Poloautomatizovaná třídicí linka na kovové obaly funguje v areálu Pražských služeb (PSASP) ve Vysočanech pátým rokem. Za tu dobu jí prošlo na čtyři tisíce tun odpadu. Čísla největší svozové společnosti v metropoli potvrzují rostoucí zájem veřejnosti o třídění kovů do šedých kontejnerů, ty proto v ulicích hlavního města dál přibývají. Momentálně se jich nachází napříč celou Prahou více než dva tisíce, uvedl mluvčí PSAS Alexandr Komarnický.
Každý rok vzroste množství železa i hliníku v šedých nádobách. Za prvních šest měsíců lidé vytřídili už 481 tun kovu. „Těší nás, že to obyvatelé ani návštěvníci metropole nepovažují za přítěž, naopak. Navíc se pravidelně zlepšují. Pokud budou v takto pozitivním trendu pokračovat, mohli bychom vůbec poprvé překonat magickou hranici jednoho tisíce tun za rok,“ odhaduje Alexandr Komarnický. Loni se jednalo dohromady o 925 tun vytříděného kovového odpadu. Aktuálně je v ulicích po Praze 2 046 nádob na sběr kovových obalů.
S dotřiďováním pomáhá poloautomatizovaná linka už pět let
Specializovaná třídicí linka funguje ve vysočanském areálu Pražských služeb od roku 2019. Cesta vyhozených plechovek, konzerv, tub, víček a dalších kovových obalů začíná v násypce. Odtud je dopravníkový pás transportuje do haly, kde je nutný první lidský zásah. Pracovníci kontrolují dopravník a odstraňují nežádoucí příměsi: odpad v sáčcích, různé tlakové nádoby a podobně.
Zbytek pokračuje k separátorům. První tvoří permanentní magnet nad dopravníkem, spolu s pryžovými unašeči odděluje železné a neželezné kovy. Vyseparované magnetické obaly odhazuje linka automaticky mimo pás bočně do připravené nádoby. Neželezný odpad jede dál po pásu k druhé fázi třídění. V té je pomocí separátoru na bázi vířivých proudů oddělen hliník a směřuje do násypky lisu, který navazuje na linku. Zbytkové nečistoty padají do nádoby pod separátorem. Hliník míří k lisu, kde ho balíkují. V jiném balíku jsou zase pečlivě slisované železné kovy, například konzervy.
Aby se z plechovky stala opět plechovka
Největší nápor zažívají šedé kontejnery tradičně v průběhu letních měsíců a vánočních svátků, kdy jsou alkoholické, nealkoholické i energetické drinky asi nejvíce v kurzu. „Uvidíme, jak se situace změní po plánovaném zavedení systému zálohování nápojových plechovek a jaký dopad to bude mít na obsazenost nádob. Věřím, že v případě jeho zavedení budou nádoby na kovy spíše v ulicích ubývat," říká náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí Jana Komrsková. Recyklace je klíčová proto, aby mohly kovy plnit svou roli v cirkulární ekonomice. Ta stojí na předcházení vzniku odpadu i na jeho opětovném využití. Výroba nových kovových obalů z primárních surovin je energeticky velmi náročná, proto nabádají Pražské služby k důslednému třídění. Kovy lze recyklovat prakticky donekonečna.
Pozor na správné třídění
Do žádného z více než dvou tisíc šedých kontejnerů v ulicích nepatří poloprázdné tlakové nádoby, hořlavé spreje, kanystry ani obaly od motorových olejů a chemikálií.
„Dále hasicí přístroje nebo plynové kartuše od turistických vařičů či zahradních grilů. Tyto produkty noste prokazatelně prázdné nejlépe do míst zpětného odběru,“ uvedl Komarnický. Naopak můžete do popelnic na kov s klidným svědomím hodit sešlápnuté a vyprázdněné nápojové plechovky, konzervy, víčka, alobal, kovové tuby, kávové kapsle a tak podobně. Bezpečně vás o správnosti třídění ujistí recyklační symboly na obalech, shodné najdete i na řadě popelnic. Hledejte zkratky FE, případně ALU s čísly 40 nebo 41, uvnitř trojúhelníku ze šipek.*
-zr-
Foto, infografika: PSAS