Na přípravě návrhu nového zákona o odpadech pracovalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) už pod vedením několika bývalých ministrů. V této oblasti se kříží mnoho zájmů, proto není snadné najít konsenzus. Zeptali jsme se proto nového ministra životního prostředí Pavla Drobila, jak pokračují práce na tomto důležitém zákoně.
Jaký jste zvolili postup při hledání zmíněného konsenzu?
Po neúspěšném pokusu předložit návrh nového zákona o odpadech ve funkčním období ministra Martina Bursíka zahájilo MŽP v loňském roce práce na nové legislativě odpadového hospodářství postupnými kroky. Bylo rozhodnuto zpracovat určitý koncepční rámec, a to za účasti odborné veřejnosti. Na podzim roku 2009 byly vládě pro informaci předloženy Teze rozvoje odpadového hospodářství, které byly letos rozpracovány do Rozšířených tezí rozvoje odpadového hospodářství. Práce probíhaly v pracovních skupinách, ustavených ze zástupců ministerstev, klíčových stakeholderů a dalších významných subjektů odpadového hospodářství.
Koncem srpna vláda tento materiál projednala a schválila. Dokument představuje určitý konsenzus napříč spektrem zájmů odpadového hospodářství a měl by pomoci při dalších legislativních pracích na nové právní úpravě odpadového hospodářství v ČR.
Kdy předložíte návrh nového zákona vládě?
Rozšířené teze budou sloužit jako základ pro tvorbu věcného záměru zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, které mají být vládě předloženy na podzim příštího roku. Některé oblasti však přes intenzivní jednání zůstaly otevřené a při přípravě věcného záměru zákona je bude nutné znovu projednat. Jde především o výjimky ze zpoplatnění při ukládání odpadů na skládky, a to pro odpady používané pro technologické zabezpečení skládek, zvažována je i možnost osvobození poplatků u vybraných odpadů, jako například u odpadů z azbestu.
Jako podstatné vidím rozdělení dosavadní koncepce jednoho odpadového zákona na zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností. Pokud jde o zákon o obalech, bude muset být novelizován nejméně u stanovení cílů pro využití a recyklaci jednotlivých obalových toků od roku 2013, neboť stávající limity jsou nastaveny pouze do roku 2012.
Z jakého důvodu je zařazen zpětný odběr elektropřístrojů a elektrozařízení pod zvláštní zákon?
Chci zdůraznit, že nejde jen o oddělení zpětného odběru elektropřístrojů a elektrozařízení, ale o celou problematiku zpětného odběru výrobků s ukončenou životností, tj. o vozidla s ukončenou životností, baterie a akumulátory, pneumatiky. Pro oddělení problematiky zpětného odběru výrobků s ukončenou životností do samostatného zákona jsme se rozhodli z několika důvodů, ale těmi hlavními byly dva. Jedním je dosažení celkové přehlednosti obou zákonů a druhým zásadním důvodem jsou velmi časté novelizace té části zákona, která transponuje směrnice, upravující zpětný odběr vybraných výrobků. Důležitá je i povinnost převzetí dalších prováděcích předpisů a novel směrnic Evropského společenství, které se průběžně projednávají na evropské úrovni. Odpadové hospodářství patří bohužel mezi oblasti s vysokou mírou pokrytí evropskými předpisy.
Jak se MŽP vyrovná s tím, že zřejmě byla celá koncepce kolektivních systémů pochybená? Lze na tom něco změnit?
Transpozice jednotlivých předpisů do národní legislativy znamenaly diferencovaný přístup právního prostředí pro etablování jednotlivých systémů. Každý přístup, ať už jde o autorizaci ve smyslu obalového zákona nebo bateriové novely, nebo liberální přístup podle části zákona o elektrozařízení měly ve své době jistě své opodstatnění. Soubor smluvních vztahů a finančních toků, které vedou k zajištění povinností výrobce konkrétní komodity, nepředstavují jednoduché řešení. V této oblasti bylo a vždy bude nutné hledat cestu jak na re-gionální, tak především na celostátní úrovni. Princip kolektivních systémů je napříč Evropou shledáván jako nejčastěji volené řešení, s různými specifiky v závislosti na geopolitické situaci, nastavení stávajícího systému sběru komunálního odpadu a dalších podmínkách.
Východiskem pro budoucnost je v první řadě nastavení jasných podmínek na vstupu, důrazné prosazení principu neziskovosti na úrovni kolektivního systému, k čemuž by měla vést fakt, že za systémy stojí skuteční výrobci dané komodity, dále pak vyšší dohled nad činností ze strany státu a mechanismy kontroly finančních toků a jasné stanovení odpovědnosti výrobce a kolektivního systému. Veškeré otázky včetně návaznosti na stávající řešení jsou diskutovány v rámci pracovních skupin při vzniku nového zákona.
Které hlavní záměry v odpadovém hospodářství ministerstvo preferuje?
Ministerstvo bude vycházet především z hierarchie nakládání s odpady, tj. předcházení vzniku odpadů, přípravě k opětovnému použití, recyklaci odpadů, energetického využití a nejméně výhodného odstranění odpadů. Toto by měla být základní idea při tvorbě nových zákonů.
Jsou odpady obnovitelným energetickým zdrojem? Jaký je váš postoj k jejich spalování, respektive jejich energetickému využití?
Odpady lze samozřejmě vnímat jako obnovitelný energetický zdroj, a to zejména komunální odpady. Jejich energetické využití má - spolu s materiálovým využitím - své místo i v hierarchii nakládání s odpady deklarované ve směrnici EU o odpadech i v českém zákoně o odpadech, přičemž oba jmenované způsoby využití odpadů jsou předřazeny před jejich odstraněním. V souladu s tím je i můj postoj k problematice energetického využívání odpadů.
Mechanicko-biologická úprava odpadů (MBÚ) a následné spoluspálení získané výhřevné složky je doplňkovou cestou nakládání s komunálními odpady. Ministerstvo životního prostředí se rozhodlo podpořit výstavbu zařízení k mechanicko-biologické úpravě odpadů (spolu s výstavbou zařízení k energetickému využití) z prostředků Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Důvodem je to, že v ČR existuje poptávka po takovémto typu zařízení a také lokality, které splňují specifické podmínky pro funkčnost MBÚ, jako je například dostupnost vhodného spoluspalovacího zařízení.
Bude v Ostravě oživen projekt výstavby spalovny odpadů?
Musím vás opravit, nejde o spalovnu, ale o zařízení k energetickému využívání odpadů. To je zásadní rozdíl. V nedávné době se uskutečnilo jednání s předkladateli tohoto projektu na Státním fondu životního prostředí (SFŽP). Protože v rámci aktuálně platné výzvy na předkládání žádostí o podporu výstavby zařízení k energetickému využívání odpadů z OPŽP šlo o první jednání o tomto projektu na SFŽP, byly podány pouze základní informace o projektu a podmínkách udělení podpory.
Pokud bude v budoucnu předložena žádost o dotaci na výstavbu tohoto zařízení z OPŽP, budou muset být před poskytnutím finanční podpory naplněny všechny podmínky stanovené pro tyto projekty ve výzvě. V souvislosti s plánovaným projektem zařízení k energetickému využívání odpadů blízko Karviné lze například zmínit, že kapacita takového zařízení, podpořeného z OPŽP, nesmí překročit 50% produkci komunálních odpadů v regionu. To je podmínka související s cílem stanoveným evropskou směrnicí o odpadech - opětovně použít a recyklovat nejméně 50 % odpadů z domácností.
Ministr životního prostředí Pavel Drobil
FOTO: ARCHIV
Dobrá péče o komunální odpad začíná pravidelným vyprazdňováním odpadkových košů.
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGNMAR HOFMANOVÁ
