Výsledky průzkumu zaměřeného na ekologii a spokojenost Čechů s životním prostředím ukazují, že v oblasti životního prostředí jsou Češi nejméně spokojeni s hustotou dopravy a čistotou vodních toků, naopak spokojeni jsou s množstvím zeleně.
Pozitivním jevem je, že téměř 90 % Čechů třídí odpad, naopak alarmující je skutečnost, že pětina obyvatel České republiky vyhazuje do popelnic na směsný odpad chemikálie, baterie a léky. Průzkum realizovala společnost Ipsos Tambor na přelomu dubna a května 2011 na reprezentativním vzorku 1003 obyvatel ČR ve věku 18-65 let.
Z průzkumu také vyplynulo, že více než 75 % populace se domnívá, že za současný stav životního prostředí jsou odpovědny vlády jednotlivých zemí, zároveň 94 % obyvatel souhlasí s tím, že ke zlepšení jeho stavu může výrazně přispět každý jednotlivec.
"Nejvíce jsou lidé ochotni přispět ke zlepšení životního prostředí v oblasti třídění odpadu, kdy téměř 90 % populace odpad třídí. Ovšem to se týká především PET lahví, skleněných lahví a plastových obalů. U nebezpečného odpadu, jakým jsou baterie, alkalické články, léky a chemikálie Češi moc zodpovědní nejsou, neboť pětina populace tento druh odpadu vyhazuje do popelnic na směsný odpad," dodává Tomáš Macků, Research & Communication Director Ipsos Tambor ČR, SR.
Ekologické chování se liší především v závislosti na věku a pohlaví. Zajímavé je, že u mladých lidí mezi 18 až 25 lety je chování šetrné k přírodě patrné nejméně. Mládež například častěji preferuje balenou vodu před vodou z kohoutku, dovážené potraviny před lokálními aj. Tato skupina je také nejméně ochotná nakupovat (dražší) ekologicky šetrné výrobky a šetřit energií. Na druhou stranu však mladí lidé dávají častěji přednost výrobkům netestovaných na zvířatech, fair trade a recyklovaným produktům. Co se týče ochoty připlatit si více peněz za ekologicky šetrný produkt, pak více než 1/2 populace deklaruje ochotu tak učinit, rozhodný souhlas však vyjádřilo pouze 7 %.
SPOKOJENOST S PROSTŘEDÍM
Nejvíce jsou lidé spokojeni s množstvím zeleně a likvidací komunálního odpadu v místě svého bydliště (obojí 81 %). Jak již bylo řečeno, nejmenší spokojenost je naopak s hustotou dopravy (49 %).
Největší rozdíly mezi obyvateli jednotlivých krajů a velikostí místa bydliště jsou ve spokojenosti s čistotou ovzduší a hlučností prostředí. Spokojenost s čistotou ovzduší se liší v závislosti na regionu a velikosti místa bydliště. Nejvíce jsou s čistotou ovzduší spokojeni obyvatelé Vysočiny a Jihočeského kraje. Naopak se situací v Moravskoslezském kraji je spokojena pouhá třetina obyvatel. Většina respondentů považuje čisté ovzduší v rámci ekologických témat za prioritní.
Obecně lze konstatovat, že spokojenost se životním prostředím klesá s rostoucím počtem obyvatel v daném regionu. Je zřejmé, že lidé žijící v menších městech či na vesnicích jsou více spokojeni s úrovní životního prostředí, než lidé žijící ve velkých městech nebo jinak průmyslově zatížených aglomeracích.
Z průzkumu dále vyplývá, že lidé jednoznačně preferují výrobu energie z obnovitelných zdrojů - podporován by měl být rozvoj zejména vodní, větrné a solární energie (více viz graf "Podpora rozvoje alternativních zdrojů do budoucna"). Méně by se měla využívat energie z uhlí a ropy. 2/3 obyvatelstva ČR považuje jaderné elektrárny za bezpečné.
Skoro 90 % lidí zastává názor, že stát by měl podporovat automobily s alternativním pohonem (např. elektromobily, hybridní pohon, zemní plyn), jejichž hlavní nevýhoda tkví podle poloviny populace ve vyšší pořizovací ceně.
Přes šedesát procent populace nesouhlasí s tím, že by globální oteplování bylo pouze vymyšleným pojmem, který ve skutečnosti neprobíhá.
Zdroj: Ipsos Tambor
