Od 1. ledna 2002 nabývá účinnosti nový zákon o odpadech ( č. 185/2001 Sb.), a je to již třetí zákonná úprava v oblasti odpadového hospodářství od roku 1991. Původcům odpadů - tedy podnikajícím subjektům, při jejichž činnosti vznikají odpady, jsou zákonem ukládány povinnosti, z nichž některé jsou...
Od 1. ledna 2002 nabývá účinnosti nový zákon o odpadech ( č. 185/2001 Sb.), a je to již třetí zákonná úprava v oblasti odpadového hospodářství od roku 1991. Původcům odpadů - tedy podnikajícím subjektům, při jejichž činnosti vznikají odpady, jsou zákonem ukládány povinnosti, z nichž některé jsou zcela nové.
V zákoně je zakotvena povinnost každého předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich nebezpečné vlastnosti a jejich množství minimalizovat (§ 10). Toto opatření má motivovat k zavádění takových technologií výrob, které maximálně šetří životní prostředí.
Hierarchie nakládání
Pokud odpad vznikl, je původce povinen jej zařazovat dle druhu a kategorie (§ 5 a 6). Postup při tomto zatřiďování odpadů bude podrobněji popsán v prováděcím předpisu k zákonu (vyhláška Ministerstva životního prostředí, jíž se vyhlašuje Katalog odpadů). Dále je jasně stanovena hierarchie nakládání s již vzniklými odpady. Pokud zajišťujete nebo rozhodujete o nakládání s odpady v podniku, je třeba mít tuto hierarchii na paměti.
Přednost má vždy využití odpadu (tedy např. recyklace) před odstraněním odpadů (prostá likvidace) s tím, že materiálové využití má přednost před využitím energetickým (např. spalování odpadů s využitím energie). Na úplném konci řetězce stojí jako poslední možnost uložení na skládku (§ 11 a 12).
Základní povinností původce/producenta odpadů je zajistit přednostní využití odpadů. Odpady, které producent předává k využití nebo odstranění jiné specializované firmě, smí předat jenom tomu, kdo je provozovatelem zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů, popř. též ke sběru nebo výkupu odpadů. Původce je povinen si zjistit, zda ten, komu předává odpady, je k jejich převzetí oprávněn podle zákona o odpadech. Povinnost se týká všech odpadů, tedy nikoli pouze nebezpečných.
Oprávnění k převzetí odpadů prokáže firma nejenom živnostenským oprávněním, ale zejména souhlasem příslušného okresního nebo krajského úřadu. Tato povinnost je nová a ukládá producentovi odpadů větší zodpovědnost za další nakládání odpadů až do konečného odstranění. Za porušení této povinnosti uloží Česká inspekce životního prostředí pokutu až do výše jednoho milionu korun (§ 66).
Původce je rovněž povinen shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií, zabezpečovat odpady před nežádoucím znehodnocením nebo únikem, ale také umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů a poskytovat pravdivé informace související s nakládáním s odpady. Pokud původce ukládá odpady na skládku, musí též za to platit poplatky (kromě ceny), stanovené zákonem o odpadech.
Hospodář a plán
Původci odpadů, kteří vyprodukovali nebo nakládali v letech 2000 a 2001 ( ostatní pak vždy pokud za uplynulé dva roky) s více než 100 tunami nebezpečných odpadů ročně, musí určit do 31. 3. 2002 svého "odpadového hospodáře" (§ 15). Splnění limitu k této povinnosti se zjistí z celoroční evidence odpadů (Hlášení o produkci odpadů za rok...).
Nově zaváděná funkce odpadového hospodáře má být obdobou podnikového vodohospodáře či energetika. Firmě zodpovídá za řádné nakládání s odpady. Odpadový hospodář nemusí být zaměstnancem firmy, ale musí splňovat kvalifikační předpoklady, a smí tuto funkci vykonávat pro maximálně pět původců nebo pět samostatných provozoven.
Novinkou je též zpracování Plánu odpadového hospodářství původce, pokud produkují více než 10 tun nebezpečných odpadů nebo více než 1000 tun ostatního odpadu. Plán se zpracovává na období nejméně 5 let a musí být v souladu s krajským plánem. Ten budou kraje vyhlašovat krajskou vyhláškou (po vyhlášení celorepublikového plánu) v průběhu roku 2004. Původci zpracují své plány do jednoho roku od vydání krajské vyhlášky a kopii zašlou příslušnému kraji k vyjádření. Bude-li mít kraj připomínky, sdělí je do dvou měsíců od doručení.
Plán je pro původce pro jeho činnost závazným a obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství, stanovení cílů a postupů pro předcházení vzniku odpadů, podmínky pro splnění stanovených cílů a pro průběžnou kontrolu odpadového hospodářství. Další podrobnosti budou stanoveny ve vyhlášce MŽP.
Souhlasy
Pro provozování zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů je nutný souhlas příslušného kraje (§ 14). Za taková zařízení se považují zařízení nebo místa k předúpravě odpadů - např. lisování, dotřiďování odpadů, dále též místa nebo objekty ke skladování odpadů před jejich využitím nebo odstraněním. Tento souhlas se opět týká všech odpadů, nejenom odpadů nebezpečných. Souhlasy vydané podle stávajícího zákona mají platnost do konce roku 2003 (pak automaticky ztrácejí platnost). Pro zařízení, která zatím souhlasu nepodléhala, je nutné získat souhlas s provozem do konce roku 2002.
Výjimku tvoří ta zařízení, která nejsou určena k nakládání s odpady podle zákona o odpadech, ale lze v nich využívat ty odpady, které splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny. Například sklárna, která využije do výroby skleněné střepy nebo odpadní sklo, nemusí žádat o souhlas s provozem sklárny jako zařízení k využívání odpadů podle zákona o odpadech.
Všichni původci musí vést průběžnou evidenci o produkci jednotlivých druhů odpadů a řádných způsobech nakládání s nimi. Průběžnou evidenci vedou všechny povinné osoby bez rozdílu množství či druhu odpadu, každá produkce nebo nakládání s odpadem musí být zaznamenána v průběžné evidenci. Způsob a náležitosti vedení průběžné evidence budou uvedeny ve vyhlášce MŽP.
V případě nepřetržitého vzniku odpadů se produkce zapisuje v týdenních intervalech, při periodickém svozu komunálního odpadu se produkce zapisuje v měsíčních intervalech.
Ohlašovací povinnosti podléhají jen někteří z původců a oprávněných osob. To znamená, že průběžnou evidenci vedou všichni, ale zasílat okresnímu úřadu hlášení do 15. 2. za uplynulý rok mají povinnost pouze ti, kdo produkují nebo nakládají s více než 50 kg nebezpečných odpadů nebo více než 50 tun ostatních odpadů za rok. Nově je zakotvena poskytovat údaje pravdivé a úplné.
Povinností provozovatelů zařízení k odstraňování odpadů nebo využívání odpadů nebo zařízení, která nemusí mít souhlas k provozování dle tohoto zákona (viz výše), je zasílat údaje o těchto zařízeních okresnímu úřadu. Údaje se musí zaslat vždy do dvou měsíců od zahájení nebo ukončení provozu. U zařízení již provozovaných k 1. 1. 2002 je nutno zaslat tyto údaje do 6 měsíců, tj. do 30. 6. 2002. Tato povinnost je tedy jednorázová, údaje se nezasílají každý rok. Záznamy o evidenci odpadů se musejí archivovat pět let.
Speciální povinnosti
V zákoně o odpadech jsou také stanoveny speciální povinnosti pro nakládání s vybranými výrobky, vybranými odpady a vybranými zařízeními, která mohou znamenat ohrožení pro životní prostředí. Mezi ně patří:
PCB (polychlorované bifenyly),
odpadní oleje,
baterie a akumulátory,
kaly z čistíren odpadních vod,
odpady z výroby oxidu titaničitého,
odpady azbestu,
autovraky.
Vlastníci (držitelé) PCB, odpadů s obsahem PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci, jsou povinni v nejkratší možné době, nejpozději však do konce roku 2010, zajistit jejich odstranění. Získávání PCB z jiných látek za účelem jejich opětovného použití je zakázáno. Provozovatelé zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci jsou povinni označovat tato zařízení i objekty, kde jsou tato zařízení umístěna, způsobem stanoveným vyhláškou MŽP. Provozovatelé zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci nesmějí tato zařízení doplňovat. Do doby vyřazení z provozu mohou zařízení pouze udržovat tak, aby PCB, které jsou v nich obsaženy, vyhovovaly technickým normám, zařízení byla v dobrém provozním stavu a nedocházelo k úniku jejich náplně.
Pro ostatní vyjmenované odpady jsou též stanoveny obdobně speciální povinnosti.
Pro výrobce nebo dovozce některých výrobků je stanovena od 23. 2. 2002 povinnost bezúplatného zpětného odběru.
Povinnost zpětného odběru se vztahuje na:
minerální oleje a oleje ze živičných nerostů jiné než surové, přípravky jinde neuvedené, ani nezahrnuté obsahující nejméně 70 % hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou těchto přípravků,
elektrické akumulátory,
galvanické články a baterie,
výbojky a zářivky,
pneumatiky,
chladničky používané v domácnostech.
Jak vyplývá z výše uvedeného, je producentů a dalším povinným osobám stanovena řada povinností a zpřísňujících ustanovení jak při produkování odpadů, tak při nakládání s nimi, včetně předávání odpadů jiným osobám. Pro průmyslové podniky je proto nezbytné sledovat změny v právních předpisech a včas na ně reagovat, aby se zbytečně nevystavovaly sankcím.
Ivana Jirásková,
odbor životního prostředí
Magistrátu hl.m.Prahy
