Integrovaný systém nakládání s odpady je jedním z nevíce diskutovaných témat současného odpadového hospodářství. Jeden z takových systémů právě vzniká v Olomouckém kraji.
V uplynulých dnech zástupci Olomouckého kraje a třinácti největších měst v regionu podepsali Memorandum o společném postupu v oblasti nakládáni s odpady.
Jak kraj vnímá a co si představuje pod pojmem ISNO? O tom jsme hovořili s Ing. Pavlem Horákem, náměstkem hejtmana pro životní prostředí Olomouckého kraje.
Co vedlo Olomoucký kraj k podpisu memoranda?
Formálně jsme tím stvrdili společný postup, který je v současnosti v oblasti nakládání s odpady nevyhnutelný. Našim cílem je zajistit efektivní a dostupnou veřejnou službu pro občany, která bude za jakékoliv situace dlouhodobě sociálně a ekonomicky udržitelná a bude co nejméně zatěžovat životní prostředí.
V čem vidíte hlavní výhody společného postupu?
Projekt Integrovaného systému nakládání s odpady v Olomouckém kraji řeší maximalizaci třídění odpadů s jeho následnou recyklací všemi dostupnými metodami. Jednotný systém umožní optimalizovat toky odpadů, sledovat náklady a pomůže menším obcím, které v současnosti ze své pozice nejsou často schopny vyjednat si u svozové firmy či konkrétního zařízení lepší podmínky.
Je součástí plánů i vybudování spalovny na území kraje?
Jakou konkrétní cestou se vydáme, vyplyne z odborné studie proveditelnosti, jejíž zpracování by měl v nejbližší době zadat nový řídící tým projektu. V něm jsou zastoupeni jak signatáři memoranda, tak odborníci na odpadovou problematiku. Rozhodně nechceme se založenýma rukama přihlížet tomu, že nám v nejbližší době reálně hrozí naplnění skládkových kapacit. Právě využití směsného komunálního odpadu se jeví jako klíčový problém. Na základě celé řady úspěšných projektů z vyspělé Evropy jsme přesvědčeni, že dlouhodobě nejvýhodnějším a přitom sociálně únosným řešením je z pohledu ekologického a ekonomického jednoznačně jeho energetické využívání.
Co si od nového zařízení slibujete?
Díky jeho výstavbě by se především zlepšilo životní prostředí v kraji, protože by se nám podařilo ušetřit neobnovitelné zdroje a omezit škodlivé emise z hnědého uhlí. Odpady bychom využili za vzniku tepla a elektrické energie. Nové zařízení by navíc výrazně snížilo ceny tepla pro odběratele v konkrétní lokalitě. V neposlední řadě bychom vyřešili problém, že kraj soustavně neplní indikátory Plánu odpadového hospodářství. V převážné míře skládkujeme, kapacity brněnské spalovny v objemu asi 44 tisíc tun za rok 2011 využívají dočasně jen Olomouc a Prostějov.
Jaký odpad by se v zařízení využíval?
Šlo by o směsný komunální odpad, který nebude nebo nemůže být vytříděn. S ohledem na rostoucí ceny energie a vzhledem k budoucímu výraznému navýšení poplatků za skládkování je takové využití odpadů nejekonomičtějším způsobem nakládání se zbytkovým komunálním odpadem, a to i při zohlednění vysoké investiční náročnosti na jeho výstavbu.
Máte představu, v jakém horizontu by spalovna v kraji mohla vzniknout?
Letos bychom chtěli mít zpracovanou studii proveditelnosti a postupně připravovat další potřebné kroky. Podle optimistických odhadů by mohlo zařízení začít fungovat okolo roku 2016 až 2017.
Kde by mělo zařízení stát?
Jak už jsem řekl, jsme teprve na začátku, na všechny podrobné otázky spojené s lokalizací či typem zařízení by nám měla odpovědět studie proveditelnosti. Ta mimo jiné posoudí také způsoby a formy financování, tedy odpoví na otázku, kdo by mohl do stavby takového zařízení investovat a jakým způsobem by se mělo provozovat.
Zařízení má smysl stavět pouze v lokalitách, kde je vysoká koncentrace vznikajících odpadů, dobré dopravní napojení a co možná nejvyšší odběr dodávkového tepla do soustav centrálního zásobování teplem. Dalšími předpoklady je dobré napojení na elektrorozvodné sítě a zdroj technologické vody. Odpady se do spalovny přivážejí ve slisované podobě ve velkokapacitních kontejnerech. Jsme teprve na začátku, a proto nevíme, zda se tyto kontejnery budou vozit auty, či po železnici.
Neobáváte se zdravotních a jiných rizik?
Při dopravě v kontejnerech není okolí zatěžováno zápachem, stejně tak jako je tomu v současnosti při svážení komunálního odpadu z popelnic a kontejnerů. Zařízení výrazně větších kapacit, než by mohlo vzniknout u nás, jsou dnes přímo v centrech evropských metropolí, například ve Vídni. Ke stížnostem ze strany občanů zde nedochází. Co se týče zdravotních rizik - představují mnohem menší zátěž než jiná běžná energetická a průmyslová zařízení, jakými jsou třeba kotelny, elektrárny či plynové teplárny. Nesrovnatelně větším zdravotním rizikem je bohužel hojně praktikované spalování odpadů v kotlech v domácnostech.
Nedojde k překryvu svozových oblastí s plánovaným KIC Ostrava?
KIC Ostrava je plně kapacitně využito pro ostravskou aglomeraci, a nepokryje ani potřeby celého Moravskoslezského kraje. Produkce zbytkového komunálního odpadu v našem kraji se pohybuje v rozmezí 150-180 tisíc tun ročně, což je množství, které je pro ekonomický provoz plánovaného zařízení dostatečné. Ještě podotýkám, že střední Morava zahrnuje také Zlínský kraj. Proto jsme kolegy ze sousedního regionu informovali o našem záměru s nabídkou spolupráce.
Podpis memoranda o společném postupu v oblasti nakládání s odpady v Olomouci (slavnostní podpis se uskutečnil 8. 12. 2011).
"Na otázky spojené s lokalizací či typem zařízení by nám měla odpovědět studie proveditelnosti," říká Ing. Pavel Horák.
