Strategie boje proti zvyšujícímu se množství PET odpadu se ve světě liší. Je to cesta snižování množství prodávaných nevratných lahví, nebo zvyšování podílu recyklace.
V USA vydalo 16 států tzv. "zákony o lahvích", týkající se sběru a záloh, ale neexistuje žádný zákon, který by přikazoval minimální podíl recyklovaného materiálu ve výrobě. Coca-Cola ve svých lahvích dobrovolně používá 10 % recyklovaného polyesteru s cílem vyhnout se tlakům ze strany vlád a veřejnosti.
Mexická vláda má strategii trojí - daň na každou prodanou láhev, povinná záloha a vzdělávací programy. Zákony však stále ještě nevyžadují žádný minimální podíl recyklovaného materiálu ve výrobě. V ostatních státech střední a jižní Ameriky nejsou stanoveny minimální podíly recyklovaného materiálu ve výrobě, plánovaná legislativa se zaměřuje na zdanění nevratných lahví a podporu sběru PET odpadu. V Argentině zvažují 46 různých zákonů, v Chile dva a v Uruguaji jeden. Suverénním vítězem ve sběru a třídění použitých potravinářských obalů je Brazílie - díky efektivním ekologickým programům ve velkých městech a turistických destinacích.
V Indii vláda a ekologičtí aktivisté vyvíjejí značný tlak, přesto však nebyl uzákoněn minimální podíl recyklovaného materiálu ve výrobě, což platí i o Thajsku a Filipínách.
Naopak Japonsko již má legislativu zabývající se recyklací. Výrobci obalů musí aktivně propagovat prodej výrobků vyrobených z recyklovaného PETu (uniformy, tácy, odpadkové koše apod.). Minimální podíl recyklovaného materiálu ve výrobě však nebyl stanoven. Jihokorejští výrobci nealkoholických nápojů musí platit ekologickou zálohu, která je jim vrácena po sběru a recyklaci podle váhy recyklovaného materiálu. Minimální podíl recyklovaného materiálu ve výrobě však nebyl stanoven.
Nejpřísnější legislativu mají země Evropské unie. Například Německo zvažuje celkový zákaz nevratných lahví, zatímco výrobci v Holandsku a Belgii jsou daňovými zákony nuceni ve výrobě používat až 50 % recyklovaného materiálu.
Průměrný podíl recyklace v členských zemích Evropské unie zakotvený v nařízení Evropské komise (nařízení číslo 94/62/ES) je 13 % v roce 2004, 15 % v roce 2005 a postupným nárůstem v následujících letech. Tato nařízení dále stanovují, že výrobci PET obalů na jídlo, kteří ve výrobě nepoužívají odpovídající průměrné množství recyklovaného PET materiálu, musí zaplatit zvláštní ekologickou pokutu ve výši € 7,50 za každé procento. To znamená, že evropští výrobci PET obalů, kteří v roce 2004 nepoužívali žádný recyklovaný PET materiál, museli na pokutách zaplatit € 97,5 za každou vyrobenou tunu. V roce 2005 pak budou muset zaplatit € 112,5, a tak dále. Pokuty jdou do zvláštních fondů, určených na financování stávajících recyklačních programů a vývoj recyklačních technologií.
Kromě pokut, které musí výrobci platit, nařízení číslo 94/62/ES také nabízí odpovídající vládní podporu recyklačnímu průmyslu. V některých zemích EU se dotace vyšplhaly na € 275 za tunu recyklovaného PET odpadu. Jiné vládní iniciativy zase poskytly jednorázové dotace na nákup recyklačního zařízení.
Zdroj: Materiály PTP Technologies, s. r. o., Jílové u Prahy
