"K relativně dobré kvalitě ovzduší v ČR, vyjma přízemního ozonu (O3), v roce 2023 přispěly zejména výrazně nižší koncentrace látek znečišťujících ovzduší během zimního období, kdy z hlediska kvality ovzduší převažovaly příznivé meteorologické a rozptylové podmínky," uvedli meteorologové. Kvůli energetické krizi podle nich sice část domácností více spalovala pevná paliva, jejich negativní dopad na ovzduší ale mírnilo pokračování opatření, která mají kvalitu ovzduší zlepšit a mezi která patří například výměna kotlů v domácnostech nebo jejich přechod k alternativnímu způsobu vytápění třeba prostřednictvím tepelných čerpadel.
Překročení imisního limitu přízemního ozonu loni zaznamenalo podle ČHMÚ šest procent stanic. Jeho koncentrace jsou ale závislé na meteorologických podmínkách zejména teplého období roku, a například během mimořádně teplého a velmi suchého září byly proto nadprůměrné.
Naproti tomu imisní limit pro roční průměrnou koncentraci NO2 nebyl překročen počtvrté za sebou na žádné stanici v ČR a rovněž u SO2 a CO nikde nepadl. U suspendovaných částic PM10 nebyl čtyřiadvacetihodinový imisní limit překročen na žádné stanici s automatizovaným měřicím programem poprvé od 90. let minulého století a v případě částic PM2,5 se tak stalo poprvé od zavedení tohoto limitu v roce 2005, který byl navíc v roce 2020 zpřísněn, doplnili meteorologové.
Smogové situace byly loni podle nich kvůli vysoký koncentracím PM10 tři a dohromady trvaly 105 hodin. Kvůli vysokým koncentracím přízemního ozonu platila 16 hodin jedna smogová situace.
Podle meteorologů byly loni v Česku v porovnání s průměrem let 2013 až 2022 výrazně lepší rozptylové podmínky.
Mírně horší byly jen ve 22 dnech a nepříznivé ve třech dnech. Nejvíce dobrých rozptylových podmínek bylo v květnu, červnu, červenci a listopadu a nejméně jich bylo v únoru. Nepříznivé rozptylové podmínky byly zaznamenány jen v lednu a únoru, dodal ČHMÚ.*
-čtk-
