Nakládání s komunálními odpady v obcích a městech musí být řešeno s ohledem na potřeby třídění. Řešením je obvykle některý ze systémů separace, doplněný o sběrný dvůr, kde se mohou obyvatelé zbavit nebezpečných odpadů, velkoobjemových odpadů i dalších věcí, nevhodných k uložení do kontejnerů. V...
Nakládání s komunálními odpady v obcích a městech musí být řešeno s ohledem na potřeby třídění. Řešením je obvykle některý ze systémů separace, doplněný o sběrný dvůr, kde se mohou obyvatelé zbavit nebezpečných odpadů, velkoobjemových odpadů i dalších věcí, nevhodných k uložení do kontejnerů. V tématu tohoto měsíce přinášíme zkušenosti z provozu těchto sběrných dvorů v několika městech. Přístupy k jejich zřízení i provozování se liší, cíl je však totožný: vytřídění surovin a zamezení vzniku černých skládek.
PODPORA TŘÍDĚNÉHO SBĚRU
V roce 1998 byly zcela nepřipravené obce postaveny před zákonnou povinnost umožnit občanům třídit a odevzdávat nebezpečnou složku komunálního odpadu. Členové Sdružení obcí pro vybudování a provozování skládky Černošín se rozhodli vyřešit tento problém co nejdříve.
Chtěli jsme najít řešení perspektivní, které by co nejvíce přiblížilo tuto službu občanům. Zvážili jsme všechny výhody i zápory obou možných forem sběru - stacionárního i mobilního a v druhém pololetí roku 1998 jsme vyzkoušeli dvě modifikace mobilního sběru, prováděné dvěmi různými firmami.
KOMBINACE SYSTÉMŮ
Složení naší členské základny - tři větší sídelní útvary s panelákovou výstavbou a drtivá většina malých obcí s místními částmi (v průměru šest na jednu obec) nakonec rozhodlo o tom, že výsledný systém je kombinací sběrných dvorů a mobilního sběru.
Ve výběrovém řízení byl zadán typový projekt sběrného dvora pro spádovou oblast 1000-1500 obyvatel, jehož zhotovení financovalo sdružení. Každý člen sdružení, který se rozhodl pro výstavbu, obdržel tento projekt zdarma. Tím se podstatně zlevnil již první krok, který musely obce učinit.
Dále byl stanoven cíl, aby do konce roku 2000 byly ve vytipovaných místech vybudovány sběrné dvory na pozemcích obce.
Při projektování byly využity zkušenosti s již vybudovanými dvory např. v Praze-Braníku nebo Ústí n. Labem. Těm obcím, které uzavřely se sdružením dohodu o sdružení finančních prostředků a zároveň se zavázaly, že do určeného termínu sběrný dvůr vybudují, poskytlo sdružení dotaci kolem 100 tisíc Kč.
Při určení výše dotace jsme vycházeli z podkladů typového projektu, který předpokládal celkový náklad 150 tis. Kč. Tuto možnost využilo celkem 14 členských obcí, což je 50 procent členů. Patnáctý dvůr vznikl úpravou stávajícího zařízení v Tachově.
Všechny sběrné dvory jsou osazeny certifikovanými ekosklady, jejichž konstrukce vychází z kontejnerové nadstavby umístěné na záchytné vaně. Sklad je samonosný, bez nutnosti budovat pevný základ. Podlahu tvoří pozinkovaný rošt, větrání je zajištěno větracími mřížkami a je osazen dvěma uzemňovacími svorkami. Je rovněž vybaven elektrickou instalací.
Skladované množství může tvořit desetinásobek objemu havarijní nádrže. V tomto kontejneru jsou jednotlivé druhy nebezpečného odpadu odděleně skladovány v nádobách. Toto řešení celou akci výrazně zlevnilo oproti původně navrhované variantě samostatných jednodruhových ekoskladů.
MOBILNÍ SBĚR
Tento sběr je řešen mobilními ekosklady, které jsou obdobou skladů ve dvorech a jsou přistavovány do obcí na požádání. Obsluhou dvorů i mobilním sběrem je pověřena firma Ekodepon, s. r. o., jejímž majoritním vlastníkem je sdružení.
Firma provozuje také sběrný dvůr na skládce v Černošíně a provádí zde částečnou úpravu svezeného odpadu tak, aby na skládku nebezpečného odpadu (značně vzdálenou našemu regionu) dovezla jen skutečně nebezpečný odpad. Všechno směřuje k tomu, aby náklady na svoz a likvidaci hrazené obcemi byly co nejnižší.
Nákup stabilních i mobilních ekoskladů hradilo sdružení ze svých prostředků. Využilo k tomu část členských podílů, které obce do sdružení vložily při založení. Sdružení také hradilo náklady po přechodnou dobu ve druhém pololetí 1998, kdy se ověřoval optimální model sběru náklady na svoz a uložení. Spolu s dotacemi v předcházejících letech se tak obcím postupně jejich počáteční vklad vrací.
Mobilní sběr je organizován ve sběrových linkách, které umožňují návštěvu každé dohodnuté místní části obce, ale zároveň využívají kapacitu vozidla. Tento sběr je možno po dohodě kombinovat i s mobilním sběrem velkoobjemového odpadu.
CENOVĚ DOSTUPNÉ
Výsledkem je komplexní služba pro občany, která je ve svém výsledku levnější než služby cizích specializovaných firem. Pokud by si službu organizovaly a zadávaly obce samostatně, u některých z nich by to přesahovalo finanční možnosti. Sdružení jako vlastník firmy kontroluje účelnost vynaložených nákladů a tím má možnost ovlivnit cenu služby.
Současný systém uplatňovaný v celém sdružení umožňuje zejména občanům v panelové výstavbě, aby se mohli zbavit nebezpečné složky komunálního odpadu, která se obtížně skladuje odložením ve sběrném dvoře a to ve městech několikrát v týdnu, ve větších obcích zpravidla jedenkrát za týden (záleží na přání obce).
Tuto možnost mají i obyvatelé přilehlých členských obcí, které z různých důvodů sběrný dvůr nevystavěly. Všichni pak mají možnost využít dvakrát ročně mobilního sběru, který uskutečňují všechny členské obce.
Obcím přispělo sdružení na výstavbu souhrnou částkou 1,4 miliónu Kč. Náklady na ekosklady dosáhly 3,2 mil.Kč. Obce hradí náklady na obsluhu sběrných dvorů, svoz nebezpečné složky a její uložení na specializovanou skládku.
Ekodepon je schopen zajistit mobilní sběr i pro nečlenské obce, zde je pak cena vyšší o pronájem ekoskladu. Četnost mobilního svozu se řídí požadavkem obcí při zachování výhody optimalizace této služby.
Také obsluha sběrného dvora je plně v kompetenci obce, která určuje její četnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro její výkon. Sběrné dvory jsou majetkem obce.
JENA TOMÁŠKOVÁ,
jednatel SOČ
