Podle důvodové zprávy je nutné uplatnit vyšší sankce, protože odpadní vody obsahující toxické látky představují větší nebezpečí pro vodní prostředí i pro společnost než běžné splašky. Novela zákona tak kromě zvýšené horní hranice pokuty na 25 milionů korun pro právnické a fyzické osoby podnikající navrhuje zvýšit peněžní tresty až na 500 000 korun pro fyzické osoby nepodnikající. V současnosti platí lidé pokuty v maximální výši 100 000 korun.
Zároveň by se měla navýšit pokuta ze současných 500 000 korun až na pět milionů pro původce havárie, kteří danou událost nenahlásí příslušným orgánům. Až dva miliony korun by také měl zaplatit ten, kdo nepodnikne kroky ke zneškodnění havárie.
Kamil Repeš z neziskové organizace Arnika sdělil deníku Právo, že plánované sankce vnímá jako příliš mírné. Podle Repeše by pokuta za vypuštění nebezpečných látek do řek měla být dvojnásobná, tedy až 50 milionů korun.
"Pouze takto vysoká pokuta může představovat pro největší průmyslové podniky v České republice ekonomickou hrozbu, které už bude třeba předejít preventivními opatřeními," řekl Právu Repeš.
Ekologická havárie, kterou v neděli 20. září 2020 podle České inspekce životního prostředí zapříčinily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku.
Kauzu začal koncem ledna letošního roku projednávat vsetínský okresní soud. V případu je obžalována společnost Energoaqua a její ředitel Oldřich Havelka z poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Sedmašedesátiletému Havelkovi hrozí až pětileté vězení, společnosti zákaz činnosti a peněžitý trest. Před začátkem soudu Havelka popřel, že by on nebo podnik způsobili otravu řeky Bečvy, jak jim klade za vinu obžaloba.*
-čtk-
