Od roku 1999 podpořil Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) zhruba 300 projektů. Podmínky získání podpory jsou však výhodnější pro obce, než pro podnikatele.
Lepší možnost získat pro své projekty vyšší podporu mají nyní nepodnikatelské, respektive neziskové subjekty - obce, samosprávné celky, obecně prospěšné organizace, nadace a zákonem registrované církve. Podnikatelé s projekty, které předpokládají zisk, mohou ve většině dotačních programů žádat o nižší podporu a někdy pouze o výhodnou nízkoúročenou půjčku.
"O podporu mají větší zájem obce, protože je pro ně daleko výhodnější, než podpora pro podnikatelské subjekty. Mohou si vybrat program, který jim nejlépe vyhovuje. Jde například o investiční podporu enviromentálně šetrných způsobů zásobování energií v obcích a částech obcí, vytápění a ohřevu vody nebo výroby elektřiny ve školství, zdravotnictví a v objektech sociální péče, o podporu výstavby malých vodních elektráren, větrných elektráren, solárních systémů, výrobu elektrické energie a tepla z biomasy a z bioplynu. Největší zájem mají o solární systémy a tepelná čerpadla, největší objem finančních prostředků dáváme na centrální zásobování teplem v obcích - čili na biomasu. Těchto projektů bylo méně, ale objem finančních prostředků byl vyšší, protože tyto projekty jsou nesrovnatelně větší. Od roku 1999 šlo určitě zhruba o miliardu korun," informoval Ing. Libor Novák z odboru obnovitelných zdrojů energie SFŽP.
ŽÁDOSTI
Důležité pro získání podpory je především předložení úplné žádosti, která musí především obsahovat projektovou dokumentaci, energetický audit, údaje o zdrojích financování, neboť Fond zajímá, zda zájemce má prostředky na dofinancování akce, také územní rozhodnutí - pokud akce podléhá územnímu řízení. Žádá-li zájemce o půjčku, zajímá Fond návrh na zástavu nebo jiné formy zajištění. Nezbytné je i stanovisko krajského úřadu z hlediska potřeb životního prostředí a územního rozvoje a stanovisko České inspekce životního prostředí v případech, jedná-li se o spalovací procesy o výkonu nad 200 kWt, o podporu malých vodních elektráren nebo větrných elektráren. Pro konzultaci nebo rady, které se týkají přijetí žádostí a problematiky obnovitelných zdrojů, má Fond zřízena krajská pracoviště, kde jsou k dispozici vyškolení pracovníci.
KDE A KDY
Kdy se mohou zájemci o finanční podporu svých projektů hlásit a na kolik se jich dostane?
"Pravidla pro příjem žádostí se aktualizují každý rok, nicméně žádosti se přijímají průběžně od 1. ledna do 31. září kalendářního roku. Vyhodnocujeme je čtyřikrát do roka tak, jak zasedá Rada Fondu. Žádostí bývá v posledních letech více než finančních prostředků a než jsou možnosti Fondu. Když byl tento státní program v roce 1999 vyhlášen, tak se vesměs dbalo na to, aby projekty splňovaly naše parametry, a když je měly, tak jsme je podpořili. Teď už je to tak, že hodnotíme podle naší metodiky ekonomiku projektu, jeho ekologické přínosy, technické řešení a podle našich finančních možností řekneme, zda projekt podpoříme nebo ne. Finančních prostředků od roku 1999 ubývá téměř lineární řadou, žádostí naopak lineární řadou přibývá. Letos podpoříme, asi třetinu žádostí, zbytek uspokojen nebude. V loňském roce to bylo zhruba půl na půl," pokračoval Ing. Novák.
EVROPSKÁ UNIE
Fond má finanční prostředky dané zákonem. Ty nějakým způsobem v rámci národních programů přerozděluje. Jak je to s prostředky Evropské unie?
"Poté, co Česká republika vstoupila do Evropské unie, je zde možnost čerpat finanční prostředky v rámci tzv. Operačního programu Infrastruktura z fondů EU. Přijímání žádosti probíhá trochu jinak - na základě výzev. První výzva proběhla loni v létě a registrovali jsme pět žádostí. Všechny žádosti a projekty byly na takové úrovni, že jsme je mohli Evropské komisi doporučit.
Od 1. ledna do 15. března proběhla druhá výzva na přijímání žádostí a projektů. Jejich škála je zhruba stejná jako v případě národních projektů a týká se podpory obnovitelných zdrojů energie. Evropská unie poskytuje prostřednictvím Evropského fondu regionálního rozvoje 75 procent investičních nákladů. Fond k tomu může přidat až 10 procent své dotace a k tomu ještě půjčku. Dohromady to dělá maximálně 90 procent.
To však jen za předpokladu, že projekt nepočítá se ziskem. Kdybychom hovořili např. o větrné elektrárně nebo o systému zásobování teplem, kde se elektrická energie bude prodávat do sítě a teplo konečným spotřebitelům, tam ta podpora není vysoká - EU dává 50 procent a Fond může nebo nemusí přidat dalších 10 procent," uvedl Ing. Novák.
Projekty obnovitelných zdrojů energie šetří naše životní prostředí. Jejich hlavním přínosem je snížení množství znečišťujících látek, které při spalovacích procesech do ovzduší unikají. Bez této podpory by většina obcí své projekty neuskutečnila.
