Česko v současnosti nemá plán, který by řešil dopady takzvané zelené dohody (Green Deal), tedy plánu Evropské komise, jak do roku 2050 udělat z Evropy klimaticky neutrální kontinent. Po dnešním jednání tripartity to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Stát by podle něj měl řešit otázku ztrát zaměstnání, hledání nových pracovních příležitostí nebo budování infrastruktury pro nové investory.
"Zelenou dohodu pro Evropu schválila Česká republika v prosinci 2019 a premiér (Andrej Babiš) pro ni zvedl ruku. Takže v tom případě očekáváme, že tady někdo řekne, jak se s tím budeme potýkat. Protože v tuto chvíli to vypadá tak, že nemáme žádný plán, který by to řešil," řekl Středula. Uvedl, že společnost, která dopady splnění Green Dealu vyčíslila pro ministerstvo průmyslu a obchodu, dospěla už před půl rokem k částce 4,5 bilionu korun.
Letošní rok podle Středuly bude navíc v rámci EU průlomový také v dalších nařízeních. Uvedl, že například v Německu se chystá aktuálně nová legislativa pro výrobu osobních automobilů, takzvaná Euro 7. "Dopad této legislativy by měl být takový, že se může ukončit výroba spalovacích motorů," řekl Středula. Podotkl, že to znamená, že například zaměstnanci firmy Bosch Diesel Jihlava na Vysočině pravděpodobně už nebudou mít práci, pokud nepřijde nějaký nástupce.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák dnes uvedl, že svaz podporuje postupnou cestu EU ke klimatické neutralitě. Upozorňuje však, že členské státy by měly přispět k evropskému cíli spravedlivě s ohledem na různé výchozí podmínky. "Vyzýváme proto vládu, aby dopracovala studii, která vyčíslí náklady a dopady postupné dekarbonizace v jednotlivých sektorech hospodářství ČR. Jen tak bude možné vyjednat v EU realistický příspěvek k evropskému cíli pro rok 2030, který neohrozí ekonomiku a nadměrně nezatíží obyvatele," dodal Hanák.
Zelená dohoda pro Evropu představuje plán Evropské komise na ochranu klimatu. Tripartita o něm jednala naposledy v prosinci. Zaměstnavatelé i odboráři kritizovali to, že chybí analýzy dopadů na jednotlivé členské státy. Chtějí znát vliv na český automobilový průmysl a další sektory, celou ekonomiku, regiony i sociální situaci obyvatel.
Ministři životního prostředí zemí Evropské se loni v prosinci mimo jiné shodli na podrobnostech takzvaného klimatického zákona, který EU zavazuje k výraznějším omezením emisí skleníkových plynů, než dosud plánovala. O konečné podobě normy, která počítá s redukcí zplodin do roku 2030 nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990, začnou státy od letoška vyjednávat s Evropským parlamentem.*
-čtk-
