Prevenční přístupy ve výrobě můžeme zjednodušeně rozdělit na čistší produkci, která se zaměřuje na prevenční opatření vycházející ze znalosti principu vzniku odpadu, a minimalizaci odpadu, která kromě čistší produkce zahrnuje i zhodnocení odpadu mimo místo vzniku (externí recyklace).
Analýzou činností a materiálových toků v projektu čistší produkce a/nebo projektu prevence lze zjistit, jaké odpady vznikají při výrobních nebo doprovodných procesech, v jakém množství, v kterém kroku a za jakých podmínek. Z analýzy musí vyplynout, zda důvodem vzniku odpadu je samotný výrobek, volba surovin, výrobní technologie, výrobní zařízení, nebo výrobní postup a jeho provádění.
Základním předpokladem úspěchu projektu prevence a minimalizace odpadu je jeho stálá a neformální podpora vedením podniku. Bez podpory vedení nemůže projekt dosáhnout očekávaných výsledků. Role vedení podniku v projektu je podobná jako při zavádění systému environmentálního managementu. Také používané postupy jsou podobné jako u postupů EMS (schéma 1).
STANOVENÍ CÍLE A STRATEGIE PROJEKTU
Cílem projektu je obvykle snížit množství odpadu, přecházejícího do životního prostředí, na množství, stanovené zákonem (např. snížit spotřebu vody v podniku o 20 % nebo snížit množství odpadních vod o 5 %), ale kromě toho optimalizovat náklady na investice a na nakládání s odpady a znečištěním (např. optimalizovat kapacitu čistírny odpadních vod). Cíl projektu musí být reálně dosažitelný a musí být měřitelný. Cílem projektu může být i snížení rizikovosti odpadu.
Minimalizace odpadu se zaměřuje v prvé řadě na předcházení vzniku odpadu, tj. primárním řešením není koncová technologie, ale neznamená to, že nemůžeme použít koncovou technologii vůbec. Je nutná k tomu, aby zachytila odpady a znečištění, kterým z principu není možné předejít.
Často se stává, že se podnik již zaměřil na konkrétní odpad bez analýzy materiálových toků a bez určení příčiny jeho vzniku. Důvodem je, že odpad je zátěží pro podnik na základě požadavku ze zákona (jako je omezení produkce odpadu, požadované omezování spotřeby nebezpečné složky či ochrana zdraví pracovníků), nebo se nakládání s odpadem promítá neúměrnými náklady do ceny výrobku.
Potíže s využíváním, nebo odstraňováním odpadu se obvykle promítají do snahy najít rychlé řešení, nikoliv příčinu vzniku odpadu. To je důvod, proč se často hledá řešení vedlejšího, nikoliv základního problému.
K nalezení skutečných příčin vzniku ztrát, odpadů a znečištění je nutná navazující podrobná analýza vybraných procesů a materiálových toků, na které se projekt zaměřil. Na přesnosti analýzy závisí úspěch při hledání variant řešení a výběru varianty. Po dobře provedené analýze by mělo být jasné, jaké odpady při sledovaném procesu vznikají, v jakém množství, v kterém kroku a za jakých podmínek. Z analýzy musí vyplynout, zda důvodem vzniku odpadu je samotný výrobek, volba surovin, výrobní technologie, výrobní zařízení nebo výrobní postup a jeho provádění.
Pokud odpad nebyl vybrán na základě předběžného hodnocení a podrobné analýzy, je nutno tyto kroky provést, aby byl ověřen skutečný potenciál prevence materiálového toku. Mohlo by se stát, že množství vybraného vznikajícího odpadu je určeno jiným materiálovým tokem, který je nutno přednostně omezit, například množství strusky při tavbě surového železa závisí na složení vsázky, které je možné měnit.
Prostředkem k posuzování procesu vzniku odpadu obvykle nebudou jen informace shromážděné a zpracované pro odpadové hospodářství. Podnik disponuje databázemi, které jsou vytvářeny jednak na základě jeho potřeb a dobrovolných aktivit, jednak v rámci povinností vyplývajících ze zákona. Databáze mají vypovídací schopnost jen za určitých podmínek a předpokladů. Údaje o odpadech jsou v nich obvykle obsaženy nepřímo nebo jako doplňující informace. Některé výstupy mohou být přístupné na internetu.
INDIKÁTORY A ANALÝZA PROCESU
Abychom mohli popsat výchozí a konečný stav a hodnotit změny, ke kterým dojde po zavedení opatření prevence, zavedeme environmentální a ekonomické indikátory, které na potřebné úrovni popisují činnosti a jejich změny. Indikátorem je např. měrná spotřeba surovin a energií nebo měrná produkce odpadu v dané technologii. V rámci projektu prevence sledujeme jednak absolutní hodnoty snížení množství produkovaných odpadů a znečištění, jednak změny hodnot indikátorů. Výpočet environmentálních a ekonomických indikátorů musí být doplněn interpretací výsledků, která je zaměřena na příčiny vzniku odpadů a znečištění.
Analýza materiálových vstupů a výstupů a analýza výrobního procesu, zaměřená na vznik a množství konkrétního odpadu, musí být doplněna reálnou kontrolou provozu v reálných podmínkách. Tuto analýzu lze rozdělit do následujících kroků:
- Shromáždění veškeré dostupné dokumentace o vzniku odpadu při výrobním procesu (technologických postupech, normách, interních předpisech a certifikovaných či jinak ověřovaných postupech, dokumentace o monitorování a o surovinách).
- Ověření úplnosti a úrovně vypovídací schopnosti této dokumentace.
- Stanovení uzlových bodů, která jsou/mohou být dokumentací nedostatečně ošetřena (doplnění chybějících údajů).
- Kontrola dodržování předepsaných postupů, kontrola dovolených výjimek, možných opomenutí a nedodržení předpisů, vztahujících se k vstupům a výstupům surovin a k výrobnímu procesu.
- Kontrola uzlových bodů, vztahujících se k vstupům a výstupům surovin a k výrobnímu procesu (bilancování materiálových toků v uzlových bodech).
- Kontrola monitorování vstupů a podmínek měření, srovnatelnosti a reprodukovatelnosti výsledků, vztahujících se ke vstupům a výstupům surovin a k výrobnímu procesu.
Jako manuál prevence a minimalizace odpadů byla vytvořena databáze preventivních opatření. Jejím základem jsou projekty čistší produkce, navržené a realizované v podmínkách konkrétních výrobních procesů ve vybraných průmyslových odvětvích. Tyto projekty jsou považovány za opatření s prokázaným environmentálním a ekonomickým přínosem. Pokud žádné ze známých opatření nebude řešením problému, bude nutno postupovat podle obecného algoritmu a s jeho pomocí najít řešení nové (a rozšířit databázi). Databáze ve formě software je přístupná na adrese http://www.cpc.cz/projekty/vyzkum/manualvav/. Procházení záznamy v databázi je velmi jednoduché, neboť existující rozhraní zatím umožňuje jen pohyb v hierarchické struktuře odvětví - výrobní fáze - opatření.
NÁVRHY OPATŘENÍ
Jestliže z principu není možné zamezit vzniku odpadu, je třeba hledat možnost vrátit odpad na vstup jako surovinu pro tentýž proces. Podstatná kritéria pro interní recyklaci jsou odvozena z požadavků na kvalitu výrobku. Vlastní výrobní odpad má výhodu známého chemického složení a známého původu.
Pokud není možné vrátit odpad do téhož procesu, hledá se možnost využít odpad jako surovinu pro jiný výrobní proces i mimo podnik. Pro externí recyklace a energetické využití je nutno aplikovat analogickou strategii a metodiku, jakou u prevence. Existují odpady, pro které se přes všechna přijatá opatření nenalezne využití, pak je nejlépe kontaktovat odbornou firmu podnikající v odpadovém hospodářství.
Častým problémem, se kterým se podniky potýkají, je nakládání s obaly, zejména s obaly po chemických látkách a přípravcích. Část obalů je vratných, zejména tuzemští dodavatelé prázdné obaly odebírají a opět je plní. Část nevratných obalů lze vyčistit a vymýt a znovu je použít. Přesto existuje část obalů, které takto využít nelze a tvoří pak významný podíl nebezpečných odpadů. Pro prevenci jejich vzniku lze upřednostňovat dodavatele, kteří odebírají prázdné obaly zpět, tzn. využít povinnosti zpětného odběru obalového odpadu.
Čistší produkce stejně jako ostatní preventivní přístupy pohlíží na odpad jako na nevyužitou draze nakoupenou surovinu, kterou se nepodařilo přeměnit v žádný výrobek, je tedy výrobní ztrátou. Hodnocení ekonomického přínosu preventivního opatření má formu projektového účetnictví.
Analýzy finančních toků či účetnictví prováděné firmou pro potřeby daně z příjmu se z důvodu odlišného zaměření mohou od hodnocení přínosu preventivního opatření lišit. Hodnocení ekonomického přínosu rovněž neinformuje o finanční stabilitě firmy.
Hodnocení ekonomického přínosu je základem pro posouzení efektivity plánovaných preventivních opatření, která byla v projektu navržena. Provádí se zpravidla ve fázi projektu, která je označována jako "analýza proveditelnosti".
Ing. Pavel Bartušek, CSc.
Inotex, s. r. o.
