Již deset let poskytuje Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) různým subjektům včetně měst a obcí přímou a nepřímou podporu formou dotací, půjček, záruk na úvěr a příspěvků na částečnou úhradu úroků.
| Předmětem opatření jsou podle programů vyhlašovaných Ministerstvem životního prostředí ČR ochrana čistoty vod, ovzduší, přírody, krajiny, půdy, využívání přírodních zdrojů, nakládání s odpady, technologií a výrobků, využití obnovitelných zdrojů energie, programů Evropské unie ISPA.
"Za dobu existence fondu, tedy od roku 1991 až do roku 2001, se díky podporám směřovaným do ochrany vod podařilo snížit znečištění našich vod o 65 066 tun BSK5 a o 86 015 tun nerozpustných látek. Na různá opatření s tím spojená fond vynaložil téměř 13,9 miliard korun, když celkové výdaje činily něco kolem 28 miliard korun," řekla nám ředitelka SFŽP Ing. Radka Bučilová. Především čistírny Ochrana vod je prioritní i z hlediska příprav České republiky na vstup do EU. Jak postupuje výstavba komunálních čistíren a jakou roli při jejich výstavbě a rekonstrukcích fond hraje? "Nejvíce finančních prostředků jde na ochranu vod u zdrojů znečištění od 2000 do 10 000 ekvivalentních obyvatel (EO). Hned za nimi následují čistírny s rozsahem do 2000 EO. Podporujeme opatření v oblastech, které leží v ochranných pásmech zdrojů pitné vody. Dále se zaměřujeme na opatření u průmyslových zdrojů znečištění, která sníží množství organických látek, těžkých kovů, dusíkatých látek a fosforu ve vypouštěných odpadních vodách," pokračuje Radka Bučilová. Fond se zaměřil i na rozšíření a intenzifikaci stávajících čistíren odpadních vod (ČOV). Čistírenský provoz se zajišťuje na kapacitu 10 000 až 50 000 ekvivalentních obyvatel. Snaží se pokrýt i oblast nad 10 000 ekvivalentních obyvatel. Čistírny se rekonstrují tak, aby se na ně mohly napojit zdroje znečištění od 10 000 až 50 000 ekvivalentních obavatel. Totéž platí i pro rozšíření kanalizačních sytémů. Na vybudovanou kanalizaci, jejíž součástí je kapacitní čistírna odpadních vod, se připojí další zdroj znečištění, ale musí být v rozsahu od 300 do 10 000 ekvivalentních obyvatel. Speciální program pomáhá při zajištění likvidace komunálních odpadních vod využitím již vybudovaných čistíren odpadních vod. Vznikl z nutnosti řešit takové případy, kdy například na území obce fungoval podnik, v jehož katastru byla čistítna odpadních vod. Když podnik zkrachuje, nemá obec dostatek finančních prostředků na její zakoupení nebo vybudování nové. Obce proto mohou fond požádat o půjčku na odkoupení čistírny. V současné době je čistota vod zajištěna zákonem o ochraně vod, který platí od 1. ledna 2002. Pro fond je důležitý nejen z hlediska příjmů - jde o úplaty za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, které dostává. Kolik finančních prostředků fond letos na oblast ochrany vod věnuje? "Naše závazky, které vyplývají ze smluv uzavřených s našimi žadateli, představují zhruba 8 mld. korun. Ty nesmíme utrácet na nová opatření. Návrh rozpočtového výhledu SFŽP, který chválil Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny, ministr životního prostředí Miloš Kužvart a Rada SFŽP, počítá pro letošní rok s volnými disponibilními zdroji ve výši zhruba 1,9 mld. korun. Rada SFŽP se schází čtyřikrát do roka, takže na každé čtvrtletí připadne kolem 500 miliónů korun, z toho na ochranu vod 300 miliónů korun. Tato čísla vycházejí z uvedeného návrhu rozpočtového výhledu a budou upřesněna letos v dubnu, kdy fond předloží Výboru pro životní prostředí definitivní rozpočet SFŽP pro rok 2002 v souladu se zpracováním státního závěrečného účtu," dodala Radka Bučilová. Pomoc Evropské unie Nástrojem předvstupní politiky Evropské unie pro kandidátské země v oblasti ekonomické a sociální soudržnosti, politiky životního prostředí a dopravy na léta 2000 až 2006 je program ISPA. Jeho prostředky mohou být použity zpravidla formou nenávratné podpory do výše 75 procent celkových nákladů pro obce, sdružení obcí, organizační složky státu a podobně. Projekty musejí mít významný dopad do oblasti životního prostředí a jejich celkové náklady musejí přesáhnout 5 miliónů eur. Díky desetiletému přechodnému období má ČR na přiblížení se standardům EU ještě delší dobu, než na které je pomoc nástroji ISPA připravena. V roce 2000 prostředky z programu ISPA získaly dva projekty. V projektu města Brna se jednalo o rekonstrukci a výstavbu kanalizační sítě v Městské části Líšeň. Celkové investiční náklady činí asi 39 miliónů eur, z toho příspěvek ISPA asi 18 miliónů eur. Schválen byl i projekt města Ostravy, kde se jednalo o rozšíření kanalizační sítě v části Muglinov. Zde se celkové investiční náklady pohybují kolem 41 miliónů eur, z toho příspěvek ISPA činí něco kolem 17 miliónů eur. V roce 2001 byly schváleny tři projekty. První, předložený Severočeskou vodárenskou společností, a. s., sdružil více obcí a týká se dostavby systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění vod v podkrušnohorské oblasti. Celkové investiční náklady dosahují 22 miliónů eur, příspěvek ISPA byl stanoven na 13 milionů eur. Řídící výbor ISPA schválil i projekt, který předložil Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, a. s. na odkanalizování a čištění městských odpadních vod města Jihlavy. Náklady činí 15 miliónů eur, příspěvek z ISPA je zhruba 9 milionů eur. Třetí schválený projekt se týká dobudování a rekonstrukce kanalizační sítě Olomouce. Celkové investiční náklady dosahují 15 miliónů eur, příspěvek ISPA je 10,1 miliónů eur. Obce se mohou sdružit Když obce podávají žádost o podporu ze SFŽP, občas se sdružují. Sdružení obcí je považováno za nepodnikatelský subjekt a může podat žádost stejně jako jedna samostatná obec. Proč to dělají? "Většinou obec nemá na to, aby dosáhla na podmínky, které stanoví naše směrnice nebo směrnice Ministerstava životního prostředí o poskytování prostředků z fondu. Tím, že se sdruží, mají větší finanční sílu a mohou si dovolit podat žádost o podporu. Když dostanou finanční podporu a mají splácet půjčku, mohou si vzájemně vypomoci. Například Vodohospodářské sdružení města Březová v okrese Sokolov žádalo na výstavbu kanalizace a rozšíření čistíren odpadních vod podporu ve výši 14,6 miliónů korun. Dotace činí 8,76 miliónů korun, zbytek je formou půjčky. Obecně totiž platí, že ze sta procent celkových nákladů můžeme ze SFŽP dát podporu do výše 80 procent, zbytek si musí žadatel uhradit z vlastních zdrojů sám. Z oněch 80 procent 60 procent může tvořit dotace a 20 procent půjčka, která je pro obce úročena dvěma procenty. Tento vzoreček platí pouze pro ta opatření, u nichž součet dotace a půjčky nepřesáhne 50 miliónů korun. Když přesáhne, tak už od nás žadatelé nedostanou dotaci, ale pouze dvouprocentně úročenou půjčku do 80 procent celkových nákladů," tvrdí Radka Bučilová. Příhraniční spolupráce V rámci programu Phare CBC v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj může jít i o dvoustrannou nebo trojstrannou příhraniční spolupráci. Podporovány jsou projekty, u nichž je přeshraniční efekt vzájemně vysledovaný. Pravidla pro poskytování finančních prostředků z Phare jsou stanovena Evropskou komisí, ale fond může taková opatření kofinancovat, a to nejen v rámci ochrany vod, ale i v oblasti ochrany ovzduší a nakládání s odpady. "Vždy platí, pokud fond takový projekt kofinancuje a žadatel získá například 30 procent z Phare, pak poskytneme finanční prostředky do 80 procent celkových nákladů. Pokud tedy Phare dá 30 procent, můžeme dát až 50 procent. Rozdíl, tedy 20 procent, zájemce musí v každém případě uhradit sám," řekla nám na závěr Radka Bučilová. Karel ŽÍTEK |
