Pouze třicet zemí se zavázalo řešit plýtvání potravinami na COP30

Na konferenci COP30 se pouze 30 zemí zavázalo zahrnout snížení ztrát a plýtvání potravinami do svých klimatických plánů. Přes rostoucí tlak na zmírnění klimatických změn zůstává tato oblast výrazně podceněná, přestože potravinový odpad představuje zhruba 10 % celkových globálních emisí skleníkových plynů.

Ztráty potravin a klima: Rychlé úspěchy čekají

Organizace WRAP, ReFED a The Global FoodBanking Network upozorňují na to, že snížení potravinového odpadu nabízí rychlé klimatické výhody a zároveň posiluje potravinovou bezpečnost. Tyto organizace vytvořily v rámci COP30 speciální program věnovaný právě tomuto tématu. Catherine David z WRAP zdůrazňuje, že změna přístupu k hodnotě potravin od výroby až po spotřebu je klíčová. Složité zásobovací řetězce a nadprodukce vedou k plýtvání, jehož řešení pomáhá snižovat emise a šetřit zdroje.

Nedostatečné závazky a potřeba rozsáhlejších akcí

K roku 2025 přistoupilo ke zmírnění ztrát a plýtvání potravinami v rámci svých národně stanovených příspěvků (NDC) pouze 30 států, což je jen o šest více než před rokem. I přes tuto skutečnost svět směřuje k oteplení o 4–5 stupňů Celsia, což výrazně převyšuje cíle Pařížské dohody. Dana Gunders z ReFED vybízí více zemí k zahrnutí těchto závazků, které nejen zmírní klimatickou krizi, ale také přinesou ekonomické a sociální přínosy.

Například Brazílie, Kolumbie, Chile a Indonésie propojují opatření proti plýtvání s cíli na snížení emisí metanu a podporu cirkulární ekonomiky. Zároveň roste význam potravinových bank, které pomáhají přerozdělit přebytky potravin a zároveň omezují emise vznikající skládkováním.*

-wal-