Povodně ukázaly, že jsme na přírodu krátcí

Podle předběžné zprávy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) některá místa zasáhla takzvaná stoletá voda, mnohde ale byla povodeň ještě větší.

Maximálnímu průtoku v Praze, který 14. srpna podle odhadu činil 5300 metrů krychlových za sekundu, přiřadili hydrologové předběžně termín pětisetletá voda.

Náměstek pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu Ing. Jan Kubát říká: "Při povodní jsme z vodního zákona pověřeni zabezpečováním předpovědní povodňové služby. Zákon říká, že to dělá ČHMÚ ve spolupráci se správci povodí, tj. podniky Povodí Vltavy nebo Povodí Labe. Aktivovali jsme všechny lidi a prostředky a snažili se v obtížných povodňových podmínkách předpovídat tak, jak to bylo v dané situaci nejlépe možné. Při tak obrovské povodni byla zničena nebo vyřazena z provozu značná část našich pozorovacích stanic. Buď byly úplně odplavené nebo jenom zaplavené a elektronika, která je uvnitř, přestala fungovat, popřípadě byly v evakuovaných oblastech odpojeny od elektrického proudu."

Předpověď

Hydrologové také využívali informace z druhé části ústavu - z úseku meteorologie a klimatologie. Dostávali informace o spadlých srážkách, předpovědi vývoje meteorologické situace a očekávaných srážek.

"Po zkušenosti z roku 1997 na Moravě byla přijata řada opatření tak, aby se rozšířila a zkvalitnila předpovědní povodňová služba. Část opatření se podařilo realizovat do letošního roku. Jedním z nich bylo rozšíření počtu míst, pro která se předpověď vydává, a především prodloužení doby předpovědi, to znamená času mezi tím, kdy se předpověd vydá, a okamžikem, pro který by měla být určena. V našich podmínkách je čas omezen tím, že jsme v horních částech povodí a doba postupu povodňové vlny v tocích je velmi krátká. Běžnými standardními postupy lze dosáhnout předstihu předpovědi maximálně 24 hodin a to jenom na velkých tocích, jako je Labe a Morava. Na jiných tocích je to ještě méně.

Abychom prodloužili dobu předpovědi, začlenili jsme do předpovědní metodiky hydrologický předpovědní model, který simuluje transformaci spadlých srážek na odtok. Další prodloužení jsme získali tím, že jsme jako vstupní údaj do modelu použili i předpověď srážek. Pro většinu toků v České republice se nám podařilo připravit předpovědní modely, nakalibrovat jejich parametry, takže na předpovídání příchodu povodně jsme byli daleko lépe připraveni než před pěti lety," informoval nás Ing.Kubát.

Povodeň

Podle některých informací sdělovacích prostředků tyto modely zklamaly. Bylo tomu skutečně tak?

"Ono to není tak úplně pravda. Představte si, že modely jsou kalibrovány a verifikovány na určité podmínky, a najednou přišla povodeň několikanásobně vyšší, mimo oblast jak zkušeností lidí, kteří na tom dělali, tak i mimo oblast datových podkladů, které byly k dispozici, když se ty modely připravovaly. Navíc vypadla podstatná část informační sítě, protože mnohé stanice byly vyřazeny z provozu.

Byly i další potíže. Máme předpovědní pracoviště v Praze a v každém bývalém krajském městě. V zasažené oblasti byla naše regionální předpovědní pracoviště v Českých Budějovicích a v Plzni evakuována, přestěhována do náhradních prostor, takže se muselo improvizovat.

Systém předávání informací předpovědní a hlásné povodňové služby je pevně daný. Hlavním distributorem našich informací a předpovědí, tedy jakýmsi pošťákem, je Hasičský záchranný sbor. Všechny naš informace, písemné, evidované slovo od slova, šly na Operační informační středisko generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru, které je svými cestami dává na jednotlivá krajská střediska, včetně pražského střediska. Kromě toho dáváme informace na vodohospodářské dispečinky těch povodí, která byla zasažena, při této povodni hlavně podniků Povodí Vltavy a Povodí Labe." vysvětlil nám Ing. Kubát.

Zkušenosti

Zdá se, že minulé století bylo na rozdíl od 19. století na povodně chudé. Snad jedinou opravdu velkou byla ta na Moravě v roce 1997.

"Průtokově vyhodnocené záznamy o povodních máme na Vltavě od roku 1827. Ty největší povodně se skutečně vyskytly v 19.století. Ovšem většina z nich byla způsobena jarním táním sněhu, například povodně v letech 1845, 1860, 1872 a 1940. Katastrofální letní povodně, způsobené rozsáhlými dešti, byly již méně časté. Kdybychom se podívali do historie, povodeň takové velikosti nastala třikrát - v roce 1890 v září v Praze, potom v roce 1997 na Moravě a v roce 2002. Tyto tři povodně lze srovnávat co se týče příčiny, jejich průběhu i mohutnosti.

Dost lidí, kteří byli v činné službě při letošní povodni, má osobní zkušenosti s povodní, avšak nikoli s tak obrovskou povodní. Povodeň v roce 1940 z nich asi nikdo nezažil tak, aby je mohl získat, takže jejich zážitky končí nanejvýše někde na úrovni 2200 kubických metrů za vteřinu. Personální zkušenosti během takovéto události jsou nesmírně důležité. " tvrdí Ing. Kubát.

Vyhodnocení

Stoletá, respektive pětisetletá povodeň by se měla zmapovat a vyhodnotit tak, aby lidé na tu příští byli lépe připraveni. Co v této věci ČHMÚ dělá?

"Po povodni v roce 1997 se soustředily kapacity nejen meteorologů a hydrologů, ale i expertů dalších institucí, výzkumných ústavů a vysokých škol. Vyhodnocení této povodně se dělalo komplexně z celé řady pohledů. Šlo o ucelený projekt, podporovaný vládou České republiky. Stejný záměr máme i nyní. Ve vládě je návrh projektu, který se jmenuje Vyhodnocení katastrofální povodně ze srpna roku 2002. Zase bude zpracován komplexně.

My se zaměříme na analýzu meteorologických příčin povodně, budeme zhotovovat mapy srážkových polí, rekonstruovat průběh povodňových vln, posuzovat extremitu srážek a průtoků a hodnotit úspěšnost předpovědí. Další instituce budou vyhodnocovat rozsah zaplavených oblastí, rychlosti proudění a hloubku zátopy. K tomu bude třeba obstarat nezbytné geodetické podklady. To se dělá leteckou fotogrametrií, zpracovávají se ortofotosnímky a z nich se pořizují podklady pro hydraulické modelování. Bude se posuzovat možné ovlivnění povodně stavem krajiny a naopak důsledky povodně na krajinu, morfologické změny toků, změny jakosti vody a podobně. Není možné teď vyjmenovat všechno." řekl Ing. Kubát.

Poučení

Všechny poznatky z povodně se tedy budou soustřeďovat tak jako tomu bylo po povodni na Moravě v roce 1997. Co konkrétně se zlepší?

"Očekávám, že bude přijat celý soubor opatření k tomu, aby se zlepšil systém ochrany před povodní. Ministerstvo vnitra si od nás a všech organizací, které byly zapojeny do činnosti Ústředního krizového štábu, vyžádalo podklady a připravuje souhrn opatření ke zlepšení fungování systému krizového řízení.

V našem případě půjde o opatření v oblasti předpovědní povodňové služby. Budeme muset například postavit robustnější, odolnější síť měřících stanic, a u těch důležitých mít dostatečně diemenzované záložní zdroje elektrického proudu. V komunální sféře bude rovněž potřeba přehodnotit limitní stavy pro stupně povodňové aktivity a měly by se znovu prověřit povodňové plány obcí a ohrožených objektů.

Diskutuje se například o metru. Čtu a slyším úvahy, jestli se mělo metro zavřít 12. nebo 13. srpna. To musí být přece jasně stanoveno jeho povodňovým plánem. Pro Prahu je oficiálně stanovený hlásný povodňový profil Praha-Chuchle a na výšku hladiny vody v tomto místě by měla být navázána jednotlivá opatření. Nechci to hodnotit, protože nemám informace, ale myslím si, že se v řadě případů improvizovalo," řekl nám na závěr Ing. Kubát.

Karel Žítek