Otázky a odpovědi k zákonu o odpadech

Mají obce hradit náklady, které jim při nakládání s komunálním odpadem vzniknou, pouze z poplatků od občanů nebo jim zákon dává i jiné možnosti?

I zde mají obce různé možnosti. Kromě poplatků mohou využít i další zdroje pro financování. Jde např. o příjem od podnikatelských subjektů, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru obalů a jejich využití nebo autorizovaných společností, které za ně povinnost plní -takzvané sdružené plnění. Tyto povinnosti pro podnikatelské subjekty nově vyplývají ze zákona o obalech. Obce mohou využít i vlastních zdrojů, existují případy obcí, kde se náklady na komunální odpad hradí převážně ze svých rozpočtů.

Proč se zákon vrací k paušální platbě za TKO, když předtím byli lidé jednotlivou platbou za odvoz popelnice lépe motivováni k malé produkci odpadu a ke třídění.

Zákon na paušální platbě netrvá. Druhou část poplatku stanoví obec podle vlastního rozhodnutí. Pokud ji stanoví paušálně, je to pouze věcí rozhodnutí na úrovni obce. Zákon rozhodně nevyžaduje, aby všichni za odpady platili stejnou sumu.

Co se rozumí netříděným komunálním odpadem v § 10b odst. 3 písm. b)?

Obsah pojmu "netříděný komunální odpad", který zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, není definovaný a není uveden ani v Katalogu odpadů (zde je uveden pouze směsný komunální odpad pod katalogovým číslem 20 03 01), je nutno pojímat ve smyslu "netříděný v souladu se systémem třídění komunálního odpadu stanoveným obcí obecně závaznou vyhláškou". Jedná se de facto o komunální odpad odložený v nádobách určených pro zbytkový (směsný, nevytříděný) komunální odpad. Je samozřejmé, že komunální odpad, ani směsný komunální odpad uvedený v katalogu odpadů, nebude nikdy odpadem zcela netříděným. Vyplývá to nejen z povinnosti obce zajistit místa, kam mohou občané odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (§ 17 odst. 2 zákona o odpadech), ale např. i z ustanovení § 38 tohoto zákona o zpětném odběru některých výrobků a z povinností stanovených zákonem a připravovanou vyhláškou o podrobnostech nakládání s odpady pro skládkování odpadů (jejich povinná úprava - třídění před uložením na skládku).

Proč se nebude poplatek odvádět prostřednictvím majitelů domů?

Předpokládáme, že se v praxi ve většině případů bude poplatek takto odvádět. Majitel domu nebude však mít tuto povinnost ze zákona. Ustanovení, které určilo jako plátce poplatku vlastníky či správce budovy či nemovitosti, není možné v rámci zákona o odpadech doplnit účinnými nástroji na vymáhání. Zákon o místních poplatcích dává možnost, aby poplatek za domácnost odváděl společný zástupce a za rodinný nebo bytový dům vlastník nebo správce. Tyto osoby pak mají povinnost obci oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádějí.

Komu se bude poplatek zasílat? Kdo bude platit v případě, že majitel dům pronajal?

Příjemcem poplatku je obec, způsob placení určí ve vyhlášce o stanovení místního poplatku. Prvotním plátcem je občan trvale bydlící v domě, poplatek za něj může odvádět správce, tedy i ten, kdo si dům pronajal.

Může obec, která měla zaveden poplatek podle zákona č. 37/2000 Sb., zavést novou formu poplatku podle zákona č. 185/2001 Sb. pouze změnou této původní vyhlášky?

Ne, to není možné, zákonem č. 185/2001 Sb. byla provedena změna právního režimu poplatku za komunální odpad, který je nadále zařazen mezi místní poplatky, na které se vztahuje zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Vyhláška o poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů musí mít náležitosti uvedené v § 15 tohoto zákona. Nelze tedy pouze pozměnit dosavadní obecně závaznou vyhlášku, která upravuje poplatek za komunální odpad podle zákona č. 125/1997 Sb.

Místní poplatek se vztahuje na všechny trvale přihlášené, ale co osoby s přechodným pobytem?

Přechodný pobyt náš právní řád v současnosti nezná. V § 10b odst. 1 písm. a) zákona o místních poplatcích je uvedeno, že poplatníkem je každá fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt. Je jasné, že toto řešení není ideální, ale kategorie trvalého pobytu je jednoznačná a pokrývá naprostou většinu případů. Trvalým pobytem se ve smyslu § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu. Místem trvalého pobytu občana v době narození je místo trvalého pobytu jeho matky, pokud se rodiče nedohodnou jinak. Informace o trvalém pobytu osob získají obce z informačního systému od okresních úřadů podle zákona č. 133/2000 Sb.

Lze do sazby poplatku nějakým způsobem promítnout nákup odpadových nádob?

Ustanovením § 15 zákona o místních poplatcích je stanoveno, že v obecně závazné vyhlášce obec stanoví konkrétní výši sazby poplatku. V této konkrétní sazbě poplatku má obec promítnout místní podmínky. Lze tedy stanovit rozdílnou výši sazby poplatku pro okruh poplatníků, kteří mají vlastní odpadovou nádobu a pro ty, kterým odpadové nádoby zajišťuje obec. Otázka nájmu či koupě odpadových nádob občany má být řešena obecně závaznou vyhláškou v rámci zavedení místního systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.

Lze do výpočtu poplatku podle § 10b odst. 3 písm. b) zákona o místních poplatcích zahrnout i platby, které občané hradí přímo svozové organizaci (technické služby)?

V § 10b odst. 3 písm. b) je zákonem stanoveno, že sazba poplatku podle tohoto ustanovení je tvořena částkou až 250 Kč na osobu a kalendářní rok, která byla stanovena na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu. Aby tedy obec mohla sazbu poplatku stanovit i podle tohoto ustanovení, tedy nejen podle písm. a), musí takové skutečné náklady prokázat. Pokud svozová organizace provozovala sběr a svoz komunálních odpadů na základě úplatné smlouvy s obcí, vznikly obci skutečné náklady ve výši úplaty vyplývající ze smlouvy a lze je do základu pro stanovení druhé části poplatku zahrnout.

Kam zahrnout náklady obce vynaložené na separovaný odpad? Má obec hradit tyto náklady ze svého rozpočtu?

Náklady obce vynaložené na nakládání se separovaným (vytříděným) odpadem, které nejsou (nebudou) uhrazeny z příjmů obce ze systémů podle zákona o obalech a povinnosti zpětného odběru podle zákona o odpadech, což je dlouhodobý záměr zákona, lze zahrnout pod prvou složku sazby poplatku podle § 10b odst. 3 písm. a), která je v podstatě částkou paušální.

(Zdroj: Ministerstvo životního prostředí)