PŘIJATELNÁ MÍRA RIZIK V České republice bylo při tvorbě privatizačních pravidel myšleno i na řešení ekologických problémů. Diametrálně odlišný přístup podniků k životnímu prostředí, než jaký byl dříve, podmínil mimo jiné faktory i proces privatizace. Část financí získaných privatizací je směrována...
PŘIJATELNÁ MÍRA RIZIK
V České republice bylo při tvorbě privatizačních pravidel myšleno i na řešení ekologických problémů. Diametrálně odlišný přístup podniků k životnímu prostředí, než jaký byl dříve, podmínil mimo jiné faktory i proces privatizace.
Část financí získaných privatizací je směrována na odstraňování starých (tj. před privatizací vzniklých) ekologických zátěží, kterými je míněno především nebezpečné znečištění podzemních vod a horninového prostředí.
Sanační opatření hradí privatizovaným podnikům Fond národního majetku ČR (FNM) na podkladě tzv. ekologické smlouvy odsouhlasené vládou ČR. Od roku 1991 bylo vládou odsouhlaseno asi 280 ekologických smluv, z čehož asi 235 již FNM uzavřel.
Předpoklad reálného finančního plnění pro již uzavřené smlouvy je kolem 34 mld. Kč, z čehož cca 8 mld. Kč bylo již pro tento účel skutečně vynaloženo.
Vláda uložila zapracovat do stávajících pravidel rozhodnutí, aby v případech, kdy na základě uděleného souhlasu vlády, vydaného před červencem 2000, ekologická smlouva nebyla dosud uzavřena, bylo tak učiněno do 31. 12. 2001 a v následných případech do dvou let od udělení souhlasu vlády. Očekává se především větší aktivita nabyvatelů dotčených podniků, protože jinak se v budoucnu vystavují hrazení za odstranění zátěže z vlastních zdrojů.
Je zřejmé, že odstranění ekologických zátěží vyžaduje velké finanční prostředky, a proto platí obdobně jako ve světě princip nalezení společensky přijatelné míry ekologických a zdravotních rizik. Dosažení tzv. nulového rizika není vždy z hlediska životního prostředí nutné a je obvykle spojeno s nepřiměřenými náklady.
Snahou Ministerstva životního prostředí je dosáhnout, aby přednostně docházelo k odstranění starých zátěží s velkou mírou rizika. Ministerstvo společně se svými územními odbory a oblastními inspektoráty České inspekce životního prostředí vytvořilo regionální seznamy pro odstraňování starých ekologických zátěží.
V seznamu jsou uvedeny i lokality se starými zátěžemi, pro jejichž odstranění dosud neexistuje zdroj financování. Pro vlastní hodnocení priorit byla zpracována kritéria pro zajištění maximální objektivity hodnocení:
[*] prokázané nebo pravděpodobné ohrožení zdroje pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva,
[*] prokázané nebo pravděpodobné ohrožení zdroje pitné vody pro lokání zásobování obyvatel,
[*] nebezpečnost kontaminace - chemický typ znečištění,
[*] rozsah kontaminovaného území, počet zasažených podniků, hromadné znečištění areálů či průmyslových zón,
[*] pohyblivost kontaminace - geologické a hydrogeologické podmínky na lokalitě.
Seznamy byly předány k dispozici Fondu národního majetku, aby na ně mohl brát zřetel při vyhlašování dalších veřejných zakázek na dodavatele analýz rizika či sanačních prací. Dostávají je také prostřednictvím odborů výkonu státní správy MŽP referáty životního prostředí okresních úřadů k dispozici pro potřeby širší veřejnosti.
U lokalit, pro které dosud neexistuje zdroj financování, by měly okresní úřady, s přihlédnutím ke svým povinnostem vyplývajícím ze zákona o vodách a zákona o odpadech, pamatovat na případy akutně rizikového charakteru při tvorbě finanční rezervy ve svých rozpočtech, a to minimálně v takovém rozsahu, aby byly schopny získat relevantní podklady typu analýzy rizik pro další rozhodování.
HANA KROOVÁ,
ředitelka odboru ekologických škod
Ministerstva životního prostředí
FOTO ARCHÍV
