Ministerstvo životního prostředí schválilo podporu pěti zařízení pro energetické využití odpadu v celkové výši více než 14 miliard korun. Dojde tak ke zvýšení zpracovatelské kapacity a efektivity provozu ZEVO v Brně, chystá se výstavba ZEVO ve Středočeském, Ústeckém a Jihočeském kraji. Evropská investiční banka (EIB) v současné době hodnotí další dva projekty, třetí bude prověřovat na podzim.
Podpora ZEVO z Modernizačního fondu
Ministerstvo životního prostředí podporuje z Modernizačního fondu modernizaci soustav zásobování tepelnou energií (program HEAT). „Kromě jiného podporuje i náhradu a související rekonstrukce zdroje tepla se změnou palivové základny nebo typu energie na energetické využití odpadů,“ specifikuje mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
Tyto projekty musí vždy využívat vysokoúčinnou kombinovanou výrobu energie a tepla a dodržovat princip hierarchie nakládání s odpady. Není zde podpora výstavby nových zařízení, která by nenahrazovala současný zdroj v soustavě zásobování tepelnou energií (SZTE). „K podpoře z Modernizačního fondu bylo doposud schváleno pět projektů: SAKO Brno, ČEZ Mělník, ZEVO Písek, EVO Planá a EVO Komořany. Další dva projekty nyní posuzuje Evropská investiční banka a jeden projekt na energetické využití odpadu bude předložen EIB v podzimním cyklu,“ dodává Krejčí.
Dosud podpořené projekty
SAKO Brno
Společnost SAKO Brno získala z Modernizačního fondu dotaci ve výši téměř 2,85 miliardy korun na modernizaci ZEVO za účelem zvýšení zpracovatelské kapacity a efektivity provozu. „Dotaci plánujeme na vybudování nové linky na kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla z obnovitelných zdrojů. Snaha o využití přidělené dotace stále trvá,“ komentuje přidělení podpory mluvčí SAKO Brno Michal Kačírek.
ČEZ Mělník
Nejvyšší podporu z Modernizačního fondu obdrží akciová společnost ČEZ, která hodlá vystavět ZEVO v oblasti elektrárenské lokality Mělník. Dotace dosahuje částky téměř 6,1 miliardy korun. „Loni na podzim byla podepsána smlouva s vítězem veřejného výběrového řízení na dodavatele stavby, konsorciem společností Metrostav DIZ a Subterra. V souladu s požadavkem zadavatele na využití nejlepších dostupných technologií plánuje konsorcium při výstavbě aplikovat technologie renomovaných společností v oblasti energetického využití odpadu,“ popisuje mluvčí Skupiny ČEZ Alice Horáková.
Zařízení je projektováno jako modulární, dvoulinkové řešení. Energetický příkon kotlů dosáhne 111,1 MWt. „Aktuálně probíhá zpracování dokumentace pro stavební řízení, basic a detail design. Zároveň probíhají vyjednávání o zajištění odpadu,“ doplňuje Horáková. ZEVO využije 320 tisíc tun směsných komunálních odpadů ročně při průměrné výhřevnosti odpadů 10MJ/kg. Primárně bude odebírat odpady ze Středočeského kraje a oblastí v nejbližší svozové vzdálenosti zařízení.
„Samotná výstavba a příprava provozu je v plánu v polovině roku 2025 s cílem zahájení zkušebního provozu na přelomu let 2027/2028. Po vyladění a vychytání případných „dětských nemocí“ bude zařízení připraveno v plné disponibilitě v roce 2030 v souladu se zákazem skládkování, jak jej určuje odpadová legislativa,“ uvádí Alice Horáková k plánovanému harmonogramu.
ZEVO Písek
Inspirací pro projekt píseckého zařízení je jedna z nejmodernějších spaloven na světě, švýcarské ZEVO KVA Horgen. Se stejnou technologií se počítá i v Písku. Investiční náklady na stavbu činí podle stávající dokumentace 2,136 miliardy korun. Investice bude financovat společnost ZEVO PÍSEK. Z Modernizačního fondu přispěje stát 61 %, tedy částkou přibližně 1,13 miliardy korun, na zbylou část bude firma čerpat bankovní úvěr.
Předpokládá se, že ZEVO bude energeticky využívat směsný komunální odpad a objemný odpad v celkovém množství do 50 000 tun ročně. Plánovaná kapacita by měla být naplněna i díky již podepsaným memorandům. Předpokládá se, že příjmy ZEVO Písek bude tvořit cena za příjem využívaných odpadů, cena za prodej tepla do systému CZT a cena za prodej elektrické energie. Odhadované náklady na roční provoz zařízení by se měly pohybovat okolo 20 milionů korun.
EVO Planá
Zařízení k energetickému využití směsného komunálního odpadu a dřevního odpadu v provozovně Planá nad Lužnicí nahradí stávající technologické zařízení na výrobu energie umístěné v areálu bývalé Teplárny Tábor. Nový fluidní kotel zastane funkci dvou stávajících kotlů, které spalují hnědé uhlí, topný olej a hnědouhelný dehet. Náklady na realizaci záměru dosáhnou zhruba 2,1 miliardy korun. Část ve výši téměř 1,38 miliardy korun pokryje dotace z Modernizačního fondu.
Plánovaná kapacita zařízení je 80 tisíc tun odpadu za rok rozděleného rovným dílem mezi směsný komunální a dřevní odpad. V poměru spalovaných odpadů bude nový kotel flexibilní. Umožní dlouhodobý a efektivní provoz na nižší výkon. Zpracuje 16 až 50 tisíc tun komunálního odpadu. Zařízení tak bude připraveno na případné výkyvy v jeho množství. Společnost C-Energy Planá plánuje zahájit zkušební provoz nového kotle v roce 2026. Běžný provoz by měl fungovat od roku 2027.
EVO Komořany
„Náš projekt splnil veškeré podmínky pro poskytnutí dotace Evropskou investiční bankou a závěrem roku 2023 jsme obdrželi i kladné rozhodnutí ze Státního fondu životního prostředí ČR o jejím přidělení. Výše schválené podpory z Modernizačního fondu z programu HEAT pokryje přibližně 50 % předpokládaných investičních výdajů,“ říká k aktuálnímu stavu mluvčí společnosti United Energy Michaela Koudelová. Zařízení EVO Komořany bude firma provozovat v okrese Most, v blízkosti stávajícího areálu teplárny Komořany, kde energii vyrobenou z odpadů dále využije na produkci tepla. Státem přiznaná podpora na projekt činí 2,57 miliardy korun.
„V současné době probíhá vyhodnocení výběrového řízení na zhotovitele stavby, včetně aktualizace ekonomických podmínek fungování projektu,“ doplňuje Koudelová. Aktuálně má projekt EVO Komořany všechna nezbytná povolení, tj. stavební povolení i posouzení vlivu na životní prostředí EIA.
Kapacita zařízení EVO je dimenzována na 150 tisíc tun odpadu za rok. Po zprovoznění dojde k omezení výroby tepla z uhlí v teplárně. Při plném výkonu EVO se jedná o úsporu fosilních paliv ve výši zhruba 88 000 tun za rok. „Dle harmonogramu by měla být samotná realizační část výstavby ZEVA zahájena po podpisu smlouvy o dílo na podzim letošního roku. Spuštění zkušebního provozu se poté předpokládá v roce 2026,“ uzavírá Michaela Koudelová.
Přednost má recyklace
„Na podporu ZEVO ze strany MŽP si nemůžeme stěžovat. Myslím, že si uvědomují, že pokud chceme ukončit z pohledu životního prostředí katastrofální praxi skládkování směsného komunálního odpadu, tak se bez ZEVO neobjedeme,“ komentuje dotační možnosti ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Zda bude v nejbližší době vypsána další obdobná výzva, zatím není jisté. „O podpoře ZEVO v nových výzvách z programu HEAT zatím rozhodnuto nebylo,“ informuje Veronika Krejčí. Že se nechystá státní podpora ani z jiných programů, potvrzuje mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Früblingová: „O podpoře ZEVO z jiných oblastí se v tuto chvíli neuvažuje.“
„MŽP samozřejmě přednostně podporuje recyklaci odpadu, není v tom žádná kontradikce, recyklovatelné suroviny by samozřejmě měly putovat do recyklačních linek a ne do ZEVO, které by mělo využívat zbytkový odpad, který nemá jiné rozumné využití a musel by se jinak skládkovat,“ připomíná Martin Hájek. Ministerstvo životního prostředí aktuálně přispívá na budování a modernizaci zařízení pro chemickou recyklaci odpadů. Chystá se podpora koncových zařízení i výzva zaměřená na svoz, zpracování a předcházení vzniku odpadu.
Investiční prostředí
„Je potřeba přehodnotit přístup k poplatkům za skládkování. V první řadě je to výše poplatku za skládkování směsného komunálního odpadu, z jehož reálné výše ukousla obrovský kus v posledních dvou letech inflace, a bylo by potřeba ji do výše poplatků promítnout,“ říká Hájek ke změnám, které by zajistily efektivnější provoz odpadového hospodářství. K nastavení přehlednějšího tržního prostředí dodává: „Druhý problém je sleva z poplatku pro obce, která je v podstatě nenutí k žádným opatřením. Navrhovali bychom, aby tato sleva byla alespoň podmíněna zavedením door to door systému třídění odpadu tak, aby měla reálný přínos a nevedla jen k odkládání nezbytných investic.“*
Hana Tomášková