V mnoha částech Evropy jsou stále běžné paušální poplatky za vodu. Uživatel tedy platí poplatek nezávisle na tom, jaký objem vody skutečně využije. Efektivitu takového přístupu nedávno popsala zveřejněná zpráva European Environment Agency (EEA) - Evropské agentury pro životní prostředí.
Studie byla touto evropskou agenturou zpracována na základě dat z několika evropských zemí (Chorvatska, Velké Británie, Francie, Německa, Nizozemska, Srbska, Slovinska a Španělska). Závěr studie EEA je jednoznačný: Paušální platby nepodporují efektivní chování při využívání vody.
Voda je strategickým zdrojem, jehož význam bude přibýváním obyvatel, změnami klimatu i rozvojem infrastruktury stále stoupat. Neefektivní využívání vody ohrožuje nejen lidi, ale také ekosystémy, které jsou na ní závislé.
Hans Bruyninckx, výkonný ředitel EEA, k tomu říká: »V mnoha částech Evropy je skutečným problémem doslova prostopášné využívání vody. Existuje zde však také velký potenciál, jak na našem kontinentu snížit spotřebu vody tím, že zvýšíme efektivitu jejího využívání. To všem vyšle jasný závažný signál, že voda je limitovaný a vzácný zdroj.«
CENY ODPOVÍDAJÍCÍ NÁKLADŮM
Dodávky vody jsou pro společnost klíčové a její cenu ovlivňují tlaky ze všech stran. Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí například uvádí, že poplatky za vodu by měly být na takové úrovni, aby podpořily efektivní využití a odpovídajícím způsobem reflektovaly náklady na její výrobu a užití. Měly by proto zahrnovat veškeré náklady na získávání, úpravu a transport vody. Navíc by do nich měly být započítány rovněž náklady související s ochranou životního prostředí a ochranou vodních zdrojů.
Mezi náklady tohoto druhu patří třeba náklady na protipovodňovou ochranu nebo výdaje potřebné na zachování ekologických funkcí ekosystému (pro zachování mokřadů je potřeba dostatek vody, pokud by o ni přišly v důsledku čerpání zdrojů, musí být tato voda nějak vhodně nahrazena). Tyto otázky se netýkají pouze oblastí, v nichž hrozí sucho. Také v regionech, které obvykle netrpí nedostatkem srážek, může představovat získávání a úprava vody vysoké ekonomické a environmentální náklady. Již v roce 2010 evropská rámcová směrnice pro vodu vyzvala všechny členské státy, aby rozpracovaly své záměry pro efektivní využívání vody. Zatím ovšem není zcela jasné, zda v tomto směru skutečně dojde k úpravě národních politik.
VEŘEJNOST SE ZAVEDENÍM PLATEB PODLE SKUTEČNÉ SPOTŘEBY VODY DO JISTÉ MÍRY SOUHLASÍ
Zpráva EEA, zveřejněná v polovině loňského roku, přináší několik zásadních závěrů:
Domácnosti spotřebovávají až o třetinu méně vody, pokud platí za takové její množství, jež skutečně spotřebují. V mnoha zemích jsou však stále běžné plošné poplatky, přestože jsou pro většinu spotřebitelů zbytečně vysoké a nepodporují efektivní využívání vody.
Spotřeba vody na pití není významně ovlivněna úpravou výše poplatků. Použití vody pro jiné účely, například pro zalévání nebo plnění bazénů, je na tyto úpravy poplatků mnohem citlivější.
Zpráva EEA přináší některé příklady užití vody, které reagují na změnu v poplatcích. Tak třeba cena vody v městech v Dánsku se mezi lety 1993 až 2004 v důsledku rozsáhlých investic zvýšila o 54 %. Během této dekády se spotřeba vody na osobu a den naopak snížila téměř o 20 %, a to na 125 litrů, což je jedna z nejnižších úrovní v zemích OECD. V České republice stoupají ceny vody kontinuálně od roku 1990, důsledkem je snížení spotřeby vody v domácnostech o 40 %.
V mnoha zemích také mohou farmáři používat nelimitované množství vody za plošně stanovenou cenu. Zpoplatnění za skutečně použitou vodu v zemědělství snížilo podle některých studií množství použití vody o 10-20 %. Přechod na zpoplatnění podle objemu je, jak konstatuje studie EEA, nejúspěšnější, když je kombinováno s moderními zavlažovacími postupy a omezením úniků vody.
Ve většině zemí jsou tarify pro domácnost konstruovány tak, aby pokryly finanční náklady. Naproti tomu voda pro zemědělství často bývá silně dotována, takže se její cena snižuje až o 20 % oproti běžným poplatkům. Například ve Španělsku, kde určité regiony trpí velkým nedostatkem vody, zemědělské ceny za vodu pokrývají méně než polovinu skutečných nákladů. To může podporovat neefektivní využívá- ní vody.
Jestliže ceny vody nepokrývají celkové náklady, některé náklady pak mohou být přeneseny na jiné subjekty. Například když průmysl znečistí vodu a nezaplatí její vyčištění, náklady se přenášejí na společnost obecně.
Domácnosti s nízkými příjmy musí mít přístup k odpovídajícím službám v dodávce vody, ale udržování ceny uměle na nízké úrovni pro všechny uživatele není nejlepší metoda, říká zpráva. Vzniká tím nežádoucí situace s podhodnocenými službami operátorů a špatnou infrastrukturou.
Veřejnost zavedení plateb podle spotřebovaného objemu podporuje. Podle průzkumu Eurobarometru by taková opatření podporovalo do určité míry 84 % obyvatel Evropské unie.
RADOMÍR DOHNAL
s využitím EEA, www.eea.com.
Velké množství vody na celé planetě spotřebuje zemědělství. I v Evropě však některé země vodu pro zemědělství stále dotují, takže se tam její cena pro farmáře snižuje oproti běžným poplatkům až o 20 procent.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
