Menu
e-shop
Tento vývoj jen potvrzuje, že odvětví zažívá ostrý pokles, který pokračuje i v roce 2025, kdy se počet uzavřených zařízení zvýšil o dalších 50 %. Za pouhé tři roky tak bylo ztraceno téměř milion tun recyklovací kapacity.
Celková instalovaná kapacita recyklace plastů v Evropě v roce 2024 dosáhla 13,5 milionu tun, což je stále výrazně pod hranicí potřebnou k dosažení cílů Evropské unie podle nových pravidel Packaging and Packaging Waste Regulation (PPWR). Aby bylo možné tyto cíle naplnit, je nezbytný roční růst kapacity o 6 %. Sektor je nicméně pod tlakem rostoucích výrobních a energetických nákladů, klesající poptávky po recyklátech a také nepříznivého vlivu levných a neregulovaných importů plastů z jiných regionů.
Mezi nejtěžší případy patří polyolefinové fólie a polyethylentereftalát (PET). Tyto dva druhy plastů tvoří dohromady přibližně polovinu ztracených kapacit v letech 2023–2024. Z hlediska geografického se polovina ztrát kapacity soustředí do Nizozemska a Spojeného království. V UK například v roce 2025 pokračovaly uzávěry významných výrobních zařízení, včetně závodů firem Viridor, Biffa a Vanden.
První pokles za více než deset let zaznamenal i objem zpracovaného materiálu a produkce recyklátů, které klesly z 7,7 milionu tun v roce 2023 zhruba na 7,5 milionu tun v roce 2024. Tento propad vedl k druhému poklesu obratu evropkého průmyslu recyklace — z 9,1 miliardy eur v roce 2023 na 8,6 miliardy eur o rok později, což představuje roční pokles o 5,5 %. Významný tlak na odvětví přináší i ohrožení pracovních míst a stagnace průmyslových investic.
Ton Emans, prezident Plastics Recyclers Europe, zdůraznil, že situace vyžaduje jednotný postup všech zainteresovaných stran, aby bylo možné zachovat pracovní místa, podnikání a průmyslovou odolnost v evropském recyklačním sektoru.
Evropský průmysl recyklace plastů se tak ocitá v hluboké krizi, která bez výrazné intervence ohrozí nejen environmentální cíle EU, ale také ekonomickou stabilitu tisíců zaměstnanců a firem v tomto sektoru. Trh nyní volá po strategických investicích, regulacích i podpoře výrobců recyklátů, aby bylo možné zvrátit nepříznivý trend a zajistit budoucnost cirkulární ekonomiky v Evropě.
Evropský sektor recyklace plastů během posledních měsíců čelil masivnímu propadu i z hlediska ekonomické stability firem. Například v Nizozemsku svůj krach oznámila společnost Epotech, rakouská firma Bage Plastics GmbH dokonce vyhlásila bankrot. V Nizozemsku zavřelo v roce 2024 sedm recyklačních společností, což významně ovlivnilo regionální trh a kapacity. Tento trend není totiž izolovaný, ale systematický a ukazuje vážné selhání ekonomických modelů v celém odvětví. Evropské sklady jsou přeplněné recyklátem, který není možné zpeněžit z důvodu nízké poptávky a konkurence cen levných nových plastů, což vede k opožděnému využívání materiálu – stále větší část plastů je místo opětovného zpracování spalována a tím ztrácí svůj oběhový potenciál.
Důležitým aspektem je proto legislativní vývoj, kdy se očekává zákaz legálního vývozu plastového odpadu mimo EU od příštího roku. Tato změna by mohla krátkodobě ještě zvýšit tlak na vnitřní evropský trh, který však není dostatečně připraven na zmíněný příliv plastového odpadu. To vyvolává potřebu rychlého posílení sběrových a třídicích systémů a rozšíření recyklačních technologií, aby bylo možné zpracovat větší množství odpadu uvnitř EU. Z hlediska materiálů je podle studie zřejmé, že polyolefinové fólie a PET musí projít zásadní technologickou a ekonomickou proměnou, aby se zvýšila efektivita zpracování, a byl zachován kvalitní recyklát vhodný i pro náročné aplikace.
Evropské asociace a zástupci výrobců i sběratelů proto apelují na Evropskou unii o zavedení nouzového financování pro udržení provozuschopnosti stávajících recyklačních kapacit a o zavedení přísných podmínek na dovoz plastů ze třetích zemí. Bez těchto opatření sektoru hrozí další útlum, což by poškodilo nejen samotné firmy, ale i celé hodnotové řetězce, které spoléhají na dostupnost recyklátů. Jelikož recyklační sektor výrazně ovlivňuje nejen životní prostředí, ale i zaměstnanost a inovace, je klíčové také posílit finanční a legislativní stabilitu, která by umožnila investice do nových technologií a energetické efektivity produkce recyklátů.
Současná krize v evropském průmyslu recyklace plastů není pouze dočasným propadem, ale strukturálním problémem vyžadujícím koordinovanou reakci na úrovni politik, průmyslu i vědy.*
Anna Walterová
