Co přinesly Plány odpadového hospodářství původcům, státní správě a inspekčním orgánům. Byly vůbec přínosem pro odpadové hospodářství?
V praxi jsme nezaznamenali, že by se plány odpadového hospodářství původců staly živým materiálem, od kterého by se odvíjelo počínání původců odpadů. Jejich zpracování bylo ze strany původců odpadů většinou chápáno jen jako zákonná povinnost.
PROČ AKTUALIZOVAT?
Největší význam POH shledávám v etapě jejich zpracování, kdy si původci udělali inventuru svých povolení a kategorizace a zatřídění odpadů, doplnili chybějící povolení. V mnoha případech došlo k odstranění chyb při zařazení odpadů pod katalogová čísla a v souvislosti s tím ke zlepšení evidence odpadů. Krajské úřady disponovaly již v době posuzování POH informačním systémem odpadového hospodářství, takže POH nepřinesly nové informace o tocích odpadů jednotlivých původců a způsobu nakládání s nimi. Hodnocení stávajícího způsobu nakládání s odpady u původců bylo skutečně jen formální. Ostatně: sotva by někdo očekával, že by původci nalezli rozpory mezi vlastní praxí a požadavky v zákoně a prováděcích předpisech.
Stejně formální bylo stanovení cílů a opatření, která měli původci realizovat k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností a k dosažení souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje. Většinou šlo jen o citaci zákona a vyhlášek. S ohledem na toto hodnocení významu POH neočekávám, že by původci, s výjimkou měst, měli potřebu své POH aktualizovat.
ZMĚNA ZÁVAZNÝCH ČÁSTÍ
Nedávno se změnilo nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky. Republikový Plán nyní umožňuje podporu výstavbu spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků. V souvislosti s tím budou upraveny i krajské plány, které původní závazné omezení POH ČR pro výstavbu spaloven ze státních prostředků převzaly. Tato, byť významná změna, se nikterak neodrazí v plánech odpadového hospodářství původců, s výjimkou měst, jejichž představitelé by měli nakládání s komunálními odpady ve světle nových skutečností přehodnotit.
Omezování příjmu biologicky rozložitelných odpadů na skládky je jednoznačně stanoveno jako kritérium, za něž ponesou zodpovědnost provozovatelé skládek. Hlavními hráči při plánování nakládání s komunálním odpadem jsou však bezpochyby radnice velkých měst, jejichž představitele by mělo zajímat, že v nejbližší době budou muset čelit rostoucí ceně za skládkování a omezování příjmu neupravených komunálních odpadů. Kritérium pro ukládání biologicky rozložitelného podílu komunálního odpadu na skládky je dnes skloňováno ve všech pádech. Musí být postupně omezováno v souladu s harmonogramem stanoveným v Evropské směrnici, v Plánu odpadového hospodářství ČR a krajů (tj. snížit tento podíl do roku 2010 na 75 %, do roku 2013 na 50 % a do roku 2020 na 35 % celkového množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu vzniklého v roce 1995). Z každoročního hodnocení POH ČR a krajů, na jejichž území nejsou spalovny odpadů, je jednoznačné, že Česká republika nemůže kritériu pro rok 2010 vyhovět, podíl skládkovaných komunálních odpadů se nezmenšuje. Česká republika implementovala toto kritérium do své legislativy již v roce 2001, nicméně nebyly nastartovány žádné legislativní či ekonomické nástroje k naplnění tohoto cíle.
Podle mého názoru jsou podnikatelské subjekty konkurenčním prostředím, ekonomickými podmínkami a certifikací ISO nuceny ke snižování nákladů na odpadové hospodářství při zachování zákonných standardů životního prostředí bez ohledu na POH. Významné změny lze očekávat při nakládání s komunálními odpady, a tam aktualizace POH v roce 2010 očekávám.
Zpracováno ve spolupráci se společností Inisoft, s. r .o.
ING. TAŤÁNA KRYDLOVÁ
vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství, Ústecký kraj
