V dotacích Evropské unie do oblasti podnikání, životního prostředí a dalších oblastí vidí odborná i laická veřejnost možnost získat peníze na spousty užitečných a zajímavých projektů.
Operační programy však zatím čekají na své schválení v Bruselu a peněz se zřejmě jen tak nedočkáme. Přesto je jisté, že dotace budou ohromné a je třeba se na jejich příchod připravit. Jak je to však se získáváním a využitím dotací v praxi? Vynakládají se vždy na rozumné projekty? Zeptali jsme se Ing. Jiřiny Vyštejnové, která se zabývá poradenstvím v této oblasti.
Jaké jsou vaše zkušenosti z uplatňování dotací, tedy realizace projektů?
Především je nutné říct, že dotace pro podniky a pro veřejnou sféru z operačních programů se liší svou výší. Podnik může získat dotaci do výše ca 50 % nákladů, obec až 80 %. Dotace pro podniky jsou nastaveny tak, aby v žádném případě neohrozily konkurenci. Protože podnik sám investuje minimálně polovinu nákladů a navíc peníze z dotace dostane až po provedení prací, měl by předem velmi dobře vědět, zda je projekt udržitelný a životaschopný.
To vůbec neplatí u veřejné správy. Vysoké dotace ji nemotivují k šetření a rozumnému investování. Veřejná správa má hospodaření navázané na rozpočet a hlavně má zcela jiné priority a cíle než dosáhnout minima nákladů a maxima zisku. Neříkám, že je to špatné, jen je třeba tuto věc brát v úvahu. Jenže v odpadovém hospodářství jde o ekonomickou činnost. Aby byly projekty vedeny správně, musela by se obec chovat jako podnik, být vystavena konkurenci.
Má tedy podnik šanci získat dotace, které by stály za řeč?
Zřejmě to nepůjde v Operačním programu Životní prostředí, který spravuje Ministerstvo životního prostředí. Jeho návrh (který však zatím není definitivní!) privátní sféru v podstatě vynechává. Malé a střední podniky nemohou počítat s tím, že z něj samy nějaké dotace získají. Mohou se však obrátit na Operační program Průmysl a inovace v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, respektive Czechinvestu, který již vypisuje konkrétní výzvy. Tak sice nejsou vypsány programy jmenovitě na odpadové hospodářství, nicméně se pod mnohé tituly dají odpady "schovat". Program není zaměřen komoditně, ale má sloužit na podporu podnikání. Bude například podporovat projekty na rozvoj služeb nebo technologické inovace. Významná je podpora pro získání podnikatelských nemovitostí zejména v oblastech tzv. brownfields, nebo dotace na inovace a výzkum. Taková podpora umožní malým a středním podnikům nakoupit nové stroje a technologie.
Kdo může žádat v Operačním programu Životní prostředí, když ne podniky?
Mohou žádat obce a města a jejich sdružení, komunální firmy, obchodní společnosti s převahou veřejného vlastnictví, ale také občanská sdružení založená podle zákona o sdružování občanů. To však mají být sdružení pro charitu, petice, zájmovou činnost atd. Rozhodně to nejsou uskupení, která by měla vykonávat samostatnou hospodářskou činnost. Jenže podle návrhu prováděcího dokumentu k operačnímu programu to vypadá, že když se založí občanské sdružení, může zažádat o peníze třeba na výstavbu zařízení na mechanicko-biologickou úpravu, a je možné, že je dostane, kdežto odborná firma peníze nedostane. Navíc bude muset občanské sdružení sehnat finance na vlastní podíl financování nákladů ve výši minimálně 20 % (dotace je až 80 %). To může podle mého názoru podporovat různé podivné dohody a neprůhledné hledání vedlejších cestiček.
Problém je, že u veřejných projektů se málo sleduje, zda jsou ekonomicky udržitelné a životaschopné. To znamená, že by měly být schopny vyprodukovat aspoň peníze na provozní náklady, peníze na vlastní reprodukci a aspoň malý zisk. U projektů podaných do OP průmysl a podnikání proběhl audit společnosti PriceWaterhouseCoopers, který ukázal, že téměř tři čtvrtiny projektů mělo formální závady a 64 % bylo ekonomicky neudržitelných i méně než 5 let. A to je minimální doba, kdy se podle propozic musí projekt udržet a musí se provozovat. Rizikové je i to, že dotace byly přiznány žadatelům bez zkušeností. U veřejných projektů se však takový audit nedělal.
Jaká je v této oblasti budoucnost malých a středních podniků?
Projednávání operačních programů se velmi zdrželo, ale ty peníze určitě přijdou. Říká se: připravte si projekt a pak ho přihlaste. Myslím, že tak jsou podniky samy proti sobě. Pokud máte realizovatelnou myšlenku a je vypsaný termín pro registrování žádostí, zaregistrujte se. Pokud vám registraci příslušný orgán potvrdí (což obnáší zhruba dva týdny), máte pak několik měsíců na konkrétní zpracování žádosti a projektu. Už vám ale běží termín pro uplatnění započitatelných nákladů. A hlavně víte, že myšlenka/projekt byl zaregistrován, takže už má šanci řízením projít.
Jenže se musí postupovat opatrně - už v době, kdy je projekt jen zaregistrovaný, musíte si hlídat, aby vše probíhalo správně. Například je třeba dodržovat zákon o veřejných zakázkách.
Spousta podniků ale nemá na přípravu projektů čas a energii.
U projektů, které se přihlašují přes Czech-invest, je možné využít Národní registr poradců (více na www.nrp.cz). Tam si lze vyhledat vhodného poradce, který pro vás projekt zpracuje, a navíc jde využít program Konkurence, který proplatí polovinu nákladů. Je však opravdu třeba začít brzy a neváhat. Předpokládá se, že až peníze dorazí, bude se zjednodušovat schvalování tzv. "malých žádostí", aby bylo pružnější a rychlejší.
Jarmila Šťastná
