Zpráva UNEP Food Waste Index Report 2024 uvádí, že v roce 2022 vzniklo 1,05 miliardy tun potravinového odpadu, což představuje 132 kilogramů na obyvatele a téměř pětinu všech potravin dostupných spotřebitelům. Z celkového množství vyhozených potravin v roce 2022 vzniklo 60 % v domácnostech, přičemž stravovací služby představují 28 % a maloobchod 12 %.
"Nejen, že se jedná o velký rozvojový problém, ale dopady takového zbytečného plýtvání způsobují značné náklady na klima a přírodu. Dobrou zprávou je, že víme, že pokud země upřednostní tuto otázku, mohou výrazně zvrátit potravinové ztráty a plýtvání potravinami, snížit dopady na klima a ekonomické ztráty a urychlit pokrok při plnění globálních cílů," řekla Inger Andersenová, výkonná ředitelka UNEP.
Od roku 2021 sice došlo k posílení sběru dat o další studie sledující plýtvání potravinami, ale i přesto nemá řada zemí téměř žádný systém pro sledování plýtvání potravinami. Pouze čtyři země G20 (Austrálie, Japonsko, Spojené království, USA) a Evropská unie mají relevantní data o plýtvání potravinami, které se dají využít pro sledování pokroku do roku 2030. V této souvislosti zpráva slouží jako praktický návod pro země, aby důsledně měřily a vykazovaly plýtvání potravinami.
Data potvrzují, že plýtvání potravinami není jen problémem "bohatých zemí", neboť míra plýtvání v domácnostech se liší napříč příjmy o pouhých 7 kg na obyvatele. Zároveň také země, kde je teplejší podnebí, produkují v domácnostech více potravinového odpadu na obyvatele, což může být způsobeno vyšší spotřebou čerstvých potravin a nedostatkem chladicích zařízení a vhodných míst pro skladování.
Podle nedávných údajů Eurostatu způsobují potravinové ztráty a plýtvání potravinami 8–10 % ročních celosvětových emisí skleníkových plynů (GHG), což je téměř pětkrát více než v odvětví letecké dopravy. Mají na svědomí také významnou ztrátu biologické rozmanitosti, neboť zabírají ekvivalent téměř třetiny světové zemědělské půdy. Náklady na globální ekonomiku v důsledku ztrát potravin a plýtvání potravinami se odhadují na zhruba 1 bilion USD.
Zpráva předpokládá, že úsilí o omezování plýtvání potravinami prospějí zejména městům. Venkovské oblasti totiž obecně plýtvají méně, neboť velká část zbytků jídel se zužitkuje jako krmení pro domácí i hospodářská zvířata nebo se zkompostuje.
Pro zlepšení situace je zapotřebí spolehliých dat a pravidelného měření. "Vzhledem k obrovským nákladům na životní prostředí, společnost a globální ekonomiku způsobeným plýtváním potravinami potřebujeme koordinovanější opatření napříč kontinenty a dodavatelskými řetězci. Podporujeme UNEP v tom, aby vyzval více zemí G20, aby měřily plýtvání potravinami a pracovaly na SDG12.3," řekla Harriet Lamb, generální ředitelka nevládní organizace WRAP, která se zabývá klimatickými opatřeními. Podle ní je klíčové patnerství veřejného a soukromého sektoru.
Také podle UNEP je spolupráce těchto odvětví UNEP významným systémovým řešením. Může totiž přispět tomu, aby se v rámci postupu od zemědělce ke spotřebiteli snížilo plýtvání potravinami, snížily emise skleníkových plynů a snížila spotřeba vody a zároveň aby se sdílely postupy. Partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti potravinových ztrát a plýtvání potravinami se úspěšně uplatňuje po celém světě, například v Austrálii, Indonésii, Mexiku, Jihoafrické republice a ve Velké Británii.*
-red-
