Podle biologa Daniela Stepputtise z rostockého Thünenova institutu jsou sviňuchy schopné pomocí echolokace rozpoznat nejrůznější vybavení pro rybolov, "ale když vidí dvě překážky s několikametrovou mezerou mezi nimi, tak si myslí, že mezi nimi proplavou". Do sítí se pak zamotají.
Stepputtis se svými kolegy přišel na způsob, jak rybářské sítě pro mořské savce používající echolokaci zviditelnit. Na sítě umístili průhledné korálky z plexiskla. Materiál má zhruba stejnou hustotu jako voda, a sítím proto nepřidá na váze. Zároveň však varuje mořské živočichy, že se blíží k překážce.
Třebaže první experimenty u dánského ostrova Funen na západě Baltského moře měly slibné výsledky a sviňuchy se sítím vybaveným korálky vyhýbaly, metoda může mít své meze, píše The Guardian. Ukázala to další série testů v Černém moři, kde se sviňuchy často stávají nežádoucím úlovkem rybářů. Vědci sledovali deset výlovů sítí bez korálků a deset výlovů sítí s nimi - do běžných sítí se zapletlo pět sviňuch, do vylepšených dvě.
Podle Stepputtise mohly sviňuchy zapletené do sítí s korálky spát. Tito kytovci totiž i ve spánku plavou, echolokaci pak používají jen občas. Výzkumníci proto zkoušeli i metodu výstražného zařízení, které vydává zvuky podobné volání sviňuch. Při pokusech v terénu tato metoda snížila nechtěný výlov až o 80 %.
Výhodou plastových korálků je i to, že mohou být upraveny, aby odrážely různou frekvenci v závislosti na převládajícím druhu sviňuch v místě výlovu. Materiál může být upraven i pro jiné druhy, například pro delfínovce amazonské. Kombinace obou metod pak podle vědců může zachránit až tisícovky zvířat.
Kvůli různému rybářskému vybavení ročně uhynou miliony delfínů, želv, mořských ptáků a dalších živočichů. Odborníci odhadují, že kytovců je to až 300 000 za rok. Například v severozápadním Atlantiku se do pastí na humry zaplétají kriticky ohrožené velryby černé.*
-čtk-
