Na základě zákona o odpadech (§ 5), který nařizuje původcům shromažďovat odpady utříděné podle druhů a kategorií, zahájila většina obcí a měst separovaný sběr odpadů. S využitím vyseparovaných plastů je však problém. Do separačních systémů byly vloženy značné investiční prostředky. Zatím u většiny...
| Na základě zákona o odpadech (§ 5), který nařizuje původcům shromažďovat odpady utříděné podle druhů a kategorií, zahájila většina obcí a měst separovaný sběr odpadů. S využitím vyseparovaných plastů je však problém.
Do separačních systémů byly vloženy značné investiční prostředky. Zatím u většiny komodit (nebezpečné odpady, sklo, papír, kovy) je již využití dostatečně rozvinuto, využití tzv. směsných plastů je značně problematické. Na dotřiďovacích linkách je z nich vytřiďováno až 35 % jednodruhových plastů, pro které je zajištěn odbyt v řadě zpracovatelských firem. Zbývající neroztříditelné směsné plasty však v ČR zpracovává jen několik málo podniků. Jejich přepracování vyžaduje vysokou spotřebu tepelné energie (tavení plastů v extrudorech) a vysokou investiční náročnost na výrobu forem pro konečné výrobky (forma pro výrobu zatravňovací tvárnice stojí až 500 000 Kč). Proto je cena konečného výrobku (kolem 10 Kč za 1 kg) vysoká a ve většině případů převyšuje cenu stejných výrobků vyrobených z klasických materiálů jako je beton, dřevo atd. Z těchto důvodů zpracovatelské závody odebírají tento směsný plastový odpad za poplatek 0,40-3,20 Kč za kilogram, s tím, že dopravu si zajišťuje dodavatel. Tyto podmínky jsou při obecně známé ztrátovosti separovaného sběru plastů již pro řadu obcí a firem zabývajících se nakládání s odpady neúnosné. Zdá se, že zbývají pouze dvě řešení: vyřešit celorepublikově ekonomicky přijatelné využití těchto odpadů nebo zrušit separovaný sběr plastů. Energetické využití Vzhledem k tomu, že směsné plasty jsou prakticky bezpopelnaté palivo s minimálním obsahem vlhkosti a výhřevností okolo 40 MJ.kg-1 (vyšší než koks) a pro jejich energetické využití není nutné je třídit na jednotlivé druhy, je využití směsných plastů jako paliva nejpřijatelnější. Perspektivní aplikací je pak spalování těchto směsných plastů ve vysokých pecích. Využívání upravených plastů tímto způsobem nepřináší pouze energetický efekt, ale splňuje i technologický požadavek, neboť plasty mohou fungovat jako redukční přísada. Spalování plastů ve vysokých pecích již v současné době není předmětem základního výzkumu, ale prakticky je již realizováno v Belgii, Velké Británii a zejména v SRN. V železárnách v Brémách se využívají plasty jako redukční činidlo u přídavného paliva již od rodu 1995 (tab.). V roce 2000 dosáhla spotřeba plastového materiálu pro železárny v Brémách 70 000 t ročně. V ČR by bylo možno využít plastového materiálu vyrobeného ze směsných plastů ve spojeném vysokopecním závodu v Nové Huti, a. s., v Ostravě-Kunčicích. V tomto závodě jsou v provozu tři vysoké pece. Přídavné palivo a současně redukční prostředek vyrobený z plastového odpadu (granule) je možno dávkovat v množství do 20 kg na 1 tunu surového železa. Teoreticky vypočtená roční minimální spotřeba takto definovaného přídavného paliva pro jednu pec by mohla činit až 150 000 t při ročním využití 6000 hodin. Z tohoto rozboru je patrné, že pro popsaný způsob využití směsných plastů není nutné provádět průzkum trhu, ani inovaci výrobků, neboť produkce směsných plastů v celé ČR zdaleka nedosáhne tohoto potřebného množství. Je však nutno konstatovat, že tento způsob využití plastů je v ČR dosud neodzkoušen a vyžaduje další odborné posouzení. Pro realizaci výše popsaného systému je zapotřebí pouze získání potřebných investičních prostředků na vybudování granulační linky pro výrobu plastových granulí a úpravu dávkovacího zařízení do vysoké pece. Podrobnější popis a rozbor této technologie značně překračuje rámec této studie. Využívání plastů jako podpůrného paliva a redukčního činidla je však ve světě úspěšně odzkoušeno. Ing. Miroslav Volný, Frýdecká skládka, a. s. |
