Odborníci: Zásadní pro snížení plýtvání potravinami je vzdělávání

Pro snížení plýtvání potravinami je zásadní vzdělávání dětí i dospělých, protože podle dosavadních výzkumů nejvíc plýtvají domácnosti. Vzdělávací aktivity ale zatím prakticky neexistují. Dnes se na tom u kulatého stolu shodli zástupci výzkumníků, maloobchodních řetězců, Ministerstva životního prostředí (MŽP), České federace potravinových bank, Svazu obchodu a cestovního ruchu a Food Waste Institutu na Mendelově univerzitě. Snížit plýtvání žádá i Evropská komise a shodly se na něm členské státy EU.

V domácnostech se pořád plýtvá poměrně hodně

Legislativa stanovující jak je třeba plýtvání snížit do roku 2030, ještě není a podle ředitele Food Waste Institutu Pavla Kosorina vyjdou požadavky z širší debaty. Ještě nedávno se hovořilo o tom, že by to měla být polovina proti roku 2020. Podle Kosorina však požadavky musejí vycházet z reálných možností.

Z diskuse vyplynulo, že obchodní řetězce se už v minulých letech pustily do kampaní a opatření, která pomohla snížit množství produkovaného odpadu. Jde například o zlevňování rychle se kazícího zboží, nebo jehož konec trvanlivosti se blíží. Funguje úzká spolupráce mezi řetězci a potravinovými bankami. Stejně tak se podařilo v posledních letech citelně snížit množství odpadu z restaurací.

Domácnosti však trendu víceméně odolávají. Podle výzkumu na Mendelově univerzitě připadá na každého obyvatele ČR 37 kilogramů vyhozených potravin za rok, MŽP operuje se 60 kilogramy.

Funguje pozitivní motivace

"Vyhozené potraviny jsou vyhozené peníze a prostor pro edukaci je velký," řekl ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů MŽP Jan Maršák. Nadhodil i možnost sankcí, k těm se však ostatní neklonili. Z komplexního dlouholetého výzkumu na Mendelově univerzitě a chování lidí obecně je zřejmé, že negativní motivace v těchto případech nefunguje.

"Edukace v plýtvání potravinami v podstatě dosud neexistuje," řekla Lea Kubíčková z provozně-ekonomické fakulty, pod jejímž vedení výzkumy na univerzitě začaly. Lidé pode ní často nakupují impulzivně, nedokážou si nákup ani zpracování potravin naplánovat. "Když lidé přestanou plýtvat, zůstane jim především více peněz v peněžence. Jsem si jistý, že na ekonomickou motivaci budou Češi slyšet," doplnil Kosorin.

Účastníci diskuse se shodli, že je třeba vzdělávat spotřebitele a najít pro věkové a sociální skupiny vhodné komunikační kanály a strategie, které by je přiměly o tématu přemýšlet a snížily plýtvání. Proces je víceméně na začátku, což vyplynulo i z konstatování, že například generace Z, lidé mezi 15 a 30 lety, mají zájem o udržitelnost, ale plýtvání potravinami je mimo jejich zorné pole, řekla výzkumnice Irena Baláková. Smysl systematické edukace ukázal i roční experiment v Brně s 900 domácnostmi, v nichž po roce kleslo množství potravinového odpadu o 11 procent.*

-čtk-