Srpnová velká voda poškodila i třicet velkých a čtyřicet sedm malých čistíren odpadních vod - v postiženém území byla těch velkých vyřazena z provozu zhruba třetina. Povodeň vlastně vrátila naší republiku na počátek sedmdesátých let, kdy tehdejší ministerstvo lesního a vodního hospodářství udělilo...
| Srpnová velká voda poškodila i třicet velkých a čtyřicet sedm malých čistíren odpadních vod - v postiženém území byla těch velkých vyřazena z provozu zhruba třetina.
Povodeň vlastně vrátila naší republiku na počátek sedmdesátých let, kdy tehdejší ministerstvo lesního a vodního hospodářství udělilo na vypouštění odpadních vod kolem dvou tisíc výjimek, takže z řady našich vodních toků byly vlastně stoky. Majitelé čistíren mohou po letošních povodních požádat krajské úřady, aby jim povolily vyšší zbytkové znečištění vod, řekl novinářům ministr životního prostředí Libor Ambrozek. "Česká inspekce životního prostředí potom bude postupovat podle tohoto povolení," uvedl. Je podle něj zbytečné, aby se peníze "točily". Pokuty jsou totiž příjmem Státního fondu životního prostředí, který peníze dává zpět do budování ekologické infrastruktury, tedy i čistíren. Poškozené obce budou zřejmě moci požádat také o posečkání se zálohami za vypouštění odpadních vod. Poškozené čistírny odpadních vod i kanalizaci je třeba co nejdříve opravit. Škody Podle ředitele odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí Jaroslava Kinkora činí předběžné odhadované škody na čistírnách odpadních vod půl miliardy korun. Další škody se mohou projevit teprve v zimě, kdy mráz může potrhat potrubí, které se nyní zdá být nepoškozené. Také škody na kanalizaci jsou vysoké. Mezi velké čistírny se řadí zařízení upravující vodu od více než 10 000 spotřebitelů. Vedle obecních zařízení jsou mezi nefunkčními velkými čistírnami i zařízení průmyslová. Většina z velkých čistíren byla nedávno rekonstruována kvůli požadavkům Evropské unie - teprve loni měla každá obec nad 10 000 svoji čistírnu. Největší škody voda napáchala na technologiích a elektroinstalaci, někde jsou ale poškozeny i stavby. Obnova Čistota vod se podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka stává velkým problémem při obnově území po záplavách, protože po opadnutí povodňové vlny nebyly čištěny odpadní vody možná od pětiny obyvatel republiky a zhoršuje se kvalita vody v řekách. "Čistota odpadních vod je prioritou jak Ministerstva životního prostředí, tak i krajů, obcí a provozovatelů vodárenské soustavy," zdůraznil ministr. Práce na obnově čistíren začaly krátce po opadnutí vody. Zařízení však nešla spustit okamžitě vzhledem k náročným technologiím. Po vyčištění od bahna byla uváděna do provozu postupně. Nejde jen o jejich mechanickou část. Narůst totiž v čistírnách musejí bakterie, které odpad rozkládají. Nejdříve je obnoveno hrubé čištění, pak mechanické, nakonec biologické. Například pražská čistírna v Bubenči, kde Pražské vodovody a kanalizace odhadly škody na 250 milionů korun, chce biologickou část uvést do provozu do konce roku. Náklady Státní fond životního prostředí (SFŽP) otevřel 22. srpna program, díky němuž mohou majitelé čistíren okamžitě dostat na první práce peníze. "Ve fondu je 800 miliónů," řekl ministr Ambrozek. Okamžitě dostanou čističky polovinu neinvestičních nákladů, tedy peněz na odbahnění, druhou půlku po podepsání smlouvy s fondem. Fond může dotovat až 80 procent nákladů, v případě nutnosti však i více. Do dvou až tří let je stát schopen zaplatit i celkové náklady na obnovu zařízení. Podle Ambrozka to zřejmě nebude zapotřebí, protože některé čističky jsou pojištěny. I zde stát nabídne dotace do výše 80 procent nákladů. Do obnovy čistíren po povodních v roce 1997 stát investoval 200 miliónů korun. Obnovu několika největších bude spolufinancovat Ministerstvo zemědělství. Do čistíren odpadních vod má Česká republika do roku 2010, dokdy bylo vyjednáno s EU přechodné období, investovat zhruba 60 až 80 miliard korun. Je třeba postavit čistírny v malých obcích nad 2000 obyvatel a velká zařízení, z nichž některá poškodila povodeň, doplnit o technologie na čištění dusíku a fosforu. Dotace Státní fond životního prostředí uvolní několik set milionů korun na program obnovy kanalizační sítě a čistíren odpadních vod v záplavami postižených oblastech. Ten zahrnuje i finance na nynější sanační práce, tedy odbahnění, vyčištění a vysušení. "K získání dotací bude sloužit velmi jednoduchý formulář, po jehož vyplnění a mém rozhodnutí mohou být na základě faktur uvolněny finance. Ty mohou u sanačních prací být až do 50 procent a u obnovy čistíren tam, kde došlo k poškození technologie či stavební části, až do 80 procent nákladů. To se týká i oprav poškozených kanalizací, které jsou velmi významné zejména pro menší obce," uvedl Ambrozek. V případech, kdy obce nebudou moci z finančních důvodů pokrýt ani zbývající pětinu nákladů, mohu povolit výjimku až do 100 procent," dodal ministr. Tento program bude podle ministra Ambrozka fungovat zhruba tři roky, dokud nebudou obnoveny všechny čistírny odpadních vod a kanalizace v postižených územích. "Počítáme, že si obnova může vyžádat několik set milionů korun, a jsme připraveni ze Státního fondu životního prostředí tyto finance uvolnit," prohlásil Ambrozek. Připomněl, že část projektů bude hrazena i v rámci evropského programu ISPA. Další pomoc Státního fondu životního prostředí, která je pro rozvoj území také významná, má nepřímý charakter. "Jsme připraveni k odkladu splátek a k jejich příznivějšímu rozložení u obcí, které v minulých letech stavěly čistírny a kanalizace, a byly postiženy záplavami," vysvětlil Ambrozek. Žádosti Jak mohou majitelé kanalizací a čistíren odpadních vod získat ze Státního fondu životního prostředí finanční podporu nás informoval ing. Jan Šturma z odboru ochrany vod SFŽP. Cílem Programu obnovy nebo výstavby kanalizační sítě a čistíren odpadních vod je podpora opatření v územích postižených povodní v roce 2002, ve kterých byl vyhlášen nouzový stav. Žádost o finanční prostředky ze Státního fondu životního prostředí zájemce najde na webové stránce www.sfzp.cz. Musí do ní napsat identifikační údaje žadatele - vlastníka, navrhované opatření na poškozeném objektu, v žádosti musí být i vyjádření referátu životního prostředí příslušného kraje nebo okresu, zajištění dodavatele a čestné prohlášení žadatele, že na tuto práci nečerpá žádnou finanční podporu u jiného subjektu, a ani není předmětem plnění pojistné události. Rychlé peníze Takto vyplněnou "Žádost" předloží žadatel místně příslušnému oblastnímu inspektorátu České inspekce životního prostředí, který ji předá se svým vyjádřením Fondu. Po posouzení a vyhodnocení žádostí vydá ministr životního prostředí Libor Ambrozek "rozhodnutí" o poskytnutí podpory z Fondu. V něm budou uvedeny nezbytné podklady, které žadatel předloží Fondu pro uzavření písemné smlouvy o podpoře. S ohledem na charakter opatření, na jejichž realizaci je podpora poskytnuta, může žadatel zálohově čerpat finanční prostředky až do výše 50 procent podpory přiznané "rozhodnutím" ještě před uzavřením vlastní smlouvy o podpoře. Finanční prostředky budou uvolňovány na základě předložených faktur, popřípadě zálohových listů. Obce tak získají potřebné finance co nejdříve. Karel Žítek |
