ČIŠTĚNÍ NA FILTRECH CINIS Čistírny odpadní vody na principu využívání filtrační látky CINIS vznikaly dlouhodobějším specifickým vývojem již od osmdesátých let. V té době bylo nutno řešit značné problémy s využíváním kejdy hospodářských zvířat, které bylo velké množství, takže nebylo možné celou...
ČIŠTĚNÍ NA FILTRECH CINIS
Čistírny odpadní vody na principu využívání filtrační látky CINIS vznikaly dlouhodobějším specifickým vývojem již od osmdesátých let. V té době bylo nutno řešit značné problémy s využíváním kejdy hospodářských zvířat, které bylo velké množství, takže nebylo možné celou produkci spotřebovat k hnojení.
Současně se řešily i problémy omezení negativních vlivů energetických popelů na životní prostředí včetně rekultivací popelových složišť. Nakonec se ukázalo, že je výhodné obě na pohled nesouvisející témata spojit a řešit je současně. Pro úspěšné založení vegetace na složišti popele bylo nezbytné zajistit jeho biologické oživení, což velmi dobře splnila právě kejda. Bylo nutné rovněž zajistit intenzivní výživu pěstovaných rostlin, k čemuž sloužilo velmi vydatné hnojení, až extrémně vysokými dávkami kejdy. Prvé pokusy přímo v terénu složiště byly realizovány již od roku 1974.
Po celou následující dobu se výsledky stále potvrzovaly: po vydatném hnojení kejdou - až 20 x vyššími dávkami, než se hnojí na poli - byly založeny velmi pěkné porosty nejrůznějších druhů rostlin, aniž by poléhaly. To nakonec vyústilo v založení prvých pokusných ploch s likvidací kejdy přes speciálně vybranou vrstvu popelových částic. Tak vznikly prvé výsledky, na jejich základě byly vytvořeny čistírny CINIS.
OBTÍŽNÉ PROSAZENÍ
Prosazení této metody však nebylo snadné, i když se jednalo o přesně definované, ekologicky testované částice popelů, neboť energetické popele jsou všeobecně považovány za závažný ekologický problém. Jedná se především o vysokou prašnost popelů a hlavně přežívá názor, že popele jsou zdrojem nejrůznějších kontaminantů včetně těžkých kovů. Tyto otázky nejsou sice na prvý pohled jednoduché, avšak při podrobné znalosti problematiky lze řešení nalézt.
Pro využívání popelových energetických hmot z hlediska životního prostředí je totiž nezbytné zásadně rozlišovat dvě odlišné skupiny:
[*] popílky čerstvé, které nepřišly do kontaktu s vodou a jsou zpravidla součástí pevných imisí. Tyto typy popílků jsou obvykle toxické vůči přírodnímu prostředí, a to víceméně bez ohledu na druh spalovaného uhlí či typ energetického zařízení, což bylo prokázáno mnoha exaktními pokusy s nejrůznějšími druhy rostlin.
[*] popele plavené, které byly až do současné doby tradičně ukládány na složiště pomocí hydraulické přepravy a byly tedy v intenzivním kontaktu s vodou. Tyto typy popelových hmot nejsou toxické, obsahují minimum těžkých kovů a lze v nich tudíž pěstovat nejrůznější druhy rostlin. Jsou proto i poměrně snadno rekultivovatelné. Tyto závěry, získané již před mnoha lety, byly opakovaně potvrzeny zcela nedávno, a to zevrubnými analýzami prováděnými v Německu ve vodách ze složiště elektrárny Tušimice.
V další práci jsme využívali výhradně popele ze složiště, tedy netoxické. Výsledky byly velmi slibné, a to jak při čištění vod kontaminovaných organickými polutanty, tak některými látkami anorganickými včetně těžkých kovů. Postupně jsme testovali popele nejen podle chemických, ale také podle fyzikálních, resp. sorpčních vlastností. Tyto práce nakonec vyústily ve specifikaci přesně definovaných partií popelových částic, které jsou předmětem patentu, na jehož principech pracují čistírny odpadních vod CINIS.
RŮZNORODÉ POUŽITÍ
Čištění odpadních vod pomocí filtrační látky CINIS lze uplatnit při dekontaminaci vod znečištěných organickými i některými anorganickými látkami. Vynikající výsledky byly prokázány především při čištění průmyslově znečištěných vod. Jedná se zejména o ropné látky i těžké kovy, které jsou touto technologií dokonale z vody odstraňovány. Technologie přitom není pouze laboratorním či modelovým příkladem, ale je již několik let úspěšně využívána přímo v provozních podmínkách.
Příkladem jsou zejména elektrorozvodny, kde se čistí vody kontaminované trasformátorovými oleji, ale lze čistit i podzemní vody na letišti znečištěné leteckým petrolejem. Velmi úspěšně se odstraňují dokonce i těžké kovy z pracích vod ve spalovnách. Dále se čistí vody odtékající ze skládek apod.
Na prvé zkušenosti s čištěním, resp. filtrací kejdy navazovaly pokusy s čištěním splaškových komunálních vod. Prvá čistírna odpadních vod (ČOV) byla postavena v obci Vysoká Pec u Chomutova v roce 1992 jako určitá obdoba zemního filtru.
Charakter filtrační látky CINIS se však liší od běžných zemních filtrů, například pískových. K tomu, aby spolehlivě pracoval, potřebuje dostatečné provzdušnění, což v praxi znamená, že jeho povrch nesmí být převrstven zeminou či jinými materiály.
Prvá čistírna byla konstruována tak, že zůstal filtr otevřený, na povrchu byla pouze zaseta tráva. Osivo rychle vzešlo a pak se vytvořil pěkný zelený porost. Před vlastním filtrem, který čistí vodu od cca 150 obyvatel, je předřazen septik, z něhož samospádem odtéká voda k čištění. Není zde třeba žádný příkon elektrického proudu, čistírna pracuje v podstatě zcela bez obsluhy a bez energie.
Funguje spolehlivě až dosud, tedy již plných osm let, aniž bylo nutné vyměnit či jinak upravit filtrační vrstvu. V současné době je povrch filtru sice částečně zvodněn (viz obr.), avšak pracuje stále spolehlivě. Vyčištěná voda má velmi dobré parametry, obdobné těm, které byly zjišťovány již od zahájení provozu. Na základě těchto příznivých výsledků byla čistírna oficiálně zkolaudována a předána obci do trvalého provozu.
Čistírny CINIS se pak začaly stavět v rámci licence na různých místech ČR. Nejlépe fungují takové filtry, které nejsou na povrchu zakryté. Jak bylo již uvedeno, tento filtr vyžaduje ke své činnosti dobré provzdušnění.
Z řady spolehlivě fungujících ČOV CINIS lze uvést např. čistírnu v Pláních u Plzně a další čistírny v této oblasti, což je mimo jiné dáno i správným přístupem místního projektanta k výstavbě těchto netradičních zemních filtrů.
Konkrétním příkladem dobře provzdušněné čistírny CINIS je ČOV ve Strojeticích u Podbořan. Je v provozu již třetí rok a funguje spolehlivě. Voda odtékající z ČOV je vizuálně naprosto čistá, bez jakéhokoliv zápachu. Výsledky chemických analýz vody jsou jako příklad uvedeny v tabulce.
Uvedené rozbory byly zpracovány oficiální laboratoří ČOV Žatec, Severočeských vodovodů a kanalizací a jsou převzaty z obce Strojetice. Bylo pro nás poněkud zarážející, že není uveden údaj BSK5 na odtoku z ČOV, proto byly odebrány v lednu tohoto roku kontrolní vzorky a zpracovány ve Výzkumném ústavu vodohospodářském v Praze. Výsledkem těchto analýz vody na odtoku byla hodnota BSK5 1,8 mg/1.
Tato velmi nízká hodnota odpovídá dokonale vyčištěné vodě. V rámci současných zkušeností z ostatních ČOV není zřejmě tato nízká hodnota zcela běžná a lze ji tudíž považovat za hodnotu na hranici analytického stanovení.
Závěrem lze konstatovat, že čistírny odpadních vod CINIS (respektive dočišťování splaškové vody za septikem) jsou netradiční, avšak výkonné a efektivní, pokud jsou správně konstruovány. Výhodou jsou nejen příznivé investiční náklady, ale i velmi úsporné provozní náklady, neboť jsou zcela nezávislé na pravidelném energetickém příkonu. Vyžadují zcela minimální obsluhu, spočívající především ve vyvážení kalů z předřazeného septiku.
VLASTA PETŘÍKOVÁ
FOTO AUTORKA
Výsledky rozboru vody na ČOV CINIS v obci Strojetice
(mg/l)
ukazatel říjen 1999 listopad 1999
nátok odtok z filtru nátok odtok z filtru
CHSK 360 47 198 42
nerozpuštěné látky 168 12 44 5
BSK5 200 neuvedeno 110 neuvedeno
N amoniakální 19 11 29,69 15,29
