Potravinami dnes plýtvají nejvíc mladí lidé do třiceti let

Nejvíce plýtvá potravinami generace Z, tedy lidé narození v letech 1996 až 2009, zjistili odborníci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Proto chtějí v následujících třech letech zkoumat, jak u této věkové skupiny plýtvání omezit. O princip udržitelnosti však příslušníci této generace zájem mají. Jednou z metod, jak zjistit množství a strukturu vyhozených potravin, bude rozbor směsného komunálního odpadu v černých kontejnerech u vysokoškolských kolejí, uvedla prorektorka fakulty Lea Kubíčková, která se na projektu podílí.

Česko patří v omezování plýtvání potravinami v domácnostech mezi úspěšnější státy Evropské unie, do roku 2030 se zavázalo svůj objem potravinového odpadu snížit o polovinu. Téměř 80 procent Čechů uvádí, že neplýtvá vůbec nebo plýtvá pouze do pěti procent z obstaraných potravin. I přesto ročně průměrný Čech vyhodí 37,4 kilogramu jídla, na sídlištích dokonce přes 53 kilogramů, vyplývá z dřívějšího výzkumu Mendelovy univerzity. Odborníci chtějí zjistit hlavní faktory, které mají vliv na plýtvání potravinami u generace Z, odhalit jejich motivaci ke změně a naučit je, jak své chování změnit. Projekt odstartoval letos v září.

Jejich cílem je zmapovat výchozí stav plýtvání potravinami této věkové kategorie, změřit účinnost použitých intervenčních kampaní a zpracovat metodiku, která umožní komunikovat s nimi tak, aby změnili vzorce chování směrem k udržitelné spotřebě a redukci plýtvání potravinami. Komunikace problematiky však musí být vhodně zacílena nejen tematicky, ale také volbou stylu a komunikačních kanálů. „U generace Z jsou velice významné sociální interakce, kde si spotřebitel hledá svůj sociální status a bude ve větší míře ovlivněn prostředím, ze kterého vychází, i tím, do jaké společenské skupiny aspiruje. Například vliv influencerů tak může mít větší dopad, než je tomu u starších generací. Je zřejmé, že k hlubšímu pochopení plýtvání potravinami u generace Z bude nutné využít multioborový přístup, který bude kombinovat více výzkumných metod,“ uvedla vedoucí projektu Lucie Veselá.

Sedm kolejí, deset měst

V průběhu prvního roku bude prováděn rozbor potravinového odpadu na vybraných vysokoškolských kolejích v deseti různých městech. „V prvním roce experimentu bude měřen výchozí stav tak, abychom znali reálné množství potravinového odpadu vyprodukovaného generací Z.

Za směsný komunální odpad produkovaný pouze generací Z lze pokládat odpad vznikající na vysokoškolských kolejích. Nicméně abychom mohli hovořit o celé generaci Z, musíme zohlednit také vzdělání a věkový rozptyl v rámci celé cílové skupiny. Pro zachycení těchto spotřebitelů nelze však provést měření podle sběru komunálního odpadu z domácností, odpad je vždy za všechny členy domácnosti. Proto budou v těchto případech využita deníková šetření, oslovení respondenti budou vyplňovat krom jiných výzkumných otázek také množství vyhozených potravin podle námi sledované struktury,“ vysvětlila řešitelka projektu Veronika Antošová.

Studenti kolejí si nebudou vědomi toho, že odpad z jejich produkce vstupuje do výzkumu. Odpad bude svážet odpadový vůz vždy zároveň za celou vybranou kolej. Deníková šetření proběhnou anonymně. „Na základě této první fáze experimentu bude možno konstatovat, jaké je reálné množství vyplýtvaných potravin generací Z v domácnostech a na kolejích, a bude také odhalena přesná struktura odpadu. Dále bude možno vyhodnotit, jakými kategoriemi se plýtvá nejvíce, a to i v závislosti na ročním období a lokalitě,“ uvedla Lea Kubíčková. Léto z důvodu nepřítomnosti studentů na kolejích výzkumníci vynechají.

Komunikační kampaň a její dopady

V druhém roce bude spuštěna komunikační kampaň a současně bude dále probíhat měření, které odhalí okamžitý dopad komunikační kampaně na chování spotřebitele a jeho vnímání problematiky. V posledním třetím roce budou intervence zastaveny a bude sledován jejich dlouhodobý efekt.

Porovnáním všech měření se zhodnotí, zda je nutno problematiku komunikovat mladým lidem dlouhodobě, nebo je účinná i po jejím ukončení a lze působit i krátkodobě. V průběhu celého projektu bude také probíhat výzkum souvislostí chování zákazníka s pobídkami ze strany obchodních řetězců a hodnocen vliv makroekonomických ukazatelů na nakládání s potravinami u této věkové kategorie. Součástí projektu bude také využití umělé inteligence k predikci vlivu sociálních interakcí na plýtvání potravinami.

„Po ukončení experimentu bude vyhotovena komplexní metodika, která umožní cíleně pracovat s generací Z tak, aby docházelo k úpravě vzorců chování směrem k udržitelné spotřebě a redukci plýtvání potravinami. Vznikne také komunikační materiál v podobě otevřeného interaktivního vzdělávacího zdroje, který zabezpečí atraktivní multiplatformní distribuci informací této generaci,“ doplnila Veselá.*

-zr-

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down