Recyklace stavebních a demoličních odpadů se od poloviny devadesátých let stávala v České republice (obdobně jako v jiných zemích EU) běžnou technologií pro využívání stavebních a demoličních odpadů (SDO).
Postupně docházelo v odpadovém proudu stavební a demoliční odpady k pozvolnému přesunu ze skládkování či spekulativních rekultivací směrem k recyklačním provozům. Tato situace je přitom spojena jak s přijetím koncepce trvale udržitelného rozvoje, tak s celou řadou legislativních opatření. Jedná se zejména o zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., ve znění následných předpisů, Plán odpadového hospodářství ČR a POH jednotlivých krajů, vyhlášku č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, a řadu dalších.
Produkce recyklátů ze stavebních odpadů se v jednotlivých letech postupně zvyšovala a zároveň s ní se zvyšovaly i požadavky na jakost a systémy jejího prokazování. Růst produkce recyklátů vyrobených ze stavebních a demoličních odpadů (především skupiny 1701 Beton, cihly, tašky a keramika a 170302 Asfaltové směsi bez nebezpečných vlastností) je patrný z tabulky.
Hodnoty o objemech produkovaných recyklátů je nutno považovat za hodnoty přibližné, neboť jsou získány na základě údajů firem produkujících recykláty ze SDO, které není možno dále ověřit. Skutečné hodnoty mohou přitom kolísat oběma směry od hodnot získaných. I přes tyto skutečnosti lze považovat údaje o množstvích recyklovaných stavebních sutí a jejich struktuře za dostatečně reprezentativní a případné odchylky od skutečnosti budou s největší pravděpodobností dosahovat statisticky nevýznamných hodnot.
Na základě šetření provedených v roce 2005 (vztažených k produkci zmíněných firem v roce 2004) lze jednoznačně konstatovat, že v přehledu jsou uvedeny všechny rozhodující recyklační firmy působící v ČR a zjištěné objemy recyklovaných SDO za roky 2002 až 2004 obsahují minimálně 95 až 97 % celkové produkce této komodity v ČR. Nárůst produkce recyklátů mezi roky 2002 a 2003 lze přitom považovat za zcela reálný, neboť databáze dotazovaných firem nedoznala v tomto časovém intervalu významnějšího rozšíření.
Udávané hodnoty potvrzují růstový trend v recyklaci SDO do roku 2003. V roce 2004 lze pozorovat stagnaci a podle předběžných šetření v roce 2005 dokonce dramatický pokles. Její příčinu lze spatřovat zejména v nejednotném sytému prokazování vlastností recyklátů ze stavebních a demoličních odpadů jako nestanoveného výrobku podle zákona č. 22/1997 Sb. Za další příčinu však lze považovat také masivní tlak rozhodujících producentů stavebního kamene v ČR na investory i dodavatele staveb směrem k využívání výhradně přírodního kameniva a štěrkopísků, což lze doložit kromě jiného i značným růstem produkce této komodity. Z hlediska trvale udržitelného rozvoje je tato situace ve spotřebovávání nerostného surovinového potenciálu ČR firmami, které jsou převážně v rukou zahraničního kapitálu, zvláště alarmující.
doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc.
prezident Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR
