Sítotisk využívá celou řadu chemických přípravků. Některé z nich jsou velmi problematické, nalézt jejich alternativy se však zatím nepodařilo.
Chemické prostředky jsou používány v průběhu celého sítotiskového výrobního procesu. Přestože jsou vyvíjeny technologické postupy výroby ekologicky šetrných nebo i nezávadných prostředků, spotřebovává se stále značné množství chemikálií, a v některých případech se jedná i o chemikálie nedovolené.
Mezi nebezpečnými chemikáliemi nalezneme aceton, toluen, xylen a další chlorovaná ředidla. Méně nebezpečné chemikálie neobsahují chlorovaná ředidla, ale ani žádné známé karcinogeny nebo aromatické sloučeniny s nízkým či žádným bodem varu.
ČTYŘI SKUPINY
Chemikálie používané v sítotisku jsou dále rozdělovány podle dílčích technologických operací tohoto tiskového procesu do čtyř skupin. Do první z těchto skupin patří chemikálie používané pro přípravu sít a tiskových šablon, tedy například lepidla na lepení síťoviny, odmašťovací koncentráty nebo abrazivní odmašťovací přípravky na síta. Do druhé skupiny jsou zařazeny chemikálie používané v průběhu vlastního tisku. Konkrétně se jedná o takzvané "otevírače sít", ale také o ředidla solventních sítotiskových barev. Třetí skupina zahrnuje chemikálie používané po tisku na odstraňování zbytků barev a zabarvení tiskových šablon, což jsou různé čističe a mycí prostředky na síta. Poslední, čtvrtá skupina potom zahrnuje chemikálie používané na regeneraci sít pro další použití, což jsou například odvrstvovací koncentráty a odstraňovače zabarvení tiskových šablon.
SNIŽOVÁNÍ SPOTŘEBY CHEMIKÁLIÍ
Sítotisk je značně univerzální technologií, která umožňuje potiskovat nejenom papír a plasty a celou řadu dalších materiálů, jako jsou například textilní tkaniny, sklo, keramika atd. Od toho se odvíjí také šíře škály chemických přípravků používaných v sítotiskových provozech. Používání těchto chemikálií není možné zcela zamezit a nahradit je přípravky neovlivňujícími negativně životní prostředí - tak daleko současný vývoj ještě nedospěl. Ekologický přístup směřuje na co možná největší snižování škodlivosti a nebezpečnosti chemikálií. Pomocí filtrace a regenerace se omezuje nezbytně používané množství chemických látek a prodlužuje délka jejich životnosti. Tak například u prostředků používaných k odstraňování zbytků barev ze sítotiskových šablon dochází ke zvyšování bodu jejich vzplanutí, čímž se zvyšuje jejich bezpečnost používání, a současně také k prodlužování doby jejich odpařování do okolního prostředí jak v průběhu používání, tak i v klidovém stavu.
Ivan Doležal
(Zpracováno pro Svět tisku)
Technika sítotisku se často používá pro výrobu obalů na spotřební zboží.
