpadní dřevo, nesplňuje požadavky dané navrhovanou vyhláškou v oblasti halogenidů. Proto bude velmi obtížné, až nereálné, vyhledávat odpady, které nejsou materiálově využitelné a zároveň budou splňovat požadavky na paliva.
Nová vyhláška, pokud bude schválena tak, jak je navrhována, přinese zastavení výroby alternativních paliv. To je v rozporu s POH ČR, která žádá, aby byla výroba alternativních paliv rozvíjena a podporována. Bude to mít negativní dopad také na využívání paliv vyrobených metodou MBT.
Ing. Petr Bielan
OZO Ostrava, s. r. o.
