Plán odpadového hospodářství v krizi

Plán odpadového hospodářství České republiky je velmi závažným dokumentem s dlouhodobým vlivem na hospodářskou situaci podniků, s významnými nároky na akceptaci občany a představující rozsáhlou investiční činnost v krajích. Řeší nakládání se všemi odpady mimo odpadů vyjmutých z působnosti zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, které jsou taxativně vyjmenovány v § 2. Zpracovává se na období 10 let, tzn. roky 2003 až 2012 a bude závazným dokumentem, který určí podobu plánů odpadového hospodářství jednotlivých krajů, postoj Evropské unie vůči nám i příliv peněz z evropských fondů na podporu projektů v odpadovém hospodářství.

Práce začaly pozdě

Závažnosti dokumentu však neodpovídá věcná, ani procesní stránka přípravy POH ČR ze strany Ministerstva životního prostředí. Práce na Plánu odpadového hospodářství České republiky byly vzhledem k zákonnému termínu a nezbytnosti zajištění meziresortního připomínkového řízení a projednání v krajích v samostatné působnosti zahájeny pozdě (duben 2002).

Především byla jeho příprava zadána bývalým vedením odboru odpadů bez výběrového řízení týmu společnosti DHV, který předtím připravil návrh národního plánu nebezpečných odpadů. Před dokončením prací však společnost DHV od prací odstoupila. Od léta se tedy pokoušelo MŽP dokončit plán samostatně ve spolupráci s externími specialisty.

Na textu se z hlediska praxe odrazila negativně úzká spolupráce s nezávislými ekologickými organizacemi, které nechápou POH jako reálný pracovní plán, co by se mělo udělat, ale jako vizionářský materiál, v němž chtějí zachytit, co by podle nich bylo nejlepší. "Zelený vliv" se měl odrazit v tzv. "zeleném zrcadle" -variantě POH, zpracovaném z hlediska nezávislých organizací. Navíc byly tyto organizace od počátku pověřeny zajištěním veřejného projednávání plánu na všech úrovních a shromažďováním připomínek. Ministerstvo, které jim tento úkol zadalo, přitom nebralo v úvahu, že například Hnutí duha je členem mezinárodní Ligy proti spalování, a je tedy nutně podjaté.

Výsledný materiál shromáždil v analytické části údaje z mnoha relevantních zdrojů (včetně statistických údajů a dat z krajských koncepcí). Podle odborníků však často nebylo provedeno odpovídající vyhodnocení dat. V závazné části pak zaváděl požadavky a návrhy, nad kterými se někdy lidé z praxe chytali za hlavu. Mezi nimi například požadavek na okamžitou minimalizaci obalového odpadu, či úkoly, podle nichž by měly kraje realizovat rekonstrukce spaloven nebo ministerstvo zajistit nákup papírenského stroje na recyklaci sběrového papíru(!).

V sérii veřejných projednávání bylo v průběhu léta vzneseno značné množství věcných i méně věcných připomínek, v řadě případů se však v materiálu vůbec neobjevily, případně byly upraveny do nepřijatelné podoby. V odborné veřejnosti, která se na zpracovávání POH podílela, tak nutně narůstal dojem, že na jejich podložený názor nebere ministerstvo příliš zřetel.

Spalovny se nepodporují

Návrh také jakoby nebral v úvahu, že jsou prakticky ve všech krajích již zpracovány krajské koncepce odpadového hospodářství (obecně se ukázalo, že postup: koncepce -POH -plány krajů je v podstatě nesmyslný). Analytické části koncepcí se sice staly základem pro analytickou část POH, závazná část POH však již nerespektovala závěry koncepcí, které byly projednávány příslušnými odbornými komisemi, Radami a zastupitelstvy krajů.

Návrh postrádal i tak závažné části, jako je přehled disponibilních investičních zdrojů a analýza ekonomických dopadů jednotlivých opatření a jejich průmět na kraje, obce, podnikatelské subjekty a občany.

Tento problém vynikl zejména u energetického využívání odpadů, kde se v koncepcích několika krajů objevil požadavek výstavby spalovny komunálního odpadu (Plzeňský, Jihočeský, Hradecký, Moravskoslezský a Pardubický). Návrh POH však tuto možnost striktně odmítá, a jako hlavní prostředek snížení množství biodegradabilních odpadů ukládaných do skládek prosazuje kompostování a blíže nespecifikované mechanicko-biologické metody, které často nejsou realizovatelné z ekonomických i technických důvodů. Konkrétní formulace prakticky znemožňují u investičně nejnáročnějších opatření (energetické využití komunálního odpadu) čerpání finančních prostředků z fondů EU.

Krizové řízení

V průběhu léta sice práce na POH dále probíhaly a byla svolávána veřejná slyšení a semináře, bylo však stále zřejmější, že práce na POH jsou ve slepé uličce. Počátkem října nahradila náměstkyni Evu Tylovou, která měla zpracování POH do té doby ve své kompetenci, nová náměstkyně Ivana Jirásková. Ta se pokusila situaci zachránit a zřídila "krizovou skupinu", jež by plán odpadového hospodářství přepracovala do obecně přijatelné podoby, a zároveň stihla termín jeho předložení vládě (o způsobu řešení situace také hovoří v rozhovoru na str. 5).

Bohužel se v té době již čas natolik zkrátil, že se řádné projednání POH včetně vnitřních a vnějších připomínkových řízení a projednání zastupitelstvy krajů nejeví reálné.

I v přepracovaném materiálu, na němž pracovala "krizová skupina", se bez jejího vědomí objevily stále se opakující absurdní požadavky, mezi něž patří naprosté odmítnutí energetického využití odpadů nebo požadavek na zdanění výrobků z primárních zdrojů, které by znamenalo v ohrožení stability českého hospodářství.

Vzhledem ke kvalitě (či spíše nekvalitě) materiálu, který v některých aspektech neodpovídá naší ani evropské legislativě, by podle odborníků bylo nejlépe začít vlastně úplně znova, tentokrát po kvalitním výběrovém řízení zpracovatelského týmu s dostatečným financováním prací (které v letošním roce nebylo zajištěno), spoluprací zpracovatelů koncepcí a zástupců krajů a řádně provedeným připomínkovým řízením.

Zastavení prací se však ministerstvo stále brání poukazováním na zákonný termín odevzdání.

Jedinou možností, jak odvrátit přijetí dokumentu v současné podobě, je zřejmě postup, při kterém neschválí text zastupitelstva krajů. Nemohou sice zabránit jeho přijetí vládou, nicméně dají dostatečně silný signál, jaký názor na dokument mají. Vcelku logický postup naráží na realitu: rychle se blíží okamžik zrušení okresních úřadů a přechod kompetencí na kraje. V tomto okamžiku je pro ně POH vedlejší záležitostí. Pokud v zastupitelstvu není dostatečně silný odborník, který by plénu vysvětlil problematičnost situace, může se stát, že POH ve více krajích projde. Pak by mohl být také schválen vládou a tento nekvalitně zpracovaný, mnohokrát předělávaný materiál zavádějící nereálné požadavky a cíle by se stal závazným dokumentem na příštích deset let.

Jarmila Šťastná