Dvě miliardy tun ročně, a to ještě zdaleka nekončíme. Tato obtížně představitelná cifra totiž značí, kolik odpadů vyprodukuje celosvětová lidská populace. Alarmující číslo ale není definitivní, a s každým následujícím rokem bude pravděpodobně narůstat.
Důvodem je zvyšující se životní úroveň i lokální demografické charakteristiky, respektive neklesající počet producentů odpadů. A celý svět je dnes postaven před výzvu, jak se svými odpady naloží.
Statistické analýzy předpokládaly po roce 2003 meziroční nárůst produkce komunálních odpadů o 7 %. Zpětná statistika však poukázala, že mezi lety 2004-2008 došlo ke skokovému nárůstu o 31,1 %. Motorem mnohonásobně větší produkce se stal obrovský boom asijských ekonomik a adaptace tamní populace na západní styl života.
Z logiky věci by vyplývalo, že se rostoucí lidská populace bude snažit produkovat odpadů co nejméně, šetrněji pracovat se zdroji, a současně se bude pokoušet o maximalizaci zpětného využití materiálů, potažmo recyklaci. Od úvahy k realizaci však chybí více než jeden krok. Typickým příkladem celého socio-ekonomicko-demografického problému je právě "asijský scénář".
CO SE TAM ODEHRÁVÁ?
Asijské země prožívají období nebývalého růstu. Tato skoková proměna se odráží v potřebě velkých změn, protože rostoucí populace i startující průmysl si žádá své. Nová infrastruktura, technologie a specifická odvětví průmyslu přinášejí i nové problémy. Jedním z nich je i zastaralý systém odpadového hospodaření, který nemůže za stávajících podmínek trend rychlého vývoje ustát.
Ve velkých městech, a v asijské oblasti se nachází více než pětadvacet měst s počtem obyvatel nad pět milionů, vzniknou v přepočtu na jednoho obyvatele téměř 2 kg komunálního odpadu denně. S rostoucí mírou životní úrovně, a tím i konzumerismu, se mění i jeho složení. Městský pevný odpad (MSW, municipal solid waste) tvoří velmi nesourodá směs obalů, plastů, tiskovin, oblečení a zbytků potravin.
TAK TROCHU JINÝ PEVNÝ ODPAD
Asijský městský pevný odpad je charakteristický vysokým podílem "hmoty" s relativně nízkou výhřevnou hodnotou, a navíc jeho složení značně podléhá sezonním proměnám. Pro středoevropského odpadáře není bez zajímavosti, že v určitá období roku se prakticky veškerý tento odpad stává kvůli dešťům silně promočený. Zvyšuje se tím značně jeho hmotnost, komplikuje případná manipulace a třídění, a dále snižuje jeho výhřevnost.
V dohledné budoucnosti bude zapotřebí najít pro polovinu dvoukilogramového podílu asijského MSW nové skládky. Metropole jsou obkrouženy prstencem skládek, které se již stávají přeplněnými. Nově otevřené skládky jsou přitom vzdáleny centrům velkoměst, a tím se opětovně prodražuje nakládání s odpady. Nemalá část odpadů je tu spalována přímo na skládkách, přestože má tato praxe velmi neblahé důsledky pro kvalitu ovzduší.
OTÁZKY ČEKAJÍCÍ NA ODPOVĚĎ
Při řešení problému s odpady je tu celá řada otázek. Jak rozvrhnout priority nakládání s odpady a s tím souvisejícími dopady na životní prostředí. Budou mít některé principy přednost - převládne snaha o eliminaci zdroje odpadů, recyklaci, skládkování, kompostování nebo energetické spalování? Která varianta je nejvýhodnější dnes, a jaká za deset let? A může ze zdánlivě neřešitelné situace plynout i nějaká výhoda?
Jistě, stačí změnit svůj postoj vůči "nepotřebným zbytkům", a identifikovat v pytlích s odpadky nikoli problém, ale možnost a příležitost. Jakmile totiž začneme na městský komunální odpad pohlížet jako na potenciální zdroj, mění se nám tím i celá hierarchie našich priorit. Jistě, je zapotřebí snížit množství produkovaného odpadu. A také je zapotřebí tento odpad účelně třídit, separovat na jednotlivé složky vhodné ke kompostování, recyklaci, tepelnému zpracování či skládkování.
Správná odpověď k řešení asijského scénáře tedy nespočívá ve volbě jedné varianty, ale v integraci všech vhodných přístupů. Rozvíjející se Asie však bude muset na toto řešení přijít sama.
Radomír Dohnal
Zdroj: 21 Century Advanced Concept for Waste-Fired Power Plants, Babcock&Wilcox Volund A/S
