Osmička zemí Evropské unie včetně Česka usiluje o to, aby byl zemní plyn považován za ekologicky čistý zdroj energie a měl nárok na unijní financování. Krátce před středečním zveřejněním bilionového plánu obnovy ekonomik stižených koronavirovou krizí se skupina států převážně z východního křídla EU obrátila na Evropskou komisi, aby se z rozpočtu EU mohla platit i výstavba plynové infrastruktury.
Komise hodlá podmínit čerpání peněz z chystaného fondu oživení tím, že budou investovány v souladu s jejími prioritami. Mezi ty hlavní patří přechod ke klimaticky šetrnému hospodářství.
O to, aby byl plyn považován za zdroj neškodící životnímu prostředí dlouhodobě usiluje zejména Polsko, které se spolu s Českem, Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem, Bulharskem, Litvou a Řeckem obrátilo na Brusel. Skupina zemí, které se obávají velkého sociálního dopadu přechodu na čisté zdroje energie, označuje podporu plynových projektů za "zásadně důležitou".
Komise letos začíná pracovat na podrobné klasifikaci energetických zdrojů podle ekologické udržitelnosti, na čemž bude založena budoucí finanční podpora. Právě plyn spolu s jádrem jsou největším předmětem sporů mezi členskými státy. Koncem loňského roku při předběžné dohodě dospěly země ke kompromisu, který tyto dva zdroje sice nezmínil jako čisté, avšak ani jako ekologicky škodlivé.
Polsko si loni jako jediná země vyjednalo výjimku ze závazku dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Tato neutralita spočívá v co největším omezení emisí skleníkových plynů a vyvážení těch zbývajících například výsadbou stromů. Varšava požadovala kompenzaci za zavírání uhelných provozů.
Kritici využívání zemního plynu však tvrdí, že pokud se EU nezaměří výhradně na investice do obnovitelných zdrojů a bude podporovat fosilní paliva, nedokáže být do roku 2050 klimaticky neutrální.*
(ČTK)
Your web page is great. I visited your website today and found it very interesting and well done. I can tell you have put a lot of work into it.
Edmonton Dentists