Po přípravách na výstavbu velkých regionálních spaloven komunálního odpadu se objevily projekty na mnohem menší zařízení takřka místních rozměrů. Jedno z nich chtějí vybudovat v průmyslové zóně v Chebu.
Výstavbu zařízení na energetické využití komunálního odpadu připravuje společnost Terea, s. r. o., v níž má město Cheb padesátiprocentní vlastnický podíl. Mělo by se jednat o spalovnu s klasickou roštovou technologií, doplněnou několikastupňovým čištěním spalin a kontinuálním emisním monitoringem. Získané teplo by mělo být využito v současném systému centrálního zásobování města, které provozuje rovněž společnost Terea.
Kapacita spalovny je plánována na zhruba 20 tis. tun komunálního odpadu za rok. Odborníci obvykle tvrdí, že pro zajištění ekonomického provozu takového zařízení by se měla kapacita blížit 100 tisíci tunám ročně. Jednatel společnosti Terea Ing. Steffen Zagermann k tomu říká: "Tuto otázku jsme si na počátku kladli též a byli k záměru skeptičtí. Až na základě informací a konzultací s některými provozovateli malých zařízení, např. v Dánsku a Švýcarsku, jsme došli k přesvědčení, že výstavba a provoz ZEVO i o této malé roční kapacitě má smysl. Požadavky na zpracování a systémy kontinuálního měření emisí a řízení provozu jsou prakticky stejné u malé jednotky s roční kapacitou 20 000 tun, stejně jako u velkých jednotek, zpracovávajících řádově 100 tis. tun odpadu ročně."
Investiční náklady automatického emisního monitoringu, požadovaného legislativou, nejsou podle Ing. Zagermanna závislé na kapacitě jednotky. Rovněž nároky na personální obsazení jsou u malého i velkého zařízení podobné. "Roční zpracovatelská kapacita (například u dvou linek, každé po 10 tis. tun komunálního odpadu) představuje tepelný výkon, odpovídající dvojici kotlů o přibližném výkonu po 3 MW, v závislosti na výhřevnosti komunálního odpadu," vypočítává výhody malého zařízení Ing. Zagermann. "Kotle tohoto výkonu jsou na trhu běžně nabízeny jako sériové produkty. Jejich cena je výrazně nižší než u velkých kotlů, pocházejících z kusové výroby. Při zpracování komunálního odpadu v námi uvažované roční kapacitě 20 tis. tun nebude nutno odpad svážet z velké vzdálenosti, jak tomu někdy bývá u velkých instalací ZEVO. Tím klesají přepravní náklady a malé zařízení je tak přizpůsobeno mikroregionu, který je původcem komunálního odpadu."
Ekonomika ZEVO je do značné míry závislá na využití tepla, které produkuje (dokonce se tvrdí, že bez využití tepla v místě spalovna nemůže být ekonomicky efektivní). Spalovna v Chebu by v tomto ohledu měla vystaráno: "Náš projekt je postaven na využití tepla v našem stávajícím systému centrálního zásobování teplem," vysvětluje Ing. Zagermann. "Provozem ZEVO tak dojde k náhradě primárního fosilního paliva (zemního plynu), a tím i k úspoře nákladů na jeho nákup. Jelikož máme přímo v místě instalace ZEVO možnost využít vyrobené teplo a vyrobenou elektrickou energii, jeví se nám plánovaná velikost zařízení životaschopnou."
CO NA TO ŘÍKÁ MĚSTO
Padesátiprocentním vlastníkem společnost Terea je město Cheb, takže o případné realizaci záměru na energetické využití odpadu bude spolurozhodovat (technické podklady připravují odborní pracovníci Terea). Starosta města RNDr. Pavel Vanoušek říká: "Město jako společník je informováno o zásadních záležitostech, jako je umístění nebo kapacita zařízení. V současné době se zpracovává ekonomická studie a podklady pro řízení o zjišťování vlivu na životní prostředí. Poté, zhruba v průběhu měsíce května, bude provedeno veřejné projednání."
Jaké výhody by město mohlo díky projektu získat? RNDr. Vanoušek si slibuje dlouhodobou stabilitu: "Společnost Terea zajišťuje výrobu tepla pro byty ve vlastnictví města a další objekty včetně veřejných budov (školy, plavecký bazén, zimní stadion). Od projektu si město slibuje, že nebude vyvíjen tlak na cenu za likvidaci odpadu a že projekt přispěje i ke stabilitě ceny tepla."
Ing. Zagermann předpokládá, že provozem ZEVO obec ušetří na nákladech za odpady: "Poplatek za svoz a likvidaci komunálního odpadu stanovuje jeho vlastník, což je příslušná obec. V případě využívání tohoto odpadu v ZEVO můžeme ovlivnit především náklady obce, spojené s jeho likvidací. Například skládka komunálního odpadu je vzdálena 22 km od obce a doprava je zajištěna nákladními auty, kdy každé odváží přibližně 16 tun. Při ceně přepravy 34 Kč/km vychází náklad 93 Kč na tunu takto přepraveného odpadu z obce na skládku.
I kdybychom počítali, že cena likvidace odpadu v ZEVO nebude vyšší, než je cena, za kterou obec ukládá odpad na skládce, již jen při vyloučení přepravy komunálního odpadu z obce na skládku, obec ušetří. Potom bude na rozhodnutí obce, zda úsporu nákladů za nakládání s komunálním odpadem zahrne do poplatků pro občany. Ta možnost se sice nabízí, ale provozovatel ZEVO, o ní nerozhoduje."
PRÁCE S VEŘEJNOSTÍ
Veřejnost má k budování spaloven vyhraněně negativní postoj. Je na to připravena společnost Terea i město Cheb? "Nabízíme zpracování komunálního odpadu, kdy jeho technické zpracování neohrozí životní prostředí v okolí, ale naopak sníží občanům náklady na dodávku tepla a vlastníkovi odpadu náklady na jeho likvidaci. Jsme povinni jim toto nabídnout a je to jen na veřejnosti, jak se rozhodne," vysvětluje jednoznačně Ing. Zagermann.
Pro starostu města je otázka vlivu na okolí a životní prostředí ve městě prvořadá. V rozhovoru pro ČTK řekl: "Mohu občanům slíbit, že pokud by měl mít provoz negativní vliv na životní prostředí v Chebu, ať už zvýšením hluku a prašnosti, nebo zhoršením kvality ovzduší, jeho výstavbu nepřipustíme. Je však třeba říct, že například v severských zemích nebo v Holandsku je zpracování odpadu spalováním naprosto běžné."
Jak si stojí záměr v rámci celého karlovarského kraje? Krajský radní pro oblast životního prostředí Ing. Václav Jakubík říká: "Projekt ZEVO Cheb vznikl bez účasti Karlovarského kraje a krajského úřadu. Bližší informace nemáme k dispozici."
Záměry kraje v oblasti odpadového hospodářství totiž směřují jiným směrem: "Karlovarský kraj na základě doporučení Plánu odpadového hospodářství ČR připravil pro města a obce návrh regionálního řešení nakládání s komunálním odpadem formou mechanicko-biologické úpravy s koncovkou energetického využití," uvádí Václav Jakubík. "Tento navržený projekt se postupně naplňuje, ale nelze zatím vyhodnotit ekonomickou únosnost celého navrženého systému. Ministerstvo životního prostředí slibuje stanovit poplatky za ukládání odpadů na skládky, poplatky za spalování odpadů, rozdělení finančních prostředků z odvodů za ukládání odpadů mezi SFŽP, kraje a obce, na jejichž území se skládky nacházejí."
Dokud ministerstvo nevyjasní, jak by měly vypadat poplatky za nakládání s odpady, nelze podle radního Jakubíka zpracovat analýzu, jak budou vypadat náklady na odpady v dané lokalitě: "Ani záměr vybudovat spalovnu odpadů v Chebu nelze ekonomicky vyhodnotit. Pokud nebude skládkování potlačeno legislativně, bude podle našeho názoru energetické využívání vždy dražší. Všichni víme, že zavedení nového přístupu v nakládání s komunálními odpady je schůdné pouze pokud bude ekonomicky únosné pro obec a občana."
Starosta města Cheb k tomu dodává: "Postup města je variantou k účasti města v krajské odpadové společnosti. Pokud by se ukázalo, že je projekt z ekonomických důvodů nebo z hlediska podmínek ochrany životního prostředí či jiných důvodů nevhodný, zvažovalo by město připojení se ke způsobu likvidace odpadu podle konceptu Karlovarského kraje."
BLÍZKÁ BUDOUCNOST
"Zatím jsme ve fázi přípravy, kdy probíhají zejména práce projekčního charakteru, optimalizace variant řešení a posuzování vlivu plánovaného zařízení na své okolí a životní prostředí," vysvětluje Ing. Zagermann.
Výstavba zařízení by měla (včetně propojení provozu s kotelnou) podle předběžných odhadů celkově stát 200 milionů korun. Návratnost investice se odhaduje na 10 až 15 let, podle Terea by se však díky úsporám mohla tato doba zkrátit. Provoz, zahrnující i recyklační zařízení, by měl mít kapacitu kolem až 20 tisíc tun odpadu ročně, což jsou zhruba dvě třetiny celkového množství komunálního odpadu, produkovaného na celém Chebsku.
Jak bude stavba financována, není zatím jasné: "Způsob financování si necháme na konec nebo po ukončení všech veřejnoprávních řízení, abychom mohli zahrnout veškeré náklady. Možností je několik," poznamenává Ing. Zagermann. "Rozhodnutí o realizaci závisí na získání potřebných povolení a rozhodnutí. Vývoj nyní je tak dynamický a rychlý, že nejsme schopni předpovídat dopad neplněného závazku ČR k EU na omezení skládkování na straně jedné a postupu MPO a MŽP při podpoře energetického využití na straně druhé. "
Pro stavbu spalovny jsou ve městě k dispozici volné stavebním pozemky v průmyslové zóně. Získá-li projekt povolení, měla by stavba začít příští rok v srpnu. ejmenovaný pracovník krajského úřadu nám v této souvislosti řekl: "Není možnost, jak bychom mohli stavbu nepovolit, pokud splní všechny zákonné podmínky. Ale to je tak všechno. Co bude dál, to už bude záviset jen na nich."
"Mohu občanům slíbit, že pokud by měl mít provoz negativní vliv na životní prostředí, jeho výstavbu nepřipustíme," prohlašuje starosta města RNDr. Pavel Vanoušek.
Schéma plánované spalovny v Chebu.
"Karlovarský kraj připravil regionální řešení formou mechanicko-biologické úpravy s koncovkou energetického využití," říká krajský radní pro oblast životního prostředí Ing. Václav Jakubík.
Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR ve spolupráci s EQAR a Vysokým učením technickým v Brně pořádá 18. ročník mezinárodní konference
RECYCLING 2013
s podtitulem Možnosti a perspektivy recyklace stavebních odpadů jako zdroje plnohodnotných surovin
21.-22. března 2013 | Brno, hotel Santon
Garant akce: doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc., prezident ARSM VUT FS
Konference je určená pro:
provozovatele recyklačních linek (výrobce stavebních recyklátů),
stavební projektanty, investory a stavební firmy využívající recykláty,
výrobce a dodavatele recyklačních linek a technologií,
firmy zabývající se sběrem odpadů.
Z programu:
Konec odpadů SDO v Rakousku
Nejnovější trendy v recyklacích EPS izolací
Nakládání se stavebními odpady na Slovensku
Environmentální rizika recyklovaného kameniva
Možnosti podpory využití netradičních surovin
Pódiová diskuse na téma: "Stavební a demoliční odpady a recykláty z nich vyrobené jako druhotné suroviny"
Prezentace firem
Bližší informace a přihlášky na www.arsm.cz
