Vietnam patřil do roku 2009 mezi prioritní země české rozvojové spolupráce. Díky tomu jsme měli možnost v této zemi nejenom pracovat, ale dostat se jí i tak trochu pod kůži.
Naše činnost směřovala do tří provincií: Thua Thie Hue, Ninh Binh a Lam Dong. Ve všech třech zmíněných lokalitách jsme řešili možnosti zlepšení nakládání s komunálními odpady. Navíc, po úvodním zhodnocení situace, jsme se v provincii Ninh Binh rozhodli zabývat se i odpady ze zdravotnictví.
BOUŘLIVÝ ROZVOJ A NEREÁLNÉ CÍLE
Poslední roky prochází Vietnam bouřlivým a dynamickým hospodářským rozvojem, který je pro návštěvníka této země znatelný při každé návštěvě.
Příznivý ekonomický vývoj země má za následek příliv zahraničních investic, což vede k rozšíření průmyslové výroby a stavební činnosti. Významné je také otevírání se přílivu zahraničních turistů. S vidinou lepšího živobytí se obyvatelstvo stěhuje do měst či do jejich blízkosti. Tyto faktory mají za následek zvýšenou produkci odpadů a v daných lokalitách je tedy potřeba zajistit s tím spojené služby, což představuje velké komplikace. Vietnamská vláda si je těchto problémů vědoma, a proto oblast nakládání s odpady vyhlásila za prioritní. Kvůli potřebě výrazného zlepšení je ve svých strategiích nucena vymezovat někdy až nereálné cíle. K vytyčeným cílům na papíře vede mnohdy velmi složitá cesta realizace. To stejné platí pro legislativu. Člověk neznalý poměrů se může mnohdy domnívat, že si čte právní úpravu nějaké evropské země. Navíc mnohé právní předpisy lze stáhnout přímo z internetu a v angličtině. V odpadářském sektoru tu nechybí pasáže o zpětném odběru výrobků, třídění u zdroje, atd. V současné době se připravuje zákon o ekologické dani, který navrhuje i daň na nákupní plastové tašky. Jak lze tušit, realita všedního dne je však jiná.
SLOŽENÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ
Největší podíl tvoří biologicky rozložitelný odpad, nicméně stále přibývají i obalové materiály, především plastové. Přestože je podle vietnamského zákona od roku 2005 zavedena povinnost zpětného odběru, v praxi pro nás typický zpětný odběr nefunguje. Ze zcela nefunkčních elektrozařízení jsou odebrány využitelné, tedy zpeněžitelné složky, a zbytek končí ve směsném komunálním odpadu. To samé platí pro další rizikové odpady jako jsou chemikálie, léky, atd.
Při sběru komunálních odpadů funguje ruku v ruce moderní svozová technika se sběrači, kteří shromažďují odpady do jednoduchých vozíků pomocí lopaty a koštěte.
V hlavních městech provincií, především pak v jejich centrálních částech je svoz odpadů již adekvátně organizován technickými službami. Problém představují příměstské oblasti, kde svoz často organizován zatím není, přestože se zde kumuluje větší počet obyvatelstva, jejichž ekonomická situace se zlepšuje právě efektem blízkosti města a zároveň se zde zvyšuje produkce odpadů.
V menších městech či na vesnicích v lepším případě fungují skupiny dobrovolníků, kteří odpad shromažďují na tzv. prozatímních skládkách. Obvyklejší je však pohazování odpadů do volné přírody či jejich pálení na volném prostranství. V podvečerních hodinách můžeme často spatřit doutnající kupičky odpadů před domy. Na denním pořádku jsou také pohozené odpady v příkopech, na březích řek, což je pro malebnou vietnamskou krajinu (nehledě na zdravotní hlediska) velká škoda.
SBĚRAČI A SVOZY
Tam, kde je svoz odpadů realizován technickými službami, je svoz odpadů prováděn každý večer. Nejprve mravenčí práci provede zmiňovaná armáda sběračů (převážně žen) vybavená košťaty a vozíky se zvonem, kterým oznamují, že pokud občané na chodník svůj odpad ještě nepřipravili, mají poslední možnost tak učinit.
Sběrači již v tomto bodě oddělí část využitelného odpadu jako jsou větší plastové či kartonové odpady. V každém rajonu je určené místo, kde se sběrači střetávají a zanechávají vozíky se sesbíraným odpadem, pro který pak přijede svozové auto.
Na některých významnějších komunikacích jsou již rozestaveny popelnice, ze kterých je odpad svážen přímo svozovým vozem. Systém svozu tak, jak ho známe my, není možný hned z několika důvodů: úzkých a křivolakých uliček, z mentality Vietnamců, pro které není přirozené zdolat pěšky ani 100 m, navíc ještě s odpadem (to leda na motorce a přímo z bytu), a také kvůli tropickému podnebí, které svoz odpadů komplikuje především v období monzunů.
Tam, kde je svoz odpadů zajištěn, musí občané za tuto službu také platit, a to podle sociálního postavení.
CESTA VYUŽITELNÝCH SLOŽEK
V Hanoji či jiných větších místech můžeme (v turistických lokalitách) spatřit i koše na separovaný sběr využitelných složek. Jedná se zatím spíše o pilotní testování či pozůstatek nezdařeného projektu.
Běžnou praxí je, že po domech chodí obchodníci a odkupují suroviny, které mají nějakou tržní hodnotu - PET lahve, starý papír.
V okrajových částech měst běžně fungují privátní sběrny odpadů (obr. 4), které na první pohled vypadají jako skvělá součást odpadového hospodářství. Bohužel takto vykoupené odpady končí u velmi nebezpečného způsobu "recyklace", často přímo v zadním traktu takovýchto sběren.
Podmínky jsou zde skutečně katastrofální (tavení plastu na otevřeném ohni bez jakékoliv ochrany). Odpady jsou navíc čištěny v přilehlých vodních plochách, kde se na stejném místě pere i prádlo nebo ještě v horším případě omývá nádobí! Nejenže se jedná o velice riskantní činnost z pohledu zdraví a životního prostředí, ale i konečná surovina je velmi nekvalitní.
Existují i celé vesnice, které se zabývají "recyklací" určitých druhů odpadů. Kontrola a případné stanovení a vymáhání pokut jsou z pozice státu, resp. místních úřadů, velmi komplikované - mnohdy se jedná o obživu celé vesnice.
Kupříkladu jsme se v jedné lokalitě snažili vypátrat, co se děje s použitými pneumatikami. Nikdy by nás nenapadlo, že za městem existují "dílničky", které z nich vyrábějí sošky, a ze strachu z kontroly pracují jen v noci.
NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍMI ODPADY
Svezený komunální odpad je v naprosté většině případů dopravován na skládky s různým stupněm zabezpečení. Vedle velkého množství nezabezpečených skládek najdeme i takové, které mají řešené těsnění, odplynění a čištění průsakových vod. Bohužel tyto skládky jsou mnohdy bez oplocení a ochrany, takže třeba jednotka na čištění průsakových vod je zcizena ještě předtím, než dojde k jejímu uvedení do provozu. Jedná se většinou o skládky financované ze zahraničí, u kterých nebylo dořešeno zajištění provozu skládky včetně zaškolení nejenom příslušného personálu, ale i místních úřadů. V současnosti na takto nehlídaných skládkách dochází k dalšímu stupni třídění, ještě nevybraných zpeněžitelných odpadů v podobě "černých" sběračů.
Vietnamské ministerstvo přírodních zdrojů a životního prostředí má velkou důvěru k technologii na mechanicko-biologickou úpravu směsných komunálních odpadů. V provincii Thua Thien Hue byl v roce 2007 odzkoušen provoz jednoho prototypu (Tam Sinh Nghia) zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadů. Dodavatelem této technologie je vietnamská firma a peníze na stavbu zafinancoval přímo vietnamský stát přes Vietnamský fond životního prostředí. Po ověření jednotlivých technologických celků se začaly takovéto linky stavět po celém Vietnamu. Součástí tohoto zařízení je edle mechanického třídění a biologické úpravy i termické zpracování nebezpečných odpadů a špatně biologicky rozložitelných odpadů, a dokonce i vlastní výroba výrobků z vytříděných plastů. Na vietnamské poměry se jedná o velmi pokročilé a promyšlené zařízení.
LÁKAVÁ OBLAST PRO INVESTORY
Investor ve Vietnamu brzo zjistí, že musí čelit velké konkurenci zahraničních donorů a firem. Naše výhoda je, že ve Vietnamu potkáváme lidi, pro které je Česká republika v přeneseném smyslu slova druhým domovem, jelikož jim poskytla vzdělání, a to má ve Vietnamu zásadní význam.
V každém případě, pokud se ve Vietnamu nějaká technologie nebo postup osvědčí, je poměrně rychle šířena i do dalších regionů, takže vietnamský trh je s více než 80 mil. obyvatel jistě lákavou oblastí. Získání dat pro realizaci určitého záměru je však poměrně náročné, protože evidence odpadů téměř neexistuje.
Místní lidé začínají postupně chápat, že vhodné nakládání s odpady jim pomůže žít zdravěji, což je pro pragmatické Vietnamce nesmírně důležitá motivace.
Podrobné informace naší činnosti v oblasti nakládání s odpady ve Vietnamu naleznete na www.waste-viet.com
Ing. Terezie Pačesová
ETC Consulting Group, s. r. o
Třídění odpadů přímo na skládce
Svoz směsných komunálních odpadů
Sběrny odpadů
Vietnamské zařízení na mechanicko-biologickou úpravu směsných komunálních odpadů
Zpracování plastů přímo ve sběrně odpadů
