"Získané výsledky to potvrzují a poskytují tak důkaz o znečištění způsobeném lidskou činností. V návaznosti na potenciální možnost využití důlní vody jako možného zdroje vody v budoucnu, přináší tato studie další důkaz o tom, že mikroplasty s největší pravděpodobností již stačily znečistit všechny vodní zdroje, důlních vod nevyjímaje," uvedla mluvčí univerzity Petra Halíková.
Odborníci z Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO na odběru vzorků spolupracovali se státním podnikem Diamo, který pomohl potřebné vzorky zprostředkovat. Odebírali na čtyřech vytipovaných lokalitách v Ostravě a okolí. Odběry se prováděly z dolu Jeremenko v Ostravě-Vítkovicích, z dolu Žofie v Orlové-Porubě a pro srovnání též ze dvou nedalekých mělkých studní. Mikroplasty byly odhaleny na všech testovaných místech.
"Odběr vzorků důlních vod z takové hloubky není vůbec jednoduchý, protože se tam běžný člověk jen tak nedostane. Navíc pracovníci Diama se při odběru museli řídit instrukcemi tak, aby nedošlo ke kontaminaci vzorků plastovými materiály," uvedla Silvie Drabinová z Katedry environmentálního inženýrství.
Získané vzorky následně vědci analyzovali pomocí infračervené mikrospektroskopie, která jim umožnila zjistit materiál nalezených částic. "Za pomocí infračervené mikrospektroskopie jsme identifikovali různou škálu materiálů, ze kterých byly částice vyrobeny. Mezi zjištěné materiály patří například polyethylentereftalát, známý pod označením PET. Dále také polyester či polypropylen, se kterými se každý setkává v běžném životě," řekl Jan Halfar, který se na výzkumu podílel.
Vědci zjišťovali například i množství, tvar, barvu či velikost nalezených částic. Počet mikroplastů ve vzorcích se pohyboval mezi 2,5 až 20 mikroplasty v jednom litru vody. Nejčastějším tvarem byla vlákna a modrá byla nejrozšířenější barvou. Šířka částic se nejvíce pohybovala v rozmezí od jednoho do 50 mikrometrů a délka v rozmezí 100 do 500 mikrometrů.
"Naše výsledky potvrzují, že mikroplasty jsou součástí nejen prostých podzemních vod, ale i vod z hlubinných dolů. Jejich výskyt je v případě důlních vod z takové hloubky překvapivě výrazný, navíc srovnatelný s počtem částic mikroplastů nalezených ve vzorcích vod z hloubky zhruba pěti metrů, kde je pravděpodobnost kontaminace mikroplasty jistě vyšší," doplnila Kateřina Brožová z výzkumného týmu.
Ostravští vědci před časem na výzkumu mikroplastů spolupracovali i s Fakultní nemocnicí Ostrava. Podařilo se jim prokázat přítomnost mikroplastů v lidské plodové vodě a zároveň v placentě.*
-čtk-
Foto: Flickr
