Loni meziročně vrostlo množství odpadů, přetrvával i špatný stav lesů. K dlouhodobým problémům patří také úbytek zemědělské půdy a odpady. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí za rok 2020. Materiál zpracovala informační agentura Cenia spadající pod Ministerstvo životního prostředí (MŽP).
I letos je zpráva kritická vůči produkci odpadů, kterou se nedaří výrazněji snižovat. MŽP tento týden uvedlo, že celková produkce odpadu v Česku loni stoupla na 38,5 milionu tun, meziročně o 1,1 milionu tuny více. Pokleslo množství komunálního odpadu – z 5,9 milionu tun na zhruba 5,7 milionu tun. Stále se však příliš skládkuje.
Národní výdaje na ochranu životního prostředí loni vzrostly o 14,8 procenta na 60,5 miliardy korun. Výdaje z rozpočtů obcí a krajů se zvýšily na o 9,8 procenta na 44,9 miliardy korun. Peníze cílily hlavně na ochranu vody, biodiverzity a krajiny, nakládání s odpady a na ochranu ovzduší.
Množství odebrané vody vlivem pandemie covid-19 meziročně pokleslo o 9,3 procenta na 1365,9 milionu metrů krychlových. Povrchových i podzemních vod se podle zprávy týká problém znečištění pesticidy. U povrchových vod byla například nadlimitní hodnota minimálně jednoho pesticidu naměřena na 91 procentech profilů.
Do tzv. defoliace, představující významné poškození, loni patřilo 78,3 procenta jehličnanů starších 60 let, podobně jako předloni. U listnáčů je to 42,7 procenta, meziročně o půl procenta méně. Lesní ekosystém loni opět zasáhla rozsáhlá těžba kvůli kůrovcové kalamitě, množství vytěženého dřeva bez kůry byl rekordních 35,8 milionu metrů krychlových. To má špatný vliv i na emise skleníkových plynů.
Celkové emise, bez započtení tohoto sektoru a nepřímých emisí CO2, mezi lety 1990 až 2019 poklesly o 38 procent. V roce 2019 byl meziroční pokles o 4,6 procenta na 123,3 milionu tun CO2 ekvivalentu (CO2 ekv.), což je míra používaná pro srovnání emisí různých skleníkových plynů v závislosti na jejich potenciálu pro globální oteplování. Podle autorů zprávy se tak zřejmě podaří splnit klimatický cíl Česka k roku 2020 požadující pokles na 117 milionů tun. Při započtení bilance emisí a propadů ze sektoru LULUCF byl však dlouhodobý pokles jen 28,7 procenta. Zpráva uvádí, že bilance emisí a propadů z LULUCF se mezi lety 2017 až 2019 dramaticky zvýšila do hodnot, kdy emise převažují nad ukládáním uhlíku v biomase, na 13,6 milionu tun CO2 ekv. Údaje za rok 2020 dosud nejsou k dispozici.
Emise všech základních znečišťujících látek do ovzduší dlouhodobě klesají. Mezi lety 2019 až 2020 v důsledku pandemie poklesly emise znečišťujících látek a skleníkových plynů i u dopravy. Podle zprávy klesly emise organických těkavých látek o 15,3 procenta, u oxidů dusíku byl pokles 10,6 procenta. "I doposud stoupající emise CO2 v roce 2020 meziročně poklesly o 8,1 procenta," konstatuje zpráva. Přesto však autoři zdůrazňují, že dopad dopravy na životní prostředí je značný kvůli závislosti na fosilních palivech a energetické náročnosti.
Loni nebyla v Česku vyhlášena žádná smogová situace. Na 4,6 procenta území došlo k překročení alespoň jednoho imisního limitu, bez zahrnutí přízemního ozonu, na tomto území žilo 19 procent obyvatel. Trend je však příznivý, uvádí zpráva. Příznivé byly bohužel i podmínky pro přízemní ozon, což vedlo k překročení imisního limitu na 62 procentech území s 52 procent obyvatel. Předloni to zasáhlo 70 procent území. Dokument také konstatuje, že loňský rok byl teplotně silně nadnormální a srážky dosáhly 112 procent normálu. I tak část Česka postihlo půdní i hydrologické sucho.
Pandemie měla vliv i na výrobu elektřiny. Loni byla nejnižší za 18 let. Hrubá výroba dosáhla 81 443,4 GWh, meziročně o 6,4 procenta méně. Zpráva také uvádí, že výroba elektřiny z jádra poprvé v historii převýšila výrobu elektřiny z hnědého uhlí. V případě elektřiny z obnovitelných zdrojů výroba meziročně vzrostla o 2,6 procenta na 10.291,1 GWh.
Podle dokumentu mělo v 2020 v Česku adaptační strategii či plán zpracováno 18 měst či městských částí a další tři desítky měst a obcí je připravovaly. Opatření jsou však realizována pomalu.
Zpráva také upozorňuje na dlouhodobý růst zástavby půdy – meziročně vzrostla rozloha zastavěné plochy o 410 hektarů. V roce 2020 bylo zaznamenáno také 399 erozních událostí. Vodní eroze ohrožuje téměř 52 procent zemědělské půdy, větrná 22,9 procent půdy.
-čtk, red-*
