V prosinci 2005 byly Evropskému parlamentu předloženy tři zásadní návrhy směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadech, tématická strategie k předcházení vzniků odpadů a jejich recyklaci a tématická strategie pro udržitelné využívání přírodních zdrojů.
Změny legislativy ovlivní na dlouhou dobu evropské odpadové hospodářství. Pro lepší představu o navrhovaném způsobu členění odpadů uvádíme schematický přehled vzniku odpadů a jejich možného využití, jako příspěvek k diskusi o změně evropské (a tedy i naší) legislativy (viz tab.). Ze schématu lze jednoduchým způsobem vyčíst i základní priority v oblasti odpadového hospodářství pro nejbližší léta, vyřešení základních pojmů a vazeb mezi surovinovou politikou a odpadovým hospodářstvím i dořešení podnětů z auditu legislativy.
AUDIT LEGISLATIVY
Dva roky probíhal u nás audit environmentální legislativy, který formuloval její základní nedostatky. V oblasti působnosti zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, byly nalezeny tyto problémy:
Základní pojmy uvedené v § 4 nejsou v plném rozsahu kompatibilní s definicemi uvedenými v jiných právních předpisech ČR.
Dodržování stanovené hierarchie nakládání s odpady, která je v souladu s právem ES.
Stanovení kritérií pro rozlišení, kdy odpad přestává být odpadem a definice přechodu odpad - neodpad.
Evidence odpadů.
Původci odpadů, kteří produkují více než 10 t nebezpečných nebo více než 1000 t ostatních odpadů mají povinnost zpracovat Plán odpadového hospodářství původce. Tato povinnost není uvedena v rámcové směrnici o odpadech 75/442/EHS.
VYUŽITÍ MÁ PŘEDNOST
Prevence vzniku odpadů není jen minimalizace odpadů výrobních, tedy snaha zhodnotit využitelnou část surovin do výrobků (1), a to včetně využití materiálů dříve nebo slangem nazývaných odpady (2). Je to zejména řešení konstrukce výrobků z pohledu jejich efektivnosti v průběhu celého životního cyklu, až po využívání materiálové a energetické podstaty výrobku po skončení doby jeho životnosti (3).
Využití materiálové a energetické podstaty odpadů (jako výrobků po skončení životnosti) se týká všech výrobků, nerozhoduje o tom, zda jsou použity k uspokojení potřeb jednotlivce nebo společnosti, a to včetně výrobních zařízení sloužících k výrobě nových výrobků. Přednost využití materiálové podstaty odpadu vyplývá pro jednotlivé odpady z posledního sloupečku výše uvedeného schématu. Stručně řečeno při získání jedno- a méně-druhového odpadu jsou větší možnosti pro jeho další využití.
Odpad je v daném okamžiku nevyužitelný materiál. Za odpad by měl být považován jen materiál, který je v daném složení a na daném místě nevyužitelný. Jakmile se najde někdo, kdo danou látku je schopen využít a za tento materiál zaplatit, měl by být materiál ze sledování odpadů vyřazen jako surovina pro další využití. Její využití je pak založeno na přípravě nového výrobku a hodnocení jeho životního cyklu.
Obdobný způsob byl zvolen například už v rozhodnutí MŽP o autorizaci společnosti EKO-KOM, ve kterém je stanoveno, že přechod druhotné suroviny do režimu volného obchodu bude doložen smlouvami mezi osobami zjišťujícími předúpravu obalového odpadu a odběrateli výstupu z předúpravy.
Ing. Ladislav Špaček, CSc.
Svaz chemického průmyslu ČR